Petr Král komentuje aktuální inflaci pro 90´ ČT24

 

Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem sekce měnové
Michaela Nováková (ČT24 11. 9. 2023, pořad 90´ ČT24)

„Naše inflace je stále poměrně vysoká, ale tempo jejího poklesu je jedno z nejrychlejších. V meziročním vyjádření jsme už odbourali více než polovinu inflace, která byla začátkem letošního roku kolem 19 %. A míříme dál dolů,“ uvedl Petr Král, ředitel sekce měnové, v pořadu 90´ ČT24.

• Video – rozhovor (externí odkaz na ČT24)
  Rozhovor v čase 51:50

Vybrané citace

„Jde to hezky podle plánu. Zpomalování meziročního růstu cen ještě trošku zrychlí v září, kdy meziroční inflace zpomalí někam těsně nad 7 %.“

„Dosavadní vývoj inflace v průběhu letních měsíců byl do značné míry v souladu s prognózou ČNB. Byly tam samozřejmě určité odchylky, pokud šlo o jednotlivé složky cenového vývoje. O něco více zpomalil růst cen potravin, což je bezesporu dobrá zpráva pro spotřebitele. O něco mírnější byla i jádrová inflace, která se v čase také poměrně plynule snižuje. Překvapil nás srpnový vývoj cen pohonných hmot u čerpacích stanic, kde, jak víme, vlivem cen ropy došlo k meziměsíčnímu zvýšení o více než 6 % a to naše prognóza skutečně neočekávala.“

„Až na drobné odchylky pokračuje trend poměrně setrvalého a výrazného snižování inflace, který ČNB avizovala, že nastane počínaje březnem nebo únorem letošního roku.“

„Když se podíváme na tzv. momentum inflace, tak se pohybujeme už delší dobu těsně kolem 2 %. To znamená, že kdybychom si odmysleli vysoký lednový meziměsíční růst, který byl spojen s ukončením vládních energetických podpor a vedl k dramatickému zvýšení cen, které vlastně nakoplo meziroční inflaci. Když si toto odmyslíme a podíváme se, jak se v dalších měsících v součtu ta cenová hladina posunuje, tak ten její růst prudce brzdí a již několik měsíců se skutečná inflace nachází v blízkosti vlastně 2 až 3 %, což v meziročním srovnání není vidět.“

„Nechceme předčasně slavit vítězství. Máme před sebou poměrně obtížný podzim, protože na reportovanou a vámi komentovanou inflaci má vliv srovnávací základna a její hodnota pro říjen až prosinec letošního roku bude snížena loňským zahrnutím vládního energetického úsporného tarifu přímo do cen elektřiny, které snížilo tu vykazovanou základnu pro ten letošní rok. Tedy my se z těch 7 % v září pro říjen až prosinec vyhoupneme zase někam o jeden až jeden a půl procentního bodu výš, což bude nikoliv přerušení dezinflačního procesu, ale vliv té základny.“

„Vedle základního scénáře naší prognózy jsme připravili během léta i dva další scénáře, které vyznívaly spíše v proinflačním směru. První byl scénář pozvolnějšího poklesu inflačních očekávání, druhý scénář byl scénář rychlejšího poklesu rekordně vysoké míry úspor k její dlouhodobě rovnovážné hladině, což by vedlo k rychlejšímu oživení spotřeby domácností. Oba tyto scénáře jsou na proinflační straně inflačního výhledu a skutečně i lednový tradiční efekt přecenění zboží a služeb se bude odehrávat v situaci, která je pořád ještě poměrně nestandardní.“

„Naše inflace je stále poměrně vysoká, ale tempo jejího poklesu je jedno z nejrychlejších. Skutečně jsme odbourali v meziročním vyjádření už více než polovinu inflace, která byla kolem 19 % začátkem letošního roku. A míříme dál dolů – k 7 % a pak i snad ke 2 % – 3 % začátkem roku příštího. V tomto je ČR jiná kvůli tomu, že boj s inflací zahájila jako jedna z prvních a postupovala razantně, pohlídala si obě složky měnových podmínek. Nejenže zvýšila úrokové sazby, ale bránila po určitou dobu i nadměrné volatilitě kurzu, bránila jeho oslabení a koruna nám posilovala. V součtu měnové podmínky byly jedny z nejpřísnějších za posledních 20 let.“

„Jak bylo opakovaně řečeno z úst členů bankovní rady, nějaká debata o snižování úrokových sazeb ještě nebyla na stole. Jestli se na stůl dostane v září nebo během podzimu, závisí i na tom, jak bankovní rada vyhodnotí námi dodané podklady na zářijovém jednání.“

„Směr, kterým se úrokové sazby vydají v našem regionu a posléze i v Evropě a ve Spojených státech, ten je asi zřejmý. Bude to směrem dolů. Jsme všude vysoko nad politicky neutrální úrokovou sazbou, čili jakoby výchozí podmínka je, že měnové podmínky jsou přísné. Jsou přísné, protože jsme dosud nevyhráli boj nad inflací, ale až ho vyhrajeme, tak taková přísnost měnové politiky nebude nutná. Nemusíme jít se sazbami zdaleka tak rychle dolů, jako jsme šli v době jejich růstu. Nemusíme jít tak nízko, jako byla výchozí hladina. Spíše zůstaneme někde na půl cesty, ale prostě ta debata přijde.“