Trh práce pod lupou - Analýzy sladěnosti ČR s eurozónou, přijetí Eura

Kamil Galuščák

Česká republika dlouhodobě vykazuje velmi nízkou míru nezaměstnanosti, v posledních letech dokonce nejnižší mezi zeměmi EU, a také vysokou míru ekonomické aktivity. Hlubší vhled do oblasti trhu práce (nad rámec ukazatelů pravidelně sledovaných v tomto dokumentu) nicméně ukazuje, že v některých věkových a vzdělanostních skupinách české populace je situace méně příznivá.

Regulace trhu práce ovlivňuje makroekonomické ukazatele,^{^[1]} schopnost ekonomiky vstřebávat asymetrické šoky a v případě novějších členských zemí EU také jejich konvergenční proces. Tato opatření, zahrnující například minimální mzdu, náklady na propouštění a nastavení daní a sociálních dávek, však dopadají nerovnoměrně na různé demografické skupiny obyvatel. Větší dopady lze předpokládat u osob s nižším vzděláním, u mladých lidí, kteří mají krátkou pracovní zkušenost a vyšší pracovní fluktuaci, a také u žen s dětmi. V České republice se v minulých letech zvyšoval podíl minimální a průměrné mzdy (ze 32,6 % v roce 2013 na 40,0 % v roce 2022). Z dostupné literatury je nicméně patrné, že zvyšování minimální mzdy nemělo v ČR, Maďarsku, Polsku a na Slovensku v období 2003-2016 negativní dopad na zaměstnanost mladých osob (Fialová a Misíková, 2021). Zanedbatelný dopad do zaměstnanosti nízkopříjmových pracovníků v ČR v období 2012-2017 nachází Grossmann (2021).

Podrobnější pohled na míru nezaměstnanosti v České republice ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými vzdělanostními a věkovými skupinami. Ačkoli celková nezaměstnanost byla loni v ČR na úrovni 2,2 %, mezi mladými do 24 let byla přibližně třikrát vyšší (6,8 %) a ve skupině osob s nízkým vzděláním dosáhla až na hodnotu 12,7 %. Ve srovnání s dalšími sledovanými zeměmi je však míra nezaměstnanosti mladých v ČR velmi nízká, výrazně vyšší je v Portugalsku a na Slovensku (Graf 1 vlevo). Míra nezaměstnanosti osob s nižším vzděláním (Graf 1 vpravo) je na mírně vyšší úrovni než v ostatních sledovaných zemích kromě Slovenska, kde je dlouhodobě velmi vysoká. V letech 2021 a 2022 v ČR mírně narostla, ale nadále se nachází (podobně jako v jiných zemích) pod úrovní roku 2013.^{^[2]}

Vyšší míra nezaměstnanosti osob s nízkým vzděláním oproti celkové míře nezaměstnanosti může poukazovat na kvalifikační nesoulad na trhu práce, ten je ale v ČR oproti jiným srovnávaným zemím nízký. Kvalifikační nesoulad lze vyjádřit indexem vyjadřujícím relativní rozptyl míry zaměstnanosti podle vzdělání (Kiss a Vandeplas, 2015):

1 𝑃𝑖 𝐸𝑖 𝑃𝑖 𝑆𝑀𝐼_{𝐸−𝑅𝐷}∑ ( ) ∑ | − |,𝑇 𝑖 𝑃𝑇 𝑖 𝐸𝑇 𝑃𝑇

kde e je míra zaměstnanosti, E počet zaměstnaných a P populace v kvalifikační skupině i a celkem (T). Index představuje podíl váženého součtu absolutních rozdílů mezi mírou zaměstnanosti ve skupině i a celkovou mírou zaměstnanosti a celkové míry zaměstnanosti. Obdobný index definujeme pro relativní rozptyl míry nezaměstnanosti, kde vystupuje míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných a pracovní síla. Tyto indikátory vyjadřují mezeru mezi kvalifikační strukturou obyvatel a kvalifikacemi poptávanými v ekonomice. Jejich vyšší hodnota signalizuje větší problémy osob s nízkou kvalifikací při uplatnění na trhu práce. Kvalifikační nesoulad vyjádřený rozptylem míry zaměstnanosti je v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi nejnižší (Graf 2 vlevo). Kvalifikační nesoulad zachycený rozptylem míry nezaměstnanosti se v ČR v posledních třech letech pohybuje okolo průměru za sledované země (Graf 2 vpravo). Zatímco přehřátý trh práce snižuje rozdíly v míře zaměstnanosti podle vzdělání, nezaměstnaní s nižší kvalifikací mohou mít větší potíže s uplatněním. OECD (2023) tedy doporučuje modernizovat odborné vzdělávání a rozšířit programy rekvalifikací nezaměstnaných.

Pozn.: Relativní rozptyl míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle vzdělání (nižší střední a nižší, vyšší střední a navazující mimo terciární, terciární), věková skupina 20-64 let. Vyšší hodnoty rozptylu naznačují vyšší kvalifikační nesoulad. Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Český trh práce se vyznačuje relativně nízkou fluktuací osob. Toky ze zaměstnanosti do nezaměstnanosti a obráceně patří mezi srovnávanými zeměmi k nejnižším (Graf 3; viz též Causa a kol., 2021).^{^[3]}Nízké toky ze zaměstnanosti do nezaměstnanosti mohou být projevem opatrnosti podniků při propouštění v souvislosti s napjatým trhem práce a jejich předchozí zkušenosti s obtížným hledáním a udržením zaměstnanců. Toky z nezaměstnanosti do zaměstnanosti v ČR v posledních pěti letech setrvávají na přibližně stejných hodnotách. To naznačuje, že během koronavirové pandemie nedošlo k výraznějšímu zchlazení trhu práce.^{^[4]} Fluktuaci osob na českém trhu práce oproti jiným zemím pravděpodobně snižují vyšší náklady na propouštění (Flek a kol., 2022).^{^[5]}

Pozn.: Pravděpodobnost přechodu mezi dvěma po sobě jdoucími čtvrtletími ze zaměstnání do nezaměstnanosti (vlevo) a z nezaměstnanosti do zaměstnání (vpravo). Roční průměry sezonně očištěných čtvrtletních údajů, věková skupina 15-74 let. Starší údaje za Německo nejsou k dispozici. Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Za vysokou mírou ekonomické aktivity v ČR (viz Chartbook strana 58) se skrývají rozdíly podle věkových skupin a pohlaví. Velmi vysoká a mezi srovnávanými zeměmi nejvyšší je u mužů ve věku 25-59 let a u žen v kategorii 40-59 let (Graf 4). Míra participace žen v nižším středním věku je naopak nejnižší patrně vlivem dlouhé rodičovské dovolené. Na vysoký rozdíl mezi zaměstnaností žen s malými dětmi a bez dětí a na potřebu zvýšit nabídku předškolních zařízení, snížit neadresné sociální dávky rodinám a postupně snížit délku rodičovské dovolené upozorňuje OECD (2023). Ve věkové skupině 55-64 let se do výrazného růstu ekonomické aktivity promítalo zvyšování důchodového věku, nárůst oproti roku 2013 je výrazný zejména u žen.

Závěr

Český trh práce se ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi jeví jako relativně pružný, má však také svá slabší místa. Na jejich odstraňování by se měla zaměřit strukturální politika státu, především na řešení nedostatku pracovníků, vysokých nákladů na propouštění ze stálých zaměstnání a nízké míry ekonomické aktivity žen s dětmi. Pružnost trhu práce totiž celkově zvyšuje růstový potenciál země a současně pomáhá ekonomice vyrovnávat se s ekonomickými šoky. Tento druhý mechanismus je důležitý zejména pro země měnové unie, které nemohou čelit asymetrickým šokům prostřednictvím vlastní měnové politiky.

[1] Hutter a kol. (2019) ukazují, že k dlouhodobému a výraznému oživení na německém trhu práce do roku 2018 přispěly větší efektivita zaplňování volných pracovních míst, větší intenzita tvorby a zániku pracovních míst a růst pracovní síly, částečně v souvislosti s Hartzovými reformami trhu práce z let 2003-2005.

[2] Rozdíly v nezaměstnanosti osob s nižším vzděláním jsou do určité míry dány odlišnou strukturou ekonomik. Podle dat Eurostatu byl v roce 2022 podíl zaměstnaných osob s nižším vzděláním na celkové zaměstnanosti v ČR (4,0 %) mírně vyšší než na Slovensku (2,7 %). Výrazně vyšší byl v Portugalsku (33,3 %) a Německu (14,5 %), přičemž v těchto dvou zemích byla míra nezaměstnanosti osob s nízkým vzděláním nejnižší.

[3] Nízké jsou také toky mezi ekonomickou aktivitou a neaktivitou. Na českém a polském trhu práce vysvětlují malou, ale nikoli zanedbatelnou část cyklických odezev zaměstnanosti a nezaměstnanosti (Galuščák a kol., 2021).

[4] Toky z nezaměstnanosti do zaměstnanosti aproximují míru nalézání práce. Jejich cyklická složka je ukazatelem napětí trhu práce, který vysvětluje mzdové a inflační tlaky v ČR (Galuščák a kol., 2023).

[5] Relativně přísné legislativní podmínky pro propouštění zaměstnanců ze stálých zaměstnání v ČR naznačuje Index ochrany zaměstnanosti (EPL), viz Analýzy sladěnosti 2022.