Před summitem v Granadě Komise hodnotí dosažené výsledky a určuje, ve kterých oblastech je třeba přijmout opatření v zájmu vybudování odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější Evropy

Směrem k odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější Evropě

Sdělení Komise, které bylo dnes přijato, představuje příspěvek do nadcházející diskuse vedoucích představitelů v Granadě o přístupu k otevřené strategické autonomii EU orientovaném na budoucnost a o prioritních politických cílech EU v nadcházejících letech. Hodnotí výsledky, kterých bylo dosaženo, a uvádí, jakým výzvám nadále čelíme v rámci budování odolnějšího, konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího hospodářství, ochrany občanů EU a zaručení životní úrovně. Sdělení navazuje na Versailleské prohlášení přijaté vedoucími představiteli EU 11. března 2022.

Sdělení uvádí konkrétní oblasti, v nichž je třeba vyvinout větší úsilí, jako je budování inovativnějšího a propojenějšího jednotného trhu, zachování vnitřní soudržnosti, podpora aliancí s mezinárodními partnery a práce na tom, aby byla EU schopna zajistit bezpečnost pro své občany a svůj region. EU musí nadále vyvíjet úsilí o omezení rizik a posílení své hospodářské a průmyslové základny a zároveň chránit svou hospodářskou bezpečnost a svůj jedinečný sociální model.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k tomu uvedla: „Evropa reagovala s rozhodností na rychlé změny v geopolitické a hospodářské situaci. Nová realita vyžaduje, abychom byli schopni lépe chránit strategické zájmy Evropy a zajistit bezpečnost našich občanů a partnerů. Od Versailles pokračuje EU v nastoupené cestě a přeměňuje se v odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiku. Budeme i nadále vystupovat společně a dále prohlubovat vazby s partnery a těmi, kteří sdílejí naše obavy a zájmy.“

Posílení evropské obranyschopnosti a budování trvalého míru v Evropě

EU podnikla odvážné kroky, aby rozvinula svou obrannou dimenzi a posílila evropskou obranyschopnost. Prostřednictvím Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu přijala EU opatření, díky nimž bude lépe schopna zajistit bezpečnost. Přijetí třetího společného prohlášení s NATO v lednu 2023 podstatně posílilo strategické partnerství mezi EU a NATO a rozšířilo jej na nové oblasti spolupráce, jako jsou vznikající a přelomové technologie, klima a obrana a vesmír. Prostřednictvím iniciativ, jako je třístupňový přístup k poskytnutí 1 milionu kusů munice Ukrajině, přijala EU bezprecedentní koordinované kroky s cílem zvýšit vojenskou pomoc a podpořit společné nákupy v oblasti obrany a větší objem výroby munice z rozpočtu EU.

Zatímco provádění Evropského obranného fondu (ERF) podporuje inovační a kooperativní přístupy v obranném průmyslu EU, je třeba vyvinout další úsilí k posílení vojenské mobility v celé EU, posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny a řešení kybernetických a hybridních hrozeb. Komise předloží průmyslovou strategii pro evropskou obranu s cílem připravit budoucí rámec pro spolupráci v oblasti obrany.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině rovněž podtrhuje význam rozšíření EU. Unie nadále poskytuje pomoc všem kandidátským zemím na jejich cestě k plnému členství a posoudí pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, ve svém nadcházejícím každoročním balíčku týkajícím se rozšíření.

Podpora energetické bezpečnosti Evropy a řešení klimatické krize

EU výrazně oslabila tlak, který Rusko vyvíjí na naše hospodářství a dodávky energie, a to snížením poptávky, diverzifikací dodávek energie a rychlejším zaváděním energie z obnovitelných zdrojů. Mezi srpnem 2022 a červencem 2023 snížily členské státy poptávku po plynu o 17 %.

Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie umožňuje členským státům stanovit rychlejší a jednodušší povolovací pravidla a zaměřit se na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 na 42,5 %.

Díky plánu REPowerEU již EU diverzifikovala významnou část svých dodávek energie, čímž snížila podíl ruského plynu z plynovodů z 50 % celkového dovozu plynu v roce 2021 na méně než 10 % v dosavadním průběhu roku 2023. Dovoz ropy z Ruska klesl z 27 % na 6 %, zatímco dovoz uhlí je nyní na nule, oproti 46 % v roce 2021.

Zbývají ještě některé problémové body, jež je třeba přednostně řešit: reforma uspořádání trhu s elektřinou dále usnadní integraci energie z obnovitelných zdrojů a zajistí přístup k cenově dostupné elektřině z obnovitelných a nefosiních zdrojů; EU musí rovněž zlepšit propojení energetických sítí na jednotném trhu a své sítě modernizovat. Se stávajícím stavem se nemůžeme spokojit.

Budování pevnější a udržitelnější hospodářské základny

Komise obnovila svůj závazek dokončit jednotný trh a zaměřit se při tom na prosazování stávajících pravidel a odstranění překážek, zejména v oblasti služeb. Nadále provádí ambiciózní a intenzivní obchodní politiku a zároveň se přizpůsobuje zvýšené geopolitické nestabilitě a roztříštěnosti a klimatické krizi. Buduje odolnost a vytváří nové příležitosti rozvíjením své sítě obchodních dohod a prohlubováním partnerství prostřednictvím flexibilních forem spolupráce se třetími zeměmi. EU podnikla rozhodné kroky k řešení hospodářských rizik a strategických závislostí a přijala opatření snižující rizika v klíčových oblastech:

• navrhovaným aktem o kritických surovinách zlepší EU svůj přístup k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin
• díky aktu EU o čipech se prostřednictvím investic na unijní a vnitrostátní úrovni rozšíří výzkumné, vývojové a výrobní kapacity polovodičů v celé Evropě
• s cílem rozšířit výrobu čistých technologií v EU navrhla Komise v návaznosti na průmyslový plán Zelené dohody akt o průmyslu pro nulové čisté emise
• na základě zkušeností z pandemie EU rovněž posiluje bezpečnost dodávek léčivých přípravků
• EU přijala významné kroky k vybudování digitální ekonomiky, která prosazuje práva a zásady pro digitální věk zaměřený na člověka
• Komise pokračovala v plnění evropského pilíře sociálních práv
• EU přijala další opatření k zabezpečení potravin a zajištění potravinové udržitelnosti a odolnosti v celosvětovém měřítku
• v rámci strategie hospodářské bezpečnosti se vytváří seznam technologií s potenciálními aplikacemi dvojího užití, které mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost, s cílem posuzovat bezpečnostní rizika a rizika úniku a navrhnout zmírňující opatření

Podpora veřejných a soukromých investic

Splnění strategických priorit Evropy a řešení budoucích výzev se neobejde bez dalších významných veřejných a soukromých investic.

Nástroj pro oživení a odolnost pomáhá nasměrovat EU na cestu k udržitelnému růstu tím, že podněcuje ambiciózní reformy a investice. K plnění strategických priorit, jako je ekologická a digitální transformace, inovace a sociální investice a dovednosti, jakož i podpora malých a středních podniků, přispívají programy politiky soudržnosti a InvestEU.

Dlouhodobý rozpočet EU se v dobách četných krizí osvědčil jako flexibilní nástroj. Nicméně vzhledem k tomu, že prostor pro flexibilitu byl vyčerpán, navrhla Komise cílené úpravy, aby rozpočet EU mohl i nadále plnit nejdůležitější cíle.

V rámci cíleného přezkumu víceletého finančního rámce bude Platforma pro strategické technologie pro Evropu (STEP) mobilizovat a posilovat stávající nástroje EU pro financování investic do technologií deep tech, digitálních a čistých technologií a biotechnologií.

Veřejné investice hrají důležitou úlohu ve snižování rizik inovativních podniků a nápravě selhání trhu. Proto je naléhavě zapotřebí se dohodnout na navrhované reformě rámce evropské správy ekonomických záležitostí, aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na budoucí výzvy a poskytnout jasnou a předvídatelnou vnitrostátní fiskální politiku i v budoucnu.

Vzhledem k tomu, že většina finančních prostředků na klíčové priority EU bude muset pocházet ze soukromého sektoru, má zásadní význam vytvoření podnikatelského prostředí příznivého pro investice. Komise pokračuje ve svém úsilí o rozvoj prohloubených a integrovaných kapitálových trhů, dokončení bankovní unie a zavedení účinného rámce pro udržitelné financování.

Souvislosti

Ve dnech 10. a 11. března 2022, krátce poté, co ruská útočná válka proti Ukrajině otřásla mezinárodním řádem založeným na pravidlech, se hlavy států a předsedové vlád EU setkali ve Versailles. Ve Versailleském prohlášení se EU zavázala převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, posílit obranyschopnost a podniknout další kroky k budování evropské svrchovanosti, snížení závislosti a navržení nového modelu růstu a investic. Stanovila rozsáhlou kolektivní agendu, díky níž má být Evropa lépe schopna přispívat k regionální a celosvětové bezpečnosti. Dnešní sdělení hodnotí, čeho bylo za 18 měsíců dosaženo v podpoře a budování odolnějšího, konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího hospodářství, které chrání občany EU a zaručuje jejich dobré životní podmínky. Neformální zasedání hlav států a předsedů vlád EU se uskuteční 6. října v Granadě.

Další informace

Sdělení „Směrem k odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější Evropě“

Informativní přehled

Úvodní slovo předsedkyně von der Leyenové na summitu ve Versailles, 11. března 2022

Versailleské prohlášení

Podpora EU Ukrajině:

Quote