Cena ropy po úroku Hamasu na Izrael poskočila výše a sada dat z české ekonomiky - Rozbřesk

Čerstvá čísla z české ekonomiky ukazují srpnový meziroční pokles průmyslu o 1,7 % (očekáváno -2,9 %), stavebnictví o 0,2 %, zářijovou mezaměstnanost na úrovni 3,6 %. Dříve zveřejněné tržby v maloobchodu za srpen zaostaly za naším očekáváním a poklesly meziměsíčně o 0,8 %, což lehce prohloubilo meziroční pokles na -2,8 % (z -2,1 % v červenci).

Dobrou zprávou je, že po sezónním očištění začíná postupně narůstat reálná spotřeba (zlevňujících) potravin. Na druhé straně spotřebitelé zůstávají opatrní při nákupech dražšího zboží a služeb. Na to ostatně ukazují i poslední průzkumy mezi spotřebiteli - i když se celková nálada zlepšuje, ochota nakoupit v následujících 12 měsících “něco většího” zůstává extrémně nízká. To se zatím neprojevuje na prodejích automobilů, ale začíná to být vidět na slabších reálných nákupech elektroniky, dovolených nebo oblečení.

"Velký příběh" o stabilizaci spotřeby v Česku sice slabší čísla nenarušila, ale oživení spotřeby domácností je velmi pozvolné a pravděpodobně v nejbližších měsících nezvládne vykompenzovat klopýtající průmysl. To by měla ostatně dnes potvrdit slabá čísla za srpnový průmysl. HDP za třetí kvartál jsme tak byli opět nuceni revidovat směrem dolů na -0,1 % mezikvartálně, což sníží celkový odhad HDP pro rok 2023 na -0,3 % (z -0,1 %) a pro rok 2024 na 2,4 % (z 2,6 %). To je pro rok 2023 méně, než očekávala centrální banka a může to být jeden z argumentů pro nižší úrokové sazby ve chvíli, kdy bude jasné, že inflace padá do “nižších jednociferných pater”. Proti uvolňování měnové politiky ovšem na druhé straně budou stále hovořit málo ukotvená inflační očekávání, vyšší globální sazby a zranitelná koruna. A i když tento týden zářijová inflační čísla zaznamenají další výraznější pokles, v posledních týdnech se směrem k roku 2024 kumulovala spíše pro-inflační překvapení (dražší ropa, slabší koruna).

Proto nadále předpokládáme, že první pokles úrokových sazeb v Česku přijde až na prosincovém zasedání centrální banky. O tom, že už ho mají centrální bankéři trochu „v hlavě“ ostatně svědčí i páteční zápis z posledního zasedání ČNB. Na něm se centrální bankéři víceméně shodují, že by mělo dojít k prvnímu snížení sazeb ještě v letošním roce.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna zůstává vzhledem k silnému dolaru a relativně vysokým globálním výnosům pod tlakem. Nepomohl ani slabý domácí maloobchod a v tomto týdnu předpokládáme, že slabší srpnový průmysl a další pokles inflace (za září) koruně “trn z paty” nevytrhnou a zůstane relativně zranitelná vůči globálním poryvům.

Eurodolar
Americký trh práce překvapil v pátek nečekaně silným přírůstkem nových pracovních sil, který podle oficiálních statistik činil v září 336 tisíc. Takové číslo sice udrželo dolarové úrokové sazby vysoko (přičemž sázky na zvýšení sazeb ze stran Fedu na začátku listopadu dokonce vrostly), ale celková úleva na trzích přispěla k tomu, že euro zakončilo týden silnější.

Útok Hamasu na Izrael a celkové zvýšení napětí na Blízkém východě nejenže pomáhá cenám ropy, ale ale také globálně dolaru. Vzhledem k pauze na trhu s americkými vládními dluhopisy (svátek) však bude (euro)dolar postrádat navigaci ze strany dolarové výnosové křivky. Ve hře dnes bude pouze několik vystoupení centrálních bankéřů Fedu, resp. ECB.

Akcie
Americké akciové trhy konečně nalezly půdu pod nohama, když zaznamenaly nejsilnější růst od konce srpna. Index S&P 500 posílil v pátek o 1,2 % a Nasdaq 100 přidal dokonce 1,7 %. Tento úspěch se ale nerodil snadno, když v úvodu obchodování ztrácel Nasdaq přes 1 %. Klíčovou událostí pátku a ostatně celého týdne bylo zveřejnění statistik z amerického trhu práce. Tyto statistiky ukázaly na velice silný trh, který v září vygeneroval 336 tisíc nových pracovních míst mimo zemědělství, zatímco analytici v průměru očekávali pouze 170 tisíc.