Muskova SpaceX v noci pokoří další tisícový milník vynesených satelitů Starlink. Na cestě k ISS navíc další 4 astronauti, v očekávání již také zářijový start gigantické Starship

Naposledy v úterý společnost SpaceX vizionáře Elona Muska úspěšně uskutečnila další misi, při které se na oběžnou dráhu země dostalo 22 satelitů budované internetové konstelace Starlink. Již dnes v noci by pět minut po třetí hodině našeho času měla odstartovat raketa Falcon 9 s další obdobnou várkou satelitů. Pokud dojde k úspěšné realizaci, ve statistikách se tím počet vynesených satelitů přehoupne již přes číslovku 5 tisíc. Stane se tak vlastně po 5,5letech, co SpaceX v únoru 2018 vynesla na oběžnou dráhu první dva testovací satelity Starlink. Reálné budování sítě pak začalo v květnu o více než rok později, potažmo první satelity Starlink určené pro ostrý provoz se do vesmíru dostaly následně v listopadu.

Zatímco obvyklostí při budování internetové sítě, která má dle posledních plánů čítat necelých 12 tis. satelitů, bylo vynášení cca 50-60 satelitů, nyní je počet sotva třetinový. SpaceX totiž přišla s novou výkonnější druhou generací Starlinků s označením V2. Původně se plánovalo jejich vynášení pomocí lodě Starship, avšak ta je stále ve fázi vývoje/testování. Satelity V2 jsou tak zatím ve verzi „mini“, jejich rozměr přesto dosahuje výrazných 4,1x2,7 metru, resp. každý ze dvou solárních panelů má pak velikost 12,8x4,1 metru. Oproti původní verzi je satelit zhruba trojnásobně těžký, když váží 800 kg. Umožňují však poskytovat 4krát vyšší přenosovou kapacitu. Instalované nové Hallovy motory mají 2,4x vyšší tah a místo kryptonu využívají jako vůbec první družice palivo ve formě argonu.

Současná várka Starlinků je určena pro pátou orbitální slupku konstelace ve výšce 530 km. Ta jich má čítat celkem 2 500, jejich počet se v současnosti přibližuje tisícovce. Ze zmiňovaných 5 tis. vynesených satelitů jich každopádně na orbitu již zdaleka tolik není, když některé se nepodařilo úspěšně ke svému účelu aktivovat a následně byly nasměrovány do atmosféry, kde shořely. Připomenout lze také vlastně neúspěšnou loňskou únorovou misi, když většinu z tehdy vynesených 49 Starlinků negativně ovlivnila geomagnetická bouře od Slunce. Nepodařilo se jim následně dostat na svou vyšší oběžnou dráhu. SpaceX zkrátka v současnosti na orbitě provozuje 4 640 Starlinků, z čehož v aktivním provozu by jich nyní mělo být přes 3 900.

Aktuální vynesení satelitů Starlink lze níže sledovat živě ze soboty na neděli od cca 2:50 hod., příp. později ze záznamu. Zmínit lze, že přistání prvního stupně rakety Falcon 9 by mělo proběhnout v Atlantickém oceánu na plovoucí autonomní plošinu Just Read the Instructions.

 

Sedmá mise SpaceX s lidskou posádkou

Aktivity SpaceX pokračují mj. také pro NASA. Firma má zkrátka velmi živý týden, když již v noci z Kennedyho vesmírného centra na Floridě zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) za pomoci rakety Falcon 9 loď Dragon se čtyřmi pasažéry na palubě. Autonomní připojení k ISS je plánováno pár hodin po zmiňované „starlinkové misi“, resp. na neděli 14:39 hod. našeho času. Přímý přenos lze sledovat níže od cca 13 hod.

 

Starship opět na scéně

Jak známo dobývání vesmíru plánuje Elon Musk realizovat především díky vyvíjené opakovaně použitelné vesmírné lodi Starship. Ta má být v budoucnu schopna za pomoci nosné rakety Super Heavy dopravovat náklad minimálně 100 tun na oběžnou dráhu Země, resp. zajišťovat cesty na Měsíc, Mars či „jinam“. V testovací oblasti Boca Chica poblíž hranice s Mexikem připravuje SpaceX v pořadí druhý let. První dubnová mise byla považována za úspěšnou, přestože Super Heavy selhalo několik motorů a nedošlo k oddělení Starship od nosné rakety. SpaceX nicméně získala mnoho důležitých dat a poznatků, nyní by se tak při svém testování měla posunout dále, potažmo „výše“. Tedy dojít by právě mělo i k oddělení Starship a možnému jejímu návratu zpět do atmosféry.

Zmínit možno gigantické rozměry celého kolosu - průměr 9 metrů a výšku 120 metrů. Váha by měla činit něco okolo 5 000 tun, když většinu (cca 4 500 tun) tvoří palivo. Přes tři čtvrtiny kapalný kyslík, zbytek pak kapalný metan.

Přípravy letu, který je předběžně plánován na 8. září, intenzivně pokračují. V pátek došlo k úspěšnému tzv. statickému zážehu rakety Super Heavy.