Novela zákona o veřejných výzkumných institucích přispěje ke konsolidaci veřejných financí. Má podporu Akademie věd

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová připravila ve spolupráci s dalšími rezorty a Akademií věd novelu zákona o veřejných výzkumných institucích. Novela upravuje vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi a jejich zřizovateli a zohledňuje specifickou pozici Akademie věd jako největšího zřizovatele těchto institucí. Novela zákona je součástí pozměňovacího návrhu ke konsolidačnímu balíčku vlády.

Novela zákona vychází z doporučení NERV, NKÚ a Evropské komise. NERV ve svých doporučeních zmiňuje neefektivitu rezortních veřejných výzkumných institucí, fragmentovanost a slabou podporu ze strany zřizovatelů (ministerstev). „Cílem novely je posílení navázání činnosti příslušné veřejné výzkumné instituce na výzkumné potřeby svého zřizovatele,“ uvedla k novele ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Podle ministryně novela lépe definuje roli veřejných výzkumných institucí v systému, upraví jejich vztah se zřizovatelem a zajistí efektivnější a odpovědnější nakládání s veřejnými financemi.

Ministryně Langšádlová podobu novely připravila s ministry, jejichž rezorty zřizují veřejné výzkumné instituce. „Novela zákona lépe upravuje vztah mezi zřizovatelem a veřejnou výzkumnou institucí a mezi jednotlivými orgány instituce tak, aby byly dány jednoznačné kompetence, které přispějí k efektivnímu fungování těchto institucí,“ uvedl k novele ministr zemědělství Marek Výborný. Novelu ministryně Langšádlová projednala také s Akademickou radou Akademie věd, jejíž ústavy se řídí také tímto zákonem. „Oceňujeme konstruktivní jednání. Novela zákona 341 je v konečné podobě pro Akademii věd dobře přijatelná,“ uvedla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Dojde tak ke standardnějšímu rozložení kompetencí a zodpovědností mezi jednotlivými orgány veřejné výzkumné instituce. Cílem je, aby se rozhodování rady instituce v budoucnu soustředilo více na záležitosti související s koncepčními a odbornými otázkami výzkumu a vývoje, zatímco základní exekutivní rozhodnutí budou v kompetenci ředitele, přičemž rada instituce bude v tomto směru plnit důležitou poradní a konzultační úlohu. Novela zároveň v maximální možné míře zohledňuje zvláštní postavení výzkumných ústavů jejichž zřizovatelem je Akademie věd, a to i s ohledem na existenci zákona o Akademii věd.

Navrhovaná novela zákona je součástí komplexního pozměňovacího návrhu ke konsolidačnímu balíčku vlády, vyjadřuje tak vůli vlády konsolidovat veřejné finance i v případě zejména rezortních veřejných výzkumných institucí a je plně v souladu s tímto záměrem. Nejedná se tak o tzv. přílepek. Díky tomu, že novela nebyla přímo součástí konsolidačního balíčku schváleného vládou 28. července 2023, bylo možné o ní vést odbornou a pečlivou debatu se zřizovateli. Finální podoba novely tak zachovává integritu ústavů Akademie věd a zároveň upravuje roli rezortních veřejných výzkumných institucí v komplexním ekosystému české vědy.

Zákonem o veřejných výzkumných institucích (341/2005 Sb.) se řídí 54 veřejných výzkumných organizací Akademie věd a 17 rezortních výzkumných organizací, které mají statut veřejné výzkumné instituce.