ČR - inflace v srpnu rostla meziměsíčně o 0,2%. Meziročně ceny vzrostly o 8,5%, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci.

Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,2 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 8,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci.

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,2 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle doprava byl způsoben zejména vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 7,7 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny a nájemného z bytu shodně o 0,5 %. Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn především růstem cen tabákových výrobků o 1,3 % a vína o 1,1 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, a to především vlivem nižších cen zeleniny o 6,7 %, z čehož ceny brambor klesly o 13,3 %. Ceny vajec byly nižší o 6,6 %, drůbežího masa o 2,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 3,3 % a sýrů a tvarohů o 1,1 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,3 %.

„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ .

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 8,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Z pomalení ¹⁾ meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny masa o 2,7 % (v červenci o 3,2 %), jogurtů o 5,7 % (v červenci o 7,4 %), sýrů a tvarohů o 2,4 % (v červenci o 5,6 %), vajec o 16,9 % (v červenci o 28,2 %), zeleniny o 24,5 % (v červenci o 28,9 %). Ceny mouky byly v srpnu meziročně nižší o 14,0 % (v červenci pokles o 9,2 %), polotučného trvanlivého mléka o 12,3 % (v červenci pokles o 4,4 %) a másla o 30,0 % (v červenci pokles o 26,3 %). Naopak v oddíle doprava došlo ke zmírnění cenového poklesu vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 9,1 % (v červenci pokles o 23,9 %), částečně i vlivem jejich výrazného meziměsíčního poklesu v srpnu loňského roku.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu²⁾ o 7,6 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,1 %, zemního plynu o 34,5 %, tuhých paliv o 22,3 % a tepla a teplé vody o 37,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny brambor o 63,5 % a cukru o 48,7 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,1 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 11,6 % a ceny ubytovacích služeb o 13,1 %. N a meziroční snižování cenové hladiny působily v srpnu ceny v oddíle doprava (pokles o 1,7 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,4 % (v červenci o 0,9 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,6 %. (Více informací: Metodická poznámka .)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 % a ceny služeb o 7,1 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 13,6 % (v červenci 14,3 %).

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v srpnu 149,1 % (v červenci 148,8 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)³⁾

Podle předběžných výpočtů vzrostl v srpnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 10,1 % (v červenci o 10,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2023 za Eurozónu 5,3 % (v červenci též 5,3 %), v Německu 6,4 %. Nejvyšší byla v srpnu na Slovensku (9,6 %). P odle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 6,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Maďarsku (o 17,5 %) a nejméně v Belgii (o 1,7 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu : HICP .)

____________________

¹⁾Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
²⁾Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
³⁾ HICP neobsahuje imputované nájemné.

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274052533, e-mail: jiri.mrazek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen, tel. 274052138, e-mail: pavla.sediva@czso.cz
Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví
Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce
Navazující publikace: 012018-23 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-23 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita)
Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny
Termín zveřejnění další RI: 10. 10. 2023

Přílohy

⇩ cisc091123.docx
Přílohy:
⇩ Tab. 1 Index spotřebitelských cen (indexy, míra inflace)
⇩ Tab. 2 Index spotřebitelských cen (rozklad meziměsíčního přírůstku)
⇩ Tab. 3 Index spotřebitelských cen (rozklad přírůstků meziměsíčního, meziročních)
⇩ Tab. 4 Index spotřebitelských cen (sociální skupiny domácností – indexy, míra inflace)
⇩ Tab. 5 Index spotřebitelských cen (analytická tabulka, specifické indexy)
⇩ Graf 1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny, změny proti bazickému roku)
⇩ Graf 2 Harmonizovaný index spotřebitelských cen – mezinárodní srovnání
⇩ Vyjádření Pavly Šedivé, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ
(soubor mp3)