Projev předsedkyně Komise von der Leyenové o stavu Unie v roce 2023 - Odpověď Evropy na dějinnou výzvu

Projev předsedkyně Komise von der Leyenové o stavu Unie

Původní znění projevu je k dispozici zde.

ODPOVĚĎ EVROPY NA DĚJINNOU VÝZVU

 

ÚVOD – PŘINÁŠÍME SLÍBENÁ ŘEŠENÍ A PŘIPRAVUJEME SE NA BUDOUCNOST

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

za necelých 300 dní půjdou Evropané v naší jedinečné a pozoruhodné demokracii k volbám.

Stejně jako u kterýchkoli voleb to bude příležitost, aby se lidé zamysleli nad stavem naší Unie a nad výsledky práce všech, kteří je zastupují.

Bude to však také příležitost rozhodnout o tom, jakou budoucnost a jakou Evropu si přejí.

Budou mezi nimi také miliony lidí, kteří budou volit vůbec poprvé, přičemž ti nejmladší se narodili v roce 2008.

Až budou stát ve volební místnosti za plentou, budou myslet na to, co je pro ně důležité.

Budou mít na mysli válku, která zuří na našich hranicích.

Nebo dopady ničivé změny klimatu.

To, jak jejich životy ovlivní umělá inteligence.

Nebo to, jakou mají šanci si v příštích letech pořídit bydlení nebo získat práci.

Naše dnešní Unie je odrazem vize těch, kdo po druhé světové válce snili o lepší budoucnosti. 

Budoucnosti, v níž by Unie národů, demokracií a lidí spolupracovala v míru na utváření prosperity.

Jejich odpovědí na dějinnou výzvu tehdy byla Evropa.

Když mluvím s novou generací mladých lidí, vidím tutéž vizi lepší budoucnosti.

Stejné naléhavé přání vytvořit něco lepšího.

Stejné přesvědčení, že ve světě plném nejistoty musí Evropa znovu zareagovat na dějinnou výzvu.

A právě to musíme učinit společně.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

prvním krokem je získat důvěru Evropanů, že jim pomůžeme s tím, co je trápí a o co usilují.

A v příštích 300 dnech musíme dokončit práci, kterou nám svěřili.

Tomuto Parlamentu chci poděkovat za klíčovou úlohu, již sehrál při uskutečňování jedné z nejambicióznějších transformací, které tato Unie kdy zahájila.

Vím, že když jsem vám v roce 2019 představovala svůj program zelené, digitální a geopolitické Evropy, měli někteří pochybnosti.

A to bylo ještě předtím, než se svět vlivem celosvětové pandemie a brutální války na evropské půdě ocitl vzhůru nohama.

Podívejte se však, kde je Evropa dnes.

Zrodila se geopolitická unie, která podporuje Ukrajinu, vzdoruje ruské agresi, reaguje na asertivní Čínu a investuje do partnerství.

Máme teď Zelenou dohodu pro Evropu, která je stěžejním prvkem našeho hospodářství a která co do ambicí nemáobdoby.

Vytyčili jsme cestu k digitální transformaci a stali jsme se celosvětově průkopníky, pokud jde o práva v online prostředí.

Máme jedinečný nástroj NextGenerationEU, jenž přináší investice a reformy v hodnotě 800 miliard eur a který vytvářídůstojná pracovní místa pro současnost i pro budoucnost.

Položili jsme základy zdravotní unie, díky níž jsme získali vakcíny pro celý kontinent a velkou část světa.

Míříme k většínezávislosti v kriticky důležitých odvětvích, jako jsou energetika, čipy nebo suroviny.

Ráda bych vám také poděkovala za spolupráci na přelomových a průkopnických iniciativách v oblasti genderové rovnosti.

Pro mě jako ženu to hodně znamená.

Dojednali jsme věci, o kterých si mnozí mysleli, že se už nikdy nepohnou vpřed, jako je směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech firem a historické přistoupení EU k Istanbulské úmluvě.

Směrnicí o transparentnosti v odměňování jsme uzákonili základní princip, že za stejnou práci náleží stejná odměna.

Neexistuje jediný důvod, proč by za stejný druh práce měla žena dostávat menší plat než muž.

Stojí před námi ještě mnoho úkolů a společně v nich musíme pokročit.

Vím, že tento Parlament podporuje náš návrh o potírání násilí vůči ženám.

I zde bych chtěla, abychom uzákonili další základní zásadu: Ne znamená ne.

Skutečné rovnosti nelze dosáhnout, neexistuje-li ochrana před násilím. 

 

Díky tomuto Parlamentu, členským státům a mému týmu komisařek a komisařů jsme naplnili více než 90 % toho, co jsem si předsevzala v politických směrech, které jsem představila v roce 2019.

Společně jsme prokázali, že když si Evropa věří, umí věci řešit.

A naše práce ještě zdaleka není u konce, proto držme pospolu.

Přinášejme slíbená řešení a připravujme se na budoucnost.

 

ZELENÁ DOHODA PRO EVROPU

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

před čtyřmi lety jsme odpověděli na dějinnou výzvu vytvořením Zelené dohody pro Evropu.

A letošní léto – vůbec nejteplejší, jaké jsme kdy v Evropě zaznamenali – nám tuto výzvu důrazně připomnělo.

Řecko a Španělsko zasáhly lesní požáry a jen o několik týdnů později přišly ničivé povodně.

A viděli jsme chaos a spoušť, kterou extrémy počasí napáchaly od Slovinska po Bulharsko a vůbec po celé Unii.

To je realita rozpálené planety.

Právě z nutnosti naši planetu chránit Zelená dohoda pro Evropu vznikla.

Byla však rovněž navržena jako příležitost k udržení naší budoucí prosperity.

Na začátku svého funkčního období jsme pomocí právního rámce pro klima a cíle pro rok 2050 stanovili dlouhodobou perspektivu.

Posunuli jsme uvažování o klimatu do ekonomické roviny.

Investice a inovace tak dostaly jasný směr.

A už v krátkodobém horizontu vidíme, že tato strategie růstu přináší výsledky.

Evropský průmysl nás den co den přesvědčuje o tom, že je připraven tuto transformaci podpořit.

Prokazuje, že modernizace a dekarbonizace mohou jít ruku v ruce.

V posledních pěti letech se v EU počet oceláren s ekologicky čistou výrobou zvýšil z nuly na 38.

Daří se nám přilákat více investic do čistého vodíku než Spojeným státům a Číně dohromady.

A zítra se v Dánsku setkám s premiérkou Mette Frederiksenovou, s níž si jednu takovou inovaci prohlédnu na vlastní oči.

Pokřtíme první kontejnerovou loď, která je poháněna čistým metanolem vyrobeným pomocí solární energie.

Takto rozhodnými kroky dokáže Evropa na změnu klimatu reagovat.

Zelená dohoda pro Evropu poskytuje nezbytný rámec, pobídky a investice, ale konkrétní řešení vyvíjejí lidé, vynálezci, inženýři.

A právě proto, vážené poslankyně a vážení poslanci,

když vstupujeme do další fáze naplňování Zelené dohody pro Evropu, se jedna věc nikdy nezmění. 

Po celou dobu transformace budeme i nadále podporovat evropský průmysl.

Začali jsme tím, že jsme předložili sadu opatření – počínaje aktem o průmyslu pro nulové čisté emise po akt o kritických surovinách. 

Pomocí průmyslové strategie vyhodnocujeme v rámci této transformace rizika a potřeby každého ekosystému.

Tuto činnost musíme dokončit.

A proto musíme pro každý průmyslový ekosystém vypracovat konkrétní přístup.

Od tohoto měsíce proto povedeme se zástupci průmyslu řadu dialogů o čisté transformaci.

Hlavním cílem bude pomoci všem odvětvím při vytváření jejich obchodního modelu pro celkovou dekarbonizaci průmyslu.

Protože věříme, že má tato transformace zásadní význam pro budoucí evropskou konkurenceschopnost.

Ale nemenší měrou se týká i lidí a jejich současných pracovních míst.

Například naše větrná energetika je evropským úspěchem.

V současné době se však potýká s řadou souběžných výzev.

Proto předložíme balíček pro evropskou větrnou energetiku, na němž budeme úzce spolupracovat s představiteli průmyslu a členských států.

Ještě více zrychlíme povolovací procesy.

Napříč EU zlepšíme aukční systémy.

Zaměříme se na dovednosti, přístup k financování a stabilní dodavatelské řetězce.

Tyto kroky jdou ovšem nad rámec jednotlivých odvětví:

Ať už jde o větrnou energii, výrobu oceli, baterie či elektrická vozidla, naše ambice jsou naprosto jasné: Budoucnost našeho odvětví čistých technologií musí být v rukou Evropy.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

z toho vyplývá, že při naplňování Zelené dohody pro Evropu

držíme nastavený kurz,

máme i nadále vysoké ambice,

pokračujeme v naší strategii růstu.

A za všech okolností budeme usilovat o spravedlivou transformaci!

Tedy takovou, ze které vzejde spravedlivá budoucnost pro další generace – život na zdravé planetě.

A která všem, jichž se dotkne, zajistí spravedlivý přechod – s důstojnými pracovními místy a pevným slibem, že nikdo nebude opomenut.

Stačí si vzpomenout na pracovní místa ve výrobě a konkurenceschopnost, což je téma, o němž v těchto dnech hodně diskutujeme.

Naše průmyslové a technologické společnosti se konkurence nebojí.

Vědí, že globální konkurence je pro podnikání dobrá.

A že v Evropě vytváří a chrání kvalitní pracovní místa.

Pravá konkurence je však jenom taková, která je spravedlivá.

Přitom naše společnosti se příliš často setkávají s tím, že jsou vyloučeny ze zahraničních trhů, nebo se stávají oběťmi kořistnických praktik.

Bývají cenově znevýhodněny oproti konkurentům, kteří dostávají obrovské státní dotace.

Nezapomněli jsme, jak nekalé obchodní praktiky Číny zasáhly naše solární odvětví.

Mnoho nových podniků bylo silně subvencovanými čínskými konkurenty vytlačeno z trhu.

Novátorské společnosti musely vyhlásit úpadek.

Talentovaní lidé, kteří před sebou měli slibnou kariéru, odešli hledat štěstí do ciziny.

Proto je v globální ekonomice tak důležitá spravedlivost – neboť ovlivňuje životy a živobytí lidí.

Jsou na ní závislá celá průmyslová odvětví a komunity.

Proto si musíme rizika, kterým čelíme, jasně pojmenovat.

Vezměme si výrobu elektroaut.

Je to odvětví, které má zásadní význam pro čistou ekonomiku a které představuje pro Evropu obrovský potenciál.

Globální trhy jsou však nyní zaplaveny levnějšími čínskými elektromobily.

A jejich cena je obrovskými státními dotacemi uměle udržována na nízké úrovni.

To nám narušuje trh.

A stejně jako tyto praktiky netolerujeme uvnitř, nebudeme je tolerovat ani zvnějšku.

Mohu proto dnes oznámit, že Komise zahajuje antisubvenční šetření týkající se elektrických vozidel z Číny.

Evropa je otevřena konkurenci. Nikoli neférovému podbízení.

 

Proti nekalým praktikám se musíme bránit.

Současně je však nutné udržovat s Čínou otevřenou komunikaci a dialog.

Neboť jsou také oblasti, ve kterých spolupracovat můžeme a musíme.

Snížit riziko, nikoli zpřetrhat vazby – takový bude můj přístup, až budu ke konci roku na summitu EU–Čína jednat s vedoucími představiteli Číny. 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Pýchou Evropské unie je její kulturní rozmanitost.

Jsme „Evropou regionů“ s nepřeberným množstvím jazyků, hudby, umění, tradic, řemesel a kulinářského bohatství.

Evropa se však pyšní také jedinečnou biologickou rozmanitostí.

Přibližně 6 500 druhů lze nalézt pouze zde, v Evropě.

Na severu Evropy se nachází světové přírodní dědictví Waddenské moře, jedinečný prostor pro život, který je domovem vzácných živočišných a rostlinných druhů a bez něhož se neobejdou miliony tažných ptáků.

Spolu s Baltským mořem vytváří největší rezervoár brakické vody na světě. 

Směrem na jih se rozprostírají evropské nížiny, tvořené rozsáhlými vřesovišti a mokřady.

Tyto oblasti jsou důležitým spojencem v boji proti pokračující změně klimatu.

Chráněná území vřesovišť a mokřadů vážou významná množství skleníkových plynů, na regionální úrovni zajišťují koloběh vody a jsou domovem neopakovatelného biologického bohatství.

Evropa je rovněž bohatá na lesy.

Nedozírné jehličnaté lesy rozprostírající se na severu a na východě, zbylé pralesy tvořené duby a buky ve střední Evropě a korkové lesy, jimiž se pyšní jih Evropy, jsou naší zásobárnou nenahraditelných zdrojů a služeb.

Jsou úložištěm uhlíku, skýtají nám dřevo a jiné produkty, podílejí se na tvorbě úrodné půdy, čistí vzduch a vodní zdroje.

Život nikoho z nás v Evropě se bez biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb neobejde. 

Ztráta této přírody nás nepřipraví jen o zdroj obživy, nýbrž také o pocit domova. 

Je naší povinností ji chránit.

Přitom příroda nesmí přestat být zdrojem naší obživy. To je a zůstane naším úkolem.

V této souvislosti bych dnes ráda vyslovila uznání našim zemědělcům a poděkovala jim za to, že nám den co den zajišťují obživu.

Zdravé potraviny – to je základ a hlavní úloha zemědělské politiky u nás v Evropě.

Stejný význam má pro nás také potravinová soběstačnost.

To vše nám zajišťují naši zemědělci.

Není to žádná samozřejmost. Nejen následky ruské agrese vůči Ukrajině, změna klimatu v podobě období sucha, lesních požárů a povodní, ale i nové závazky stále více dopadají na práci zemědělců a na jejich příjmy.

Na to nesmíme zapomínat.

Mnozí z nich se již dnes snaží hospodařit udržitelně.

Společně se všemi, kdo pracují v zemědělství, musíme tyto nové výzvy zvládnout.

Jen tak dokážeme zajistit naši obživu i do budoucna.

I zde potřebujeme více dialogu a méně polarizace.

To je důvod, proč bychom rádi zahájili strategický dialog k budoucnosti zemědělství v EU.

Zůstávám i nadále přesvědčená, že zemědělství a ochrana přírody se nevylučují.

Potřebujeme obojí.

 

HOSPODÁŘSTVÍ, SOCIÁLNÍ OTÁZKY A KONKURENCESCHOPNOST

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

spravedlivá transformace pro zemědělce, rodiny a průmysl.

Je pro tento mandát příznačná.

A je o to důležitější, že evropské podniky čelí závažným hospodářským obtížím.

Vidím tři hlavní ekonomické problémy, se kterými se bude náš průmysl potýkat v nadcházejícím roce: nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků, inflace a usnadnění podnikání pro naše podniky.

První problém se týká našeho trhu práce.

Nezapomněli jsme první dny globální pandemie.

Všichni tehdy předpovídali novou vlnu masové nezaměstnanosti ve stylu třicátých let dvacátého století.

My jsme se však těmto předpovědím postavili.

Díky nástroji SURE – vůbec první evropské iniciativě zaměřené na zkrácenou pracovní dobu – se nám podařilo zachovat 40 milionů pracovních míst.

To je evropské sociálně tržní hospodářství v praxi.

Můžeme na ně být hrdí!

Poté jsme díky nástroji NextGenerationEU okamžitě znovu nastartovali motor našeho hospodářství.

A dnes vidíme výsledky.

Evropa se blíží plné zaměstnanosti.

Namísto milionů osob hledajících zaměstnání se hledají lidé pro miliony volných pracovních míst.

Nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků dosahuje rekordních úrovní – u nás i ve všech hlavních ekonomikách.

Že mají nedostatek kvalifikovaných pracovníků, uvádí 74 % malých a středních podniků.

Na vrcholu turistické sezóny mají restaurace a bary v Evropě otevřeno kratší dobu, protože se jim nedaří najít zaměstnance.

Nemocnice odkládají léčbu kvůli nedostatku zdravotních sester.

A dvě třetiny evropských podniků hledá IT odborníky.

Zároveň miliony rodičů – především matek – jen těžko slaďují pracovní a rodinný život kvůli chybějícím zařízením péče o děti.

A osm milionů mladých lidí není zaměstnáno ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Jejich sny jsou odstaveny na vedlejší kolej, jejich životy stagnují.

Jedná se nejen o příčinu mnoha osobních potíží.

Je to také jedna z nevýznamnějších překážek naší konkurenceschopnosti.

Nedostatek pracovních sil totiž omezuje kapacitu pro inovace, růst a prosperitu.

Proto potřebujeme lepší přístup na trh práce.

Především pro mladé lidi, pro ženy.

A potřebujeme migraci kvalifikovaných osob.

Kromě toho musíme reagovat na zásadní změny, pokud jde o technologie, společnost a demografii.

Za tím účelem bychom měli využít odborných znalostí zástupců podniků a odborů, našich partnerů v kolektivním vyjednávání.

Uplynulo již téměř čtyřicet let od chvíle, kdy Jacques Delors inicioval setkání ve Val Duchesse, kde se zrodil evropský sociální dialog.

Od té doby se sociální partneři podílejí na formování Unie, jak ji známe dnes – zajišťující pokrok a prosperitu pro miliony lidí.

A jelikož se svět kolem nás mění rychleji než kdykoli dříve, musí být sociální partneři znovu ústřední součástí naší budoucnosti.

Společně se musíme zaměřit na výzvy, kterým čelí trh práce – od nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil obecně až po nové výzvy spojené s umělou inteligencí.

Příští rok proto spolu s belgickým předsednictvím svoláme nové vrcholné setkání sociálních partnerů – opět ve Val Duchesse.

Budoucnost Evropy bude utvářena sociálními partnery a spolu s nimi.

 

Druhý hlavní ekonomický problém: dlouhodobě vysoká inflace.

Christine Lagardová a Evropská centrální banka usilovně pracují na udržení inflace pod kontrolou.

Víme, že návrat ke střednědobému cíli Evropské centrální banky bude nějakou dobu trvat.

Dobrou zprávou je, že Evropa začala snižovat ceny energií.

Máme v paměti pokus prezidenta Putina záměrně využít plyn jako zbraň a to, jaké obavy to vyvolalo, že dojde k výpadku dodávek energie a energetické krizi jako v sedmdesátých letech.

Mnozí si mysleli, že nebudeme mít dostatek energie na celou zimu.

Ale zvládli jsme to.

Protože jsme zůstali jednotní – a sdíleli jsme naši poptávku a kupovali energii společně.

Zároveň jsme na rozdíl od sedmdesátých let krizi využili k masivním investicím do obnovitelných zdrojů a urychlení přechodu na čistou energii.

Využili jsme kritického rozsahu vyjednávacích schopností Evropy ke snížení cen a zajištění našich dodávek.

Cena plynu v Evropě před rokem dosahovala více než 300 eur za MWh. Nyní je to přibližně 35 eur.

Musíme se proto zabývat tím, jak můžeme tento úspěšný model opět využít v jiných oblastech, jako jsou kritické suroviny nebo čistý vodík.

 

Třetí problém, před nímž evropské podniky stojí, se týká usnadnění podnikání.

Malé podniky nemají kapacitu na to, aby zvládaly složitou administrativu.

Nebo je brzdí zdlouhavé procesy.

To často znamená, že v čase, který mají k dispozici, toho zvládnou méně – a promeškají příležitosti k růstu.

Proto – před koncem roku – jmenujeme zmocněnce EU pro malé a střední podniky, který bude odpovědný přímo mně.

Chceme, aby nás malé a střední podniky o svých každodenních problémech informovaly přímo.

Pro každý nový právní předpis provádí nezávislá radatest konkurenceschopnosti.

A příští měsíc předložíme první legislativní návrhy zaměřené na omezení povinností v oblasti podávání zpráv na evropské úrovni o 25 %.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

buďme upřímní – nebude to snadné.

A budeme potřebovat Vaši podporu.

Protože se jedná o společné úsilí všech evropských institucí.

Zároveň musíme spolupracovat i s členskými státy, aby bylo možné 25% cíle dosáhnout na vnitrostátní úrovni.

Je načase podnikání v Evropě usnadnit!

 

Evropské podniky však rovněž potřebují přístup ke klíčovým technologiím, aby mohly inovovat, vyvíjet a vyrábět.

Je to otázka evropské suverenity, jak zdůraznili lídři ve Versailles.

Zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií je naprosto zásadní z hlediska hospodářství i národní bezpečnosti.

Tato evropská průmyslová politika také vyžaduje společné evropské financování.

Z toho důvodu jsme v rámci našeho návrhu na revizi rozpočtu navrhli platformu STEP.

Díky této platformě můžeme posílit, mobilizovat a směrovat finanční prostředky EU na investice kamkoliv: od mikroelektroniky po kvantovou výpočetní techniku a umělou inteligenci.

Od biotechnologií po čisté technologie.

Naše podniky potřebují tuto podporu hned – proto naléhavě žádám o rychlou dohodu o našem návrhu rozpočtu.

A vím, že s Vámi zde v parlamentu mohu počítat.

Jsou i další aspekty, pokud jde o konkurenceschopnost.

Byli jsme svědky závažných problémů v rámci globálních dodavatelských řetězců, včetně těch způsobených záměrnými politikami jiných zemí.

Vzpomeňme jen na čínské omezení vývozu gallia a germania, které jsou nezbytné pro výrobu zboží, jako jsou polovodiče a solární panely.

Z toho vyplývá, proč je pro Evropu tak důležité zvýšit hospodářskou bezpečnost.

Snižováním rizik, a ne zpřetrháním vazeb.

Jsem velmi hrdá na to, že se tato koncepce setkala se širokou podporou klíčových partnerů.

Od Austrálie po Japonsko a Spojené státy.

A o spolupráci má zájem mnoho dalších zemí po celém světě. 

Mnoho zemí příliš závisí na jediném dodavateli kritických nerostných surovin.

Jiné – od Latinské Ameriky po Afriku – chtějí rozvíjet místní zpracovatelský a rafinérský průmysl, a ne jen posílat své zdroje do zahraničí.

V průběhu tohoto roku proto svoláme první zasedání našeho nového klubu pro kritické suroviny.

Zároveň budeme nadále podporovat otevřený a spravedlivý obchod.

Dosud jsme uzavřeli nové dohody o volném obchodu s Chile, Novým Zélandem a Keňou.

Měli bychom usilovat o to, abychom do konce roku uzavřeli dohody s Austrálií, Mexikem a Mercosurem.

A brzy nato s Indií a Indonésií.

Inteligentní obchod přináší kvalitní pracovní místa a prosperitu.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

tyto tři problémy – pracovní síly, inflace a podnikatelské prostředí – přicházejí v době, kdy po průmyslu rovněž žádáme, aby stál v čele přechodu na čistou energii.

Musíme být tedy dostatečně prozíraví, abychom správně nastavili, jak v této souvislosti zůstaneme konkurenceschopní.

Požádala jsem proto Maria Draghiho – jednoho z vynikajících evropských ekonomů –, aby vypracoval zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti.

Protože Evropa udělá vše pro to, aby si konkurenční výhodu udržela.

 

DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE A UMĚLÁ INTELIGENCE

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

pokud jde o zjednodušení podnikání a zjednodušení života, viděli jsme, jak důležité jsou digitální technologie.

Je všeříkající, že v rámci nástroje NextGenerationEU jsme zdaleka přesáhli 20% cíl pro investice do digitálních projektů.

Členské státy tyto investice využívají k digitalizaci zdravotnictví, soudnictví nebo dopravy.

Současně stojí Evropa v čele snah o řízení rizik v digitálním světě. 

Internet se zrodil jako nástroj pro sdílení vědomostí, otevírání myslí a propojování lidí.

Přinesl však i závažné problémy.

Dezinformace, šíření škodlivého obsahu, rizika pro důvěrnost našich dat.

To vše vedlo k nedostatku důvěry a k porušování základních práv lidí. 

V reakci na to se Evropa stala globálním průkopníkem práv občanů v digitálním světě.

Nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích vytvářejí bezpečnější digitální prostor, kde jsou základní práva chráněna.

Zajišťují také spravedlnost a jasně stanoví povinnosti velkých technologických společností.

Jde o historický úspěch, na který bychom měli být hrdí.

Totéž by mělo platit pro umělou inteligenci.

Zlepší zdravotní péči, zvýší produktivitu a bude řešit změnu klimatu.

Také bychom ale neměli podceňovat velmi reálné hrozby.

Stovky předních vývojářů umělé inteligence, jakož i zástupců akademické a odborné obce se k nám v poslední době obracelo s varovnými slovy:

„Zmírňování rizika zániku způsobeného umělou inteligencí by mělo být celosvětovou prioritou stejně tak jako řešení jiných společenských rizik, jako jsou pandemie nebo jaderná válka.“

Umělá inteligence je obecná technologie, která je přístupná, velmi účinná a přizpůsobitelná pro širokou škálu použití – civilních i vojenských.

A pokrok v umělé inteligenci svou rychlostí překonává očekávání i těch, kteří ji vyvíjejí.

Okno příležitosti k odpovědnému usměrnění této technologie se tedy uzavírá.

Proto jsem přesvědčena, že by se Evropa spolu se svými partnery měla zasadit o vymezení nového celosvětového rámce pro umělou inteligenci, který se bude zakládat na třech pilířích: bezpečných hranicích, správě a směrování inovací.

Prvním pilířem tedy budou bezpečné hranice.

Naší nejvyšší prioritou je zajistit, aby se vývoj umělé inteligence zaměřoval na člověka a byl transparentní a odpovědný. 

Proto jsem se ve svých politických směrech zavázala k vytyčení legislativního přístupu během prvních sto dní.

Předložili jsme akt o umělé inteligenci – prvníucelený proinovační předpis na světě, který se touto problematikou zabývá.

Parlamentu a Radě bych chtěla poděkovat za to, jak neúnavně na tomto přelomovém aktu pracovaly.

Náš akt o umělé inteligenci je už plánem pro celý svět.

Nyní se musíme zaměřit na to, aby byla pravidla co nejdříve přijata, a přistoupit k jejich praktickému uplatňování.

 

Druhým pilířem je správa.

V tuto chvíli pokládáme základy jednotného systému správy v Evropě.

Měli bychom však také spojit síly se svými partnery a zajistit globální přístup k chápání dopadů umělé inteligence na naše společnosti.

Vzpomeňme zde nedocenitelný přínos Mezivládního panelu pro změnu klimatu coby globálního týmu, který politickým činitelům poskytuje nejnovější vědecké poznatky o klimatu.

Domnívám se, že potřebujeme podobný subjekt pro umělou inteligenci, který by poskytoval poznatky o rizicích a o jejích přínosech pro lidstvo. 

Ke kulatému stolu by v jeho rámci zasedali vědci, zástupci technologických společností a nezávislí odborníci.

To nám umožní připravit rychlou a celosvětově koordinovanou odpověď – navázat při tom můžeme na práci Hirošimského procesu a jiných iniciativ.

Třetím pilířem je odpovědné směrování inovací.

Díky našim investicím v posledních letech je nyní Evropa lídrem v superpočítání – disponuje třemi z pěti nejvýkonnějších superpočítačů na světě.

Toto potřebujeme zúročit.

Proto dnes mohu ohlásit novou iniciativu pro zpřístupnění našich vysoce výkonných počítačů začínajícím podnikům v oblasti umělé inteligence, aby své modely mohly cvičit.

To však bude jen část naší práce na směrování inovací.

Potřebujeme otevřený dialog s těmi, kdo umělou inteligenci vyvíjejí a uvádějí do provozu. 

Tak je tomu ve Spojených státech, kde již sedm velkých technologických společností přistoupilo na dobrovolná pravidla, co se týče bezpečnosti, zabezpečení a důvěry. 

A je tomu tak zde, kde budeme pracovat se společnostmi, které se zabývají umělou inteligencí, aby se dobrovolně zavázaly k zásadám aktu o umělé inteligencidříve, než akt vstoupí v platnost.

Nyní bychom měli všechnu tuto práci využít k tomu, aby vznikly minimální celosvětové standardy pro bezpečné a etické využívání umělé inteligence.

 

GLOBÁLNÍ SPOLUPRÁCE, MIGRACE A BEZPEČNOST

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Když jsem tu stála před čtyřmi lety, řekla jsem, že budeme-li vnitřně sjednoceni, nikdo zvenčí nás nerozdělí.

Na této myšlence byla založena geopolitická Komise.

Náš přístup „tým Evropa“ nám umožnil být strategičtější, asertivnější a jednotnější.

A to je důležitější než kdy jindy.

Když vidíme tragické ztráty života v Libyi a Maroku po prudkých záplavách a zemětřesení, krvácí nám srdce.

Evropa bude vždy připravena pomoci, jakkoli bude moct.

Nebo si vzpomeňme na Sahel, jeden z nejchudších, ale zároveň demograficky nejvíce rostoucích regionů.

Sled vojenských převratů negativně dopadne na stabilitu regionu v nadcházejících letech.

Do tamějšího zmatku zasahuje Rusko, které z něj také těží.

A tento region se stal úrodnou půdou pro vzestup terorismu.

Evropy se toto bytostně dotýká – jde o naši bezpečnost a prosperitu.

Ve vztahu k Africe tedy musíme prokázat stejnou jednotu, jakou prokazujeme ve vztahu k Ukrajině. 

Musíme se soustředit na spolupráci s legitimními vládami a regionálními organizacemi.

A musíme budovat vzájemně prospěšná partnerství zaměřená na problémy, které mají Evropa a Afrika společné.

Proto budeme s vysokým představitelem Josepem Borrellem pracovat na novém strategickém přístupu, který na příštím summitu EU a Africké unie rozvineme. 

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

dějiny jsou v pohybu.

Rusko vede plnohodnotnou válku proti základním zásadám Charty OSN.

To vzbuzuje obrovské obavy v zemích od Střední Asie po indicko-tichomořský region.

Země se obávají, že ve světě, kde neplatí žádné zákony, by mohly čelit stejnému osudu jako Ukrajina.

Pozorujeme, že někteří se jasně snaží o návrat k uvažování „v blocích“ a pokouší se izolovat a ovlivňovat země, které stojí uprostřed.

A to v době, kdy se v mnoha rozvíjejících se ekonomikách prohlubuje znepokojení ze způsobu, jakým pro ně instituce a globalizace pracují.

Tyto obavy jsou oprávněné.

Tyto rozvíjející se ekonomiky – se svými lidmi a přírodními zdroji – jsou zásadními spojenci při budování čistšího, bezpečnějšího a více prosperujícího světa.

Evropa s nimi bude vždy spolupracovat v zájmu reformování a zlepšení mezinárodního systému.

Chceme stát v čele snah o to, aby byl řád založený na pravidlech spravedlivější a aby panovalo více rovnosti v rozdělování.

To bude také znamenat spolupráci s novými i starými partnery na prohloubení našich vazeb.

A nabídka Evropy v podobě strategie Global Gateway je skutečně unikátní.

Strategie Global Gateway je transparentnější, udržitelnější a ekonomicky atraktivnější.

Právě minulý týden jsem navštívila Nové Dillí, abych tam podepsala nejambicióznější projekt naší generace.

Hospodářský koridor Indie – Blízký východ – Evropa.

Půjde o dosud nejpřímější spojení mezi Indií, Perským zálivem a Evropou. S železnicí, která zrychlí obchod mezi Indií a Evropou o 40 %.

S elektrickým kabelem a potrubím pro přepravu čistého vodíku, které podpoří obchod s čistou energií mezi Asií, Blízkým východem a Evropou.

S vysokorychlostním datovým kabelem, který propojí některé z nejinovativnějších digitálních ekosystémů na světě a po celé cestě bude vytvářet podnikatelské příležitosti.

Jedná se o nejmodernější spojení pro zítřejší svět.

Budou rychlejší, kratší a čistší.

A strategie Global Gateway přináší skutečné změny.

Viděla jsem to v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a napříč Afrikou – od budování místní vodíkové ekonomiky s Namibií a Keňou po budování digitální ekonomiky s Filipínami.

Jsou to investice do ekonomiky našich partnerů.

A jsou to investice do prosperity a bezpečnosti Evropy ve světě, který se rychle mění.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

konflikty, změna klimatu a nestabilita každodenně nutí populace hledat útočiště na jiném místě.

Vždy jsem byla pevně přesvědčena o tom, že migraci je třeba řídit.

Vyžaduje to trpělivost.

Dlouhodobé úsilí ve spolupráci s našimi partnery.

A zejména jednotu v rámci naší Unie.

A právě v tomto duchu se nese nový pakt o migraci a azylu.

Když jsem se ujala funkce, nezdálo se, že by v této oblasti bylo možné dosáhnout kompromisu.

Díky tomuto paktu jsme však našli novou rovnováhu.

Rovnováhu mezi ochranou hranic a ochranou osob.

Mezi svrchovaností a solidaritou.

Mezi bezpečností a lidskostí.

Vyslechli jsme všechny členské státy.

Zaměřili jsme se na všechny migrační trasy.

A v duchu paktu jsme navrhli praktická řešení.

Rychle a jednotně jsme zareagovali na hybridní útok Běloruska.

Úzce jsme spolupracovali s našimi západobalkánskými partnery – a nelegální migrační toky se nám podařilo omezit.

Podepsali jsme partnerskou dohodu s Tuniskem, která oběma stranám přináší výhody, a to nejen v oblasti migrace, ale i v oblasti školství, odborných dovedností, energetiky a bezpečnosti.

A nyní chceme pracovat na podobných dohodách s dalšími zeměmi.

Posílili jsme ochranu hranic.

Evropské agentury zintenzivnily spolupráci s členskými státy.

Chtěla bych poděkovat zejména Bulharsku a Rumunsku, že při uplatňování správných postupů v oblasti azylu a navracení šly příkladem.

Bulharsko a Rumunsko dokázaly, že patří do schengenského prostoru.

Nechme je tedy, bez dalších průtahů, stát se konečně jeho členy!

 

Dámy a pánové,

naše práce v oblasti migrace vychází z přesvědčení, že můžeme dosáhnout jednoty.

Dohodě o paktu jsme nikdy nebyli blíže.

Parlament a Rada mají historickou příležitost jej úspěšně prosadit.

Ukažme, že Evropa dokáže migraci zvládat – účinně a se soucitem.

Dokončeme, co jsme započali!

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

jsme si vědomi toho, že zvládání migrace vyžaduje neustálé úsilí.

To je klíčové zejména v boji proti převaděčům.

Převaděči lákají zoufalé lidi na lži.

Nutí je podnikat smrtelně nebezpečné cesty napříč pouští nebo se plavit na moři na člunech, které jsou pro tento účel nevhodné.

Metody převaděčů se neustále vyvíjejí.

Ale naše právní předpisy jsou už více než dvacet let staré a je naléhavě nutné je aktualizovat.

Potřebujeme proto nové právní předpisy a novou strukturu řízení.

Potřebujeme přísnější prosazování práva, trestní stíhání a výraznější roli agentur Europol, Eurojust a Frontex.

V boji proti tomuto globálnímu problému musíme spolupracovat s našimi partnery.

Komise proto uspořádá mezinárodní konferenci věnovanou boji proti obchodování s lidmi.

Je načase s tímto hanebným a bezohledným zločinem skoncovat!

 

UKRAJINA

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

v den, kdy ruské tanky překročily hranice Ukrajiny, se mladá ukrajinská matka vydala do Prahy, aby dostala své dítě do bezpečí.

Když jí český pohraničník orazítkoval cestovní pas, rozplakala se.

Její syn to nechápal a ptal se jí, proč pláče.

Ona mu odpověděla: „Protože jsme doma.“

„Ale to není Ukrajina,“ namítal.

A ona mu to vysvětlila takto: „To je Evropa.“

V ten den tato ukrajinská matka pocítila, že Evropa je její domov.

Protože „doma jsme tam, kde si navzájem důvěřujeme“.

A Ukrajinci mohli svým spoluevropanům věřit.

Ta maminka se jmenovala Viktoria Amelina.

Patřila mezi významné mladé spisovatelky své generace a byla neúnavnou aktivistkou, která se zasazovala o spravedlnost.

Jakmile byl její syn v bezpečí, Viktoria se vrátila na Ukrajinu, aby dokumentovala ruské válečné zločiny.

O rok později ji během večeře s kolegy zabila ruská balistická střela.

Oběť ruských válečných zločinů, jednoho z nekonečného počtu útoků na nevinné civilisty.

Amelina byla toho dne se třemi přáteli, mezi nimiž byl Héctor Abad Faciolince, spisovatel z Kolumbie.

Účastní se kampaně nazvané „Aguanta, Ucrania“ – „Ukrajino, vzdoruj“ – jež má za cíl seznamovat obyvatele Latinské Ameriky s ruskou agresivní válkou a útoky na civilisty.

Ale Héctor si nikdy neuměl představit, že by se sám měl stát terčem útoku.

Později řekl, že neví, proč on žije a ona zemřela.

Ale teď světu vypráví o Viktorii. Aby uchoval její památku a aby tato válka skončila.

A já se cítím poctěna, že Héctor je tady dnes s námi.

A chci, abyste věděl, že budeme mít Viktorii – a všechny ostatní oběti – v paměti – živé.

Aguanta, Ucrania. Sláva Ukrajině!

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

budeme vytrvale stát na straně Ukrajiny

tak dlouho, dokud to bude potřeba.

Od začátku války našly útočiště v naší Unii čtyři miliony Ukrajinců.

A já jim chci říct, že jsou dnes stejně vítáni jako tomu bylo v těch osudných prvních týdnech.

Zajistili jsme, aby měli přístup k bydlení, ke zdravotní péči, na trh práce a mnoho dalšího.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

to byla odpověď Evropy na dějinnou výzvu.

A já mohu s hrdostí prohlásit, že Komise navrhne prodloužit dočasnou ochranu poskytovanou Ukrajincům v EU.

Naše podpora Ukrajině bude pokračovat.

Jen v tomto roce jsme poskytli 12 miliard eur, abychom pomohli zaplatit mzdy a důchody

a udrželi v chodu nemocnice, školy a další služby.

Prostřednictvím návrhu nařízení o podpoře výroby munice zvyšujeme výrobu munice, abychom pomohli pokrýt okamžité potřeby Ukrajiny.

Ale díváme se také dále dopředu.

Proto jsme navrhli dalších 50 miliard eur na čtyřleté období investic a reforem.

To v budoucnosti pomůže Ukrajině s rekonstrukcí a vybudováním moderní a prosperující země.

A tato budoucnost má jasné obrysy.

Tento parlament to vyjádřil hlasitě: Budoucnost Ukrajiny je v naší Unii.

Budoucnost Západního Balkánu je v naší Unii.

Budoucnost Moldavska je v naší Unii.

Já také vím, jak velice důležitá je perspektiva členství v EU pro mnoho lidí v Gruzii.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Začala jsem mluvit o Evropě, která reaguje na dějinnou výzvu. 

A historie nás teď vyzývá, abychom pracovali na dokončení naší Unie.

Ve světě, ve kterém se někteří pokoušejí ukořistit jednu zemi po druhé, si nemůžeme dovolit naše spoluevropany opustit.

Ve světě, ve kterém rozhoduje velikost a váha, je dokončení naší Unie zcela jasně ve strategickém a bezpečnostním zájmu Evropy.

Kromě politiky a geopolitiky si musíme také uvědomit, co je v sázce.

Potřebujeme stanovit vizi pro úspěšné rozšíření.

Dokončená Unie s více než 500 miliony obyvatel žijících ve svobodné, demokratické a prosperující Unii.

Dokončená Unie s mladými lidmi, kteří mohou žít, studovat a pracovat ve svobodě.

Dokončená Unie s pulzujícími demokraciemi, ve kterých funguje nezávislé soudnictví, respekt k opozici a ochrana novinářů.

Protože právní stát a základní práva budou vždy základem naší Unie – v současných i budoucích členských státech.

Proto Komise ze zprávy o dodržování právního státu učinila klíčovou prioritu.

V současné době úzce spolupracujeme s členskými státy, abychom identifikovali pokrok a problémy – a připravili doporučení na další rok.

Tím je zajištěna odpovědnost před tímto parlamentem a vnitrostátními parlamenty

a je umožněn dialog mezi členskými státy.

A přináší to výsledky.

Věřím, že totéž bude fungovat i pro budoucí členské státy.

Proto s radostí oznamuji, že zprávy o dodržování právního státu otevřeme těm přistupujícím zemím, které si přejí postupovat ještě rychleji.

Tento krok je postaví na stejnou úroveň s členskými státy.

A podpoří je v jejich reformním úsilí.

Zároveň pomůže zajistit, aby naše budoucnost byla Unie svobody, práv a hodnot pro všechny.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Toto je v našem společném zájmu.

Vzpomeňte si na velké rozšíření před dvaceti lety.

Nazvali jsme to Evropský den uvítání.

A byl to triumf odhodlání a naděje nad dědictvím minulosti.

Po dvaceti letech jsme svědky ekonomického úspěchu, který zlepšil životy milionů lidí.

Chci, abychom se mohli těšit na příští Evropský den uvítání a příští ekonomické úspěchy.

Cesta tímto směrem není snadná.

Přistoupení je proces založený na zásluhách – a Komise bude tuto zásadu vždy bránit.

Vyžaduje usilovnou práci a vedení.

Ale už teď je vidět značný pokrok.

Vidíme velké změny, kterých již od udělení statusu kandidátské země Ukrajina dosáhla.

A vidíme odhodlání ostatních kandidátských zemí k reformám.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

je na čase, abychom se k tomuto odhodlání připojili.

To znamená přemýšlet o tom, jak se připravíme na dokončenou Unii.

Musíme se přenést přes staré dvojstranné debaty o rozšíření.

Otázkou není prohloubení integrace, nebo rozšíření Unie.

Můžeme a musíme učinit obojí.

Abychom získali geopolitickou váhu a schopnost jednat.

To je to, co naše Unie vždy dělala.

Každá vlna rozšíření přinesla prohloubení politické integrace.

Od uhlí a oceli jsme se dosáhli úplné hospodářské integrace.

Po pádu železné opony jsme ekonomický projekt proměnili v opravdovou Unii lidí a států.

Věřím, že další rozšíření se musí také stát katalyzátorem pokroku.

Zdravotní unii jsme začali budovat s 27 státy.

A já věřím, že ji můžeme dokončit s více než 30 státy.

Evropskou obrannou unii jsme začali budovat s 27 státy.

A já věřím, že ji můžeme dokončit s více než 30 státy.

Prokázali jsme, že můžeme být geopolitickou unií a dokázali jsme, že pokud jsme jednotní, jsme schopni jednat rychle.

Věřím, že i tým Evropa bude také fungovat s více než 30 státy.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Vím, že tento parlament to vnímá stejně.

Evropský parlament byl vždy jednou z hlavních hnacích sil evropské integrace.

Tak tomu bylo po celá desetiletí.

A není tomu jinak ani dnes.

Vždycky budu tento parlament podporovat – a s ním všechny, kteří chtějí EU reformovat tak, aby lépe sloužila svým občanům.

A ano, včetně změn Evropského konventu a Smlouvy, pokud to bude potřeba.

Ale my nemůžeme – a neměli bychom – čekat s rozšířením na změnu Smlouvy.

Unie může být připravená na rozšíření rychleji.

Znamená to najít odpověď na praktické otázky, jak bude Unie skládající se z více než 30 zemí fungovat v praxi.

Zejména pak, pokud jde o naši schopnost jednat.

Dobrá zpráva je, že s každým rozšířením se potvrdilo, že ti, kteří byli přesvědčeni, že nás to ochromí, se mýlili.

Vezměte si několik posledních let.

Na nástroji NextGenerationEU jsme se v EU dohodli s 27 zeměmi.

Na nákupu vakcín jsme se v EU dohodli s 27 zeměmi.

Na sankcích jsme se dohodli v rekordním čase – rovněž v EU s 27 zeměmi.

Na nákupu zemního plynu jsme se dohodli – nejen v EU s 27 zeměmi, ale i s Ukrajinou, Moldavskem a Srbskem.

Víme tedy, že je to možné.

Ale musíme se blíže podívat na jednotlivé oblasti politiky a posoudit, jak se jich rozšíření Unie dotkne.

Proto Komise začne pracovat na řadě přezkumů politiky před rozšířením, aby se zjistilo, jakým způsobem je nutno každou oblast větší Unii přizpůsobit.

Budeme se muset zamyslet nad tím, jak by fungovaly naše instituce – jak by vypadal parlament a Komise.

Musíme diskutovat o budoucnosti našeho rozpočtu – pokud jde o to, co se z něj má financovat, jakým způsobem a jak má být financován samotný rozpočet.

Musíme také přijít na to, jak zajistit spolehlivé závazky v oblasti bezpečnosti ve světě, ve kterém dnes zastrašování hraje významnější roli než kdykoli předtím.

To jsou otázky, kterými se musíme zabývat dnes, jestliže chceme být připraveni na zítřek.

A Komise je připravena přispět svým dílem.

Z tohoto důvodu předneseme naše návrhy k diskusi vedoucích představitelů v rámci belgického předsednictví. 

Vede nás víra, že dokončení Unie je nejlepší investicí do míru, bezpečnosti a prosperity na našem kontinentě.

Je tedy opět na čase, aby si Evropa vytyčila ambice a určila své směřování.

 

ZÁVĚR

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Viktoria Amelina věřila, že je naší povinností napsat novou kapitolu dějin Evropy.

Zde se dnešní Evropa nachází.

V době a na místě, kde se píší dějiny.

Budoucnost našeho kontinentu závisí na volbě, kterou učiníme dnes.

Na krocích, které podnikneme pro dokončení naší Unie.

Lidé v Evropě chtějí Unii, která se za ně v době soupeření velmocí postaví.

Ale také Unii, která je ochraňuje a stojí při nich jako partner a spojenec v jejich každodenním životě.

A my budeme jejich hlasu naslouchat.

Pokud je něco důležité pro Evropany, je to důležité pro Evropu.

Zamyslete se znovu nad vizí a představou mladé generace, které jsem zmínila na začátku svého projevu.

Nyní nastal okamžik, kdy jim můžeme ukázat, že můžeme vybudovat kontinent, na kterém můžete být tím, kým jste, milovat, koho chcete a mít tak vysoké cíle, jaké chcete.

Kontinent, který je v souladu s přírodou a zaujímá vedoucí postavení v nových technologiích.

Kontinent sjednocený ve svobodě a míru. 

Opakuji – toto je okamžik, kdy má Evropa odpovědět na dějinnou výzvu.

Ať žije Evropa!