Rozvoj letištní infrastruktury v Indonésii je další příležitostí pro české exportéry

Indonésie disponuje druhým nejrychleji rostoucím leteckým průmyslem světa hned po extenzivním leteckém průmyslu Čínské lidové republiky. Rozsáhlé teritorium sestávající se ze 17 000 ostrovů vyžaduje hustou síť letištní infrastruktury, která i při stávajícím počtu 673 letišť nedostačuje aktuální míře požadavků na mobilitu osob a karga. Právě konektivita je alfou a omegou příštího hospodářského růstu Indonésie, proto ji ostatně koordinující ministerstvo pro námořní záležitosti a investice věnuje tolik pozornosti a financí. Indonésie tak do roku 2027 plánuje vybudovat 45 nových letišť se zvláštní prioritou v oblastech nabízejících možnost rozvoje turismu. Ambiciózní plány se tak přednostně týkají oblastí jezera Toba na severní Sumatře, ostrova Senua v oblasti Natuna, tzv. „kyslíkového ostrova“ Gili Lyang, Derawan Berau na východním Borneu, Gili Trawangan, Labuan Bajo na ostrově Flores, Bunaken, Wakatobi, ostrova Widi a papuánské turistické oblasti Raja Ampat. Indonéské závazky vůči rozvoji letištní infrastruktury reflektují míru potřeby zkvalitnit dostupnost létání a vytvářet nové příležitosti pro tuzemské i zahraniční cestující.

Postkovidový návrat k růstovému trendu

Zdroj: Počet cestujících z/do Indonésie v letech 2013 až 2022, Statista Databank 2022

Většina indonéských letišť má v současné době přetíženou kapacitu. Ta dle některých katastrofálnějších scénářů převyšuje i 200 % a v praktickém smyslu se projevuje častými změnami v harmonogramu leteckých spojů včetně změn vlastní trasy. Jakkoliv může počet 673 letišť působit velkolepě Indonésie je jednou ze zemí, jejíž velikost je v mapách hrubě podceněna. Jen ostrov Jáva měří napříč přes 1000 km a celý souostrovní stát napříč je srovnatelný s evropským teritoriem. Lodní doprava je zdlouhavá, nákladná na provoz a v kontextu současných zelenajících trendů silně znečišťující, vedle toho pozemní doprava naráží na místy až extrémně nízkou kvalitou střídavě chybějící infrastruktury a při nechvalně známém přetížení nejen urbánních oblastí se stává časově velmi nákladnou. Nezbývá tedy než modernizovat a posilovat kapacity stávající sítě letišť a doplňovat ji výstavbou nových letištních uzlů. Indonéská závislost na letecké dopravě je dnes neoddiskutovatelnou skutečností, kterou nijak zvlášť nezměnila ani zkušenost s kovidovou karanténou a tolikrát skloňovaný proces digitalizace a virtualizace infrastruktury. V loňském roce se počet tuzemských pasažérů zvýšil oproti předešlému roku stále definovanému karanténami o více než 74 % na téměř 53 milionů tuzemských pasažérů (BPS, 2022). I tak se ale přes započítání mezinárodních cestujících kapacita drží na polovině předkovidových dat. Plány indonéské vlády ale cílí na setrvalé zvyšování počtu obsloužených pasažérů, a to více než dvounásobně, na 200 milionů ročně. Zintenzivnění letecké dopravy zůstává trnem v oku zastáncům ekologie a propagátorům přechodu na zelenou ekonomiku, pro příští hospodářský růst země je tato investice naprosto zásadní.

Otevírá se tak široké spektrum obchodních příležitostí ve prospěch státních podniků i soukromých provozovatelů, kteří poptávají stroje různých kapacit, letecké díly, ale také práce na modernizaci letištních budov, radarové sítě, přistávacích ploch, opravárenských stanovišť a hangárů. Pootevřenými dveřmi pro zájemce z řad českých firem jsou pak četné minulé úspěchy leteckých firem. Vedle posledního úspěchu holdingu Omnipol, který v Indonésii napříč několika provozovateli uplatnil 17 jednotek letounů L-410, jde o tradiční spolupráci specialistů na letištní radarovou techniku firmy ELDIS, jejíž přístroje zajišťují bezpečný provoz na několika regionálních letištních, a stejně jako české týmu konzultantů na příklad z řad společnosti Mott MacDonald, které pomocí studií proveditelnosti vyhodnotili realizovatelnost výstavby letišť na ostrově Jáva. Český letecký průmysl nachází v Indonésii dlouhodobě široké uplatnění.

Veletrhy – otevřené dveře na indonéský trh

Za nejhladší vstup na trh stále platí partnerství s osvědčeným místním agentem, kterého firmy nejsnáze nakontaktují skrze účast na výstavní akci. Doporučitelná je pak zejména v případě vojenského segmentu účast na renomovaném regionálně významném veletrhu obranné a bezpečnostní techniky INDODEFENCE s konáním každý sudý rok, kde české firmy mohou využít podpory nástroje PROPED Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR, a účastní se tak na národním stánku za zvýhodněných podmínek (více informací o podmínkách účasti na commerce_jakarta@mzv.cz). Vedle etablovaného veletrhu IndoDefence v regionu při zvyšujícím se významu a poptávce po letecké dopravě vznikají nové letecké výstavní show více orientované na civilní letectví a B2B matchmaking. V případě Bali International Air Show se tak po 30 letech navazuje na dávnou historii ještě minulého režimu, která komplementárně k veletrhu IndoDefence vytvoří platformu především pro zájemce a provozovatele civilních letadel, stejně jako pro mimořádně dynamicky rostoucí segment MRO, který poptává investory stejně jako technická řešení. Mezinárodní letiště Ngurah Rai v hlavním balijském městě Denpasaru tak v září příštího roku přivítá novou leteckou výstavní akci.

Snad i program indonéského předsednictví skupiny ASEAN, které si klade mimojiné za cíl posílení regionální konektivity, vede indonéskou vládu k posunu v realizaci infrastrukturních plánů. Obchodní příležitostí státního sektoru tak může být rozvoj mezinárodního letiště odbavující kargo na ostrově Jáva. Při nárůstu mobility zboží a osob došlo k maximálnímu přetížení mezinárodního letiště Soekarno-Hatta v hlavním městě Jakartě, které je dnes devátým nejvytíženějším letištěm světa. To by mělo ale do budoucna odbavovat pouze osobní přepravu. Veškerá nákladní doprava v kombinaci s přepravou osobní přepravy poutníků na náboženskou pouť umrah by mohla být převedena na letiště Kertajati v Majalengka poblíž Bandungu. To disponuje dobrými technickými parametry včetně dlouhé ranveje umožňující vzlet vysokokapacitního letoun Antonov a disponuje dobrou konektivitou na pozemní dopravu do okolních velkých měst. Velké státní projekty ale doplňuje také poptávka po výstavbě letišť ze strany soukromníků. Ze zmíněných 673 letišť je totiž přibližně třetina v soukromém vlastnictví. Indonéský trh letecké dopravy slibuje průběžný růst 6 % a další významné investice do leteckého sektoru budou neodkladnou prerekvizitou příštího hospodářského růstu země.

Mgr. Alena Štojdlová, MBA, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Jakartě