Lovci hlav nehledají jen top manažery, ale celé „generální štáby“

Zakladatelé odcházejí do důchodu a nemají firmu komu předat: mladí to nechtějí nebo neumějí. To je častý scénář generační výměny v českém byznysu. Ta mění i náplň práce headhunterů. Stále častěji dnes hledají místo jednotlivých manažerů kompletní nové vedení firmy.

V Česku působí podle ministerstva průmyslu a obchodu přes tisíc firem, které lze označit jako rodinné. „K 15. září letošního roku bylo vydáno 1224 osvědčení o registraci rodinného podniku,“ uvádí vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík. Mnohé z nich právě v těchto letech čelí problémům spojeným s generační obměnou, kdy zakladatelé odcházejí do penze, zároveň nemají v rodinně kompetentní nástupce, a přitom se zdráhají firmu prodat. Tento trend potvrzují také headhunteři, kteří se specializují na hledání klíčových pozic.

Zatímco dříve se na lovce hlav zaměstnavatelé obraceli hlavně s hledáním jednotlivců pro nejvyšší patra firem, dnes headhunteři stále častěji hledají celá nová vedení společností. Zadavateli takových zakázek bývají nejčastěji právě tuzemské rodinné firmy. „Kdybychom to přirovnali k armádě, tak zatímco dříve jsme konkrétní firmě hledali jednoho generála nebo plukovníka, dnes často hledáme celý generální štáb,“ vysvětluje headhunterka Tereza Černá ze společnosti R4U. „Tento trend pozorujeme napříč obory. Pro představu, jen během posledních týdnů to byli třeba výrobní firmy či distributoři potravin nebo kosmetiky.“

Začíná se od provozního ředitele

Headhunteři popisují dva základní způsoby, kterými obměna celého vedení firmy probíhá. Buď se najde nový generální ředitel, který si následně sám sestaví svůj nejbližší tým, nebo se vedení firmy doplňuje postupně. „V tom případě většinou jako prvního hledáme provozního ředitele, který si obratem převezme celou administrativu, čímž uleví majiteli od každodenní rutiny a dá mu více času na rozvoj byznysu,“ uvádí Tereza Černá. „Jako druhý se hledá finanční ředitel, který umí nastavit procesy, rozumí byznysu a vyzná se v investicích. Mnoho rodinných firem totiž ani po letech nemá procesy dotažené, protože vše se vyvíjelo postupně a na koleně. Investice se zase hodí proto, že většina firem má solidně vyděláno a hledají způsob, jak peníze zúročit.“ Jako další obvykle následuje pozice obchodního ředitele, ideálně takového, který zaštítí i marketing firmy. „Generální štáb“ pak uzavírá šéf lidských zdrojů, který má za úkol se svým týmem o výše uvedené top manažery pečovat a rozvíjet jejich schopnosti tak, aby z nich firma co nejvíce těžila.

Padesátníci z korporátů se chtějí realizovat

Z hlediska zaměstnanců znamená současný trend šanci hlavně pro úspěšné a schopné vrcholové manažery, kteří hledají nové příležitosti. Typicky je to ředitel z korporátní sféry, který hledá nejen novou výzvu, ale cítí se v korporátním prostředí poněkud „svázaný“ množstvím pravidel, nebo mu po letech začíná vadit určité odosobnění, s nímž se na rozdíl od nadnárodních molochů v rodinné firmě nesetká. „Často jde o čtyřicátníky či padesátníky, kteří se chtějí realizovat, více vidět a cítit výsledky své práce, ve které hledají smysl a naplnění,“ vysvětluje Tereza Černá.