Dolar válcuje euro navzdory ECB a zahájené stávce automobilek v Detroitu - Rozbřesk

Evropská centrální banka včera v souladu s naším očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,0 %, nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Rozhodnutí bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však dle prezidentky ECB Christine Lagarde našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a včerejší růst sazeb může být posledním v rámci tohoto cyklu.

To, že inflační vývoj zatím není na udržitelné trajektorii k 2% inflačnímu cíli, potvrdila nová makroekonomická prognóza. K revizi směrem vzhůru o dvě desetiny procentního bodu došlo u celkové inflace jak v roce 2023 (5,6 %), tak 2024 (3,2 %). Tyto revize odrážejí především vyšší trajektorii u cen energií. Lehce nad dvouprocentním cílem by měla inflace zůstat také v roce 2025. To samé platí pro jádrovou inflaci, která dle centrální banky dosáhne 2,2 % v roce 2025.ECB zároveň – ve světle zhoršujících se předstihových indikátorů a narůstajících rizik – revidovala svůj výhled na hospodářský růst v eurozóně. V tomto roce by mělo HDP eurozóny vzrůst o 0,7 % (vs. 0,9 %), pro rok 2024 pak došlo k ještě výraznější revizi směrem dolů z 1,5 % na 1,0 %. Právě slábnoucí růstová dynamika je z pohledu ECB hlavním argumentem, proč „základní úrokové sazby již dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli“.

Shrnuto, podtrženo, včerejší zvýšení úrokových sazeb bylo v podání ECB s velkou pravděpodobností tím posledním v rámci cyklu zpřísnění měnové politiky. Předpokládáme, že ekonomika eurozóny bude v nejbližších kvartálech pod stále intenzivnějším tlakem, zatímco desinflační trend by měl znovu akcelerovat. To však neznamená, že se otevře prostor pro nižší sazby. Jak ostatně naznačuje nová makro prognóza ECB, inflace zůstane nad 2% cílem po delší dobu, což si dle našeho názory vyžádá stabilitu sazeb na současných restriktivních úrovních až do druhé poloviny roku 2024.


*** TRHY ***

Koruna

Dobrá nálada na korunovém trhu příliš dlouho nevydržela. V reakci na další zvýšení úrokových sazeb v podání ECB se česká měna znovu dostala pod tlak a včerejší obchodování zakončila zpět nad 24,50 EUR/CZK. To bylo částečně způsobeno i silnějším dolarem, neboť trhy rozhodnutí ECB vyhodnotily jako příliš agresivní krok, který ekonomiku zchladí až příliš (viz pokles dlouhých sazeb). Dnešek by mohl být na korunovém trhu klidnější – v tuzemsku je makro kalendář zcela prázdný, na hlavních trzích budou publikována čísla druhého řádu.

Eurodolar

Eurodolar prožil včera velmi zajímavou seanci. Euro totiž bezprostředně po zvýšení sazeb ze strany ECB začalo vůči dolaru oslabovat, což lze do značné míry vysvětlit tím, že šlo fakticky o “holubičí zvýšení úroků”. Jinak řečeno další růst sazeb již ECB neočekává (viz úvod). Posílení dolaru však bylo částečně motivováno také americkými daty a to primárně velmi vysokou výrobní inflací za měsíc srpen. Tak opět přiživila šance na to, že by Fed mohl ještě jedno (tj. v listopadu a nikoliv příští týden) zvýšit úrokové sazby.

Kalendář očekávaných událostí dnes zahrnuje primárně americká data a mezi nimi i údaj o průmyslové výrobě za srpen. Mohlo by jít o poslední relativně dobré číslo z tohoto sektoru před tím než byla (dnes v noci) zahájena stávka ve vybraných závodech tří největších amerických automobilek (GM, Ford a Chrysler). Ačkoliv jde o negativní nabídkový šok na straně americké ekonomiky, tak dolar může ze stávky paradoxně profitovat, neboť se tím vytvoří tlak na růst cen automobilů resp. jádrové inflace, což bude tlačit na Fed, aby byl ve své politice ještě přísnější.

Ropa
Ceny ropy Brent po silných čínských datech dnes ráno (zejména šlo o lepší než očekávané maloobchodní tržby) směřují k hranici 95 USD za barel. Magická úroveň 100 USD tedy začíná být na dostřel.