Konec léta aneb příznivé počasí nabízí na večerní obloze pozorování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). K zahlédnutí možná také vláček satelitů Starlink

Za dva měsíce 20. listopadu tomu bude již čtvrt století, od kdy lze datovat vznik Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station - ISS). V roce 1998 byl totiž na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice modul Zarja. Po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy. Kromě amerických a ruských modulů je k ISS připojen také evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó. Projektu se celkem účastní 11 zemí, resp. je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. V zásobování, potažmo obměně posádky se díky zakázkám od NASA každopádně čím dál tím více angažuje společnost SpaceX vizionáře Elona Muska. Kosmická loď Dragon naposledy 4. září dopravila zpět na Zemi čtyři astronauty, kteří na ISS strávili více než půl roku, resp. 186 dnů. Díky závadě na ruské lodi nicméně přepisují historické tabulky pobytu ve vesmíru nyní 3 jiní členové posádky ISS. Po letošním vyslání nové lodi Sojuz MS-23 a dalším odkladu se nakonec mají vrátit na Zemi 27. září. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických tabulek. Ve vesmíru totiž stráví více než rok, když z kosmodromu Bajkonur zamířili k ISS loni 21. září. Dosavadní rekord drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který od ledna 1994 do března 1995 strávil ve vesmíru 437 dnů.

ISS rychlostí 7 700 m/s (27 720 km/h) ve výšce okolo 417 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji pouhým okem snadno spatřit. Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Možno rovnou zmínit, že spatřit lze také v současnosti večer nad jihovýchodem Saturn a po 21. hodině ještě jasněji na východě zářící Jupiter. Vlastně přímo nad hlavou je také večer jasně viditelná Vega.

Zpět ale k ISS, která by za příznivého počasí měla být nyní vidět každý večer až do 24. září. Naskýtá se tak možnost umožnit například dětem před spaním zamávat astronautům ve vesmíru a zároveň jim rozšířit vědomostní obzory. Časy pozorování jsou totiž poměrně příhodné, v rozmezí od zhruba 20 hod. až do 22:30 hodin. Jak dále plyne z níže uvedeného přehledu, viditelnost přeletu někdy přesahuje i šest minut. Ve většině dnů lze navíc přelet pozorovat hned dvakrát.

V tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně. Jak také přibližujeme níže, nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádná velká složitost…

Princip pozorování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Zdroj: NASA}

Jak rozpoznat ISS

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů.

Na orbitu se pohybuje již nesčetné množství různých družic. Řadu z nich lze často spatřit pouhým okem, nejviditelnější svou jasností nicméně zůstává zmiňovaná ISS. Jasnější je na noční obloze pouze Měsíc, Venuše a občas Jupiter. ISS má za příznivých podmínek právě podobnou tzv. magnitudu jako Jupiter v období jeho největší jasnosti. ISS by nyní největší jasnost (svítivost) měla předvést příští neděli 17. září, kdy magnituda při prvním viditelném přeletu dosáhne -3,9.

Počet vynesených Starlinků překročil 5 tisíc, funkčních jich je na orbitě přes 4 700

Společnost SpaceX pokračuje v budování své internetové konstelace Starlink. Z pátku na sobotu je v plánu další start rakety Falcon 9, za jejíž pomoci by se na oběžnou dráhu mělo dostat dalších 22 satelitů nové generace V2 mini (více o satelitech zde). Jen od počátku srpna se bude jednat již o desátou misi.

Přestože na výtky astronomů SpaceX řadou opatření omezila viditelnost Starlinků, lze je na noční obloze přesto relativně často spatřit. A v některých internetových diskusích se objevily zprávy, že byl v posledních dnech pozorován i pověstný vláček. Tedy satelity letící za sebou nedlouho po vypuštění, než je pak SpaceX nasměruje na jednotlivé dráhy svého trvalejšího působení. Zkusit štěstí lze v tomto ohledu u nás v neděli po 19:40 hod., kdy by dle dostupných dat měla jedna z várek satelitů Starlink proletět ze ZSZ směrem na VJV.