Plnění státního rozpočtu ČR za září 2023. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 180,7 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 180,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 214,6 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 90,2 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích několika měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy, zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob podpořené i výnosy dočasného zdanění firem především z oblasti energetiky. Růst příjmů tak o více než 10 procentních bodů převýšil tempo výdajů, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti (+81,8 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+56,4 mld. Kč), vyšší investice (+21,3 mld. Kč), podpora územních rozpočtů v oblasti školství (+19,4 mld. Kč) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,2 mld. Kč).

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard Kč, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard Kč, které provádíme průběžně. Ty se týkají provozních výdajů státu a národních dotací,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci září růstu 23,0 % (+268,8 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+59,1 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč z Národního plánu obnovy a srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ ve výši 54,0 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+40,9 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+39,1 mld. Kč) i fyzických (+20,1 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+13,7 mld. Kč) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,6 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+16,7 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+20,9 %, +13,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci září 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+32,5 %, +39,1 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,5 %, +0,03 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příjmy státního rozpočtu v září pozitivně ovlivnila daň z neočekávaných zisků. Inkaso této daně doposud dosáhlo částky 25,6 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,7 % (+40,9 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,5 %, +13,7 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-4,7 %, -5,4 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,2 %, -3,6 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-0,9 %, -0,5 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií.

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 16,7 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu za leden až září

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 178,6 mld. Kč (+12,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+11,9 %, +157,3 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) zvýšily především strategické nákupy Ministerstva obrany, transfery Státnímu fondu životního prostředí na realizaci programu Nová zelená úsporám a podpora investičních záměrů územních rozpočtů.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,9 %, +79,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,6 %, +76,8 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+7,3 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,2 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+0,9 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-3,9 mld. Kč) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,8 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,4 mld. Kč). O cca 1,5 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+54,9 %, +35,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (40,2 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (11,6 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,4 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst transferů naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Prozatím klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,6 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 26,6 mld. Kč (+13,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+11,9 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,7 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,9 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,3 mld. Kč (+8,2 mld. Kč). Meziroční nárůst o 25,4 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+2,0 %, +2,0 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku.

Za zvýšením běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+6,9 %, +4,7 mld. Kč) stály především výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+2,6 mld. Kč), Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Technologické agentury ČR (+0,6 mld. Kč).

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-11,4 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,2 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-6,0 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+8,1 mld. Kč). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+6,0 mld. Kč) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,6 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 44,5 mld. Kč (-6,1 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 4,7 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Investiční transfery rozpočtům územní úrovně (+41,2 %, +5,5 mld. Kč) v září podpořil převod 3 mld. Kč určený prostřednictvím Operačního programu Doprava 2014+ na pořízení nových železničních elektrických jednotek v Jihomoravském kraji. Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (122,7 % rozpočtu; +4,1 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.

Výdaje státního rozpočtu za leden až září

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}