Kuvajt hodlá urychleně navyšovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů -vláda si stanovila do roku 2030 generovat 15 % energie z obnovitelných zdrojů

Spotřeba elektrické energie na obyvatele je v Kuvajtu jedna z nejvyšších na světě, zejména z důvodu extrémních teplot přesahujících 50 °C v letních měsících a s tím souvisejících velkých nároků na klimatizování interiérů. V létě poptávka po elektrické energii na klimatizaci v rezidenčním sektoru představuje okolo 70 % spotřebované energie. Letos bylo dosaženo nového rekordu 16.850 MW ve špičce a došlo k výpadkům dodávek energie v několika městských čtvrtích. Spotřeba elektrické energie má narůstající trend a již od roku 2024 by mohla převýšit výrobu. Do roku 2028 poptávka pravděpodobně přesáhne 20.000 MW. Cena elektrické energie je přitom štědře dotovaná a je jedna z nejnižších na světě. Průměrná roční spotřeba na obyvatele naopak značně přesahuje hodnoty v regionu i světově.

Kuvajt, vzhledem k velkému počtu slunečných dnů, disponuje rozsáhlými možnostmi a jednou z nejvyšších úrovní solárního potenciálu na světě. Rozšíření parku obnovitelných zdrojů Shagaya o druhou a třetí fázi, zahrnující fotovoltaiku, koncentrovanou solární energii a energii větrnou, s potenciálem navýšení výkonu až na 4 GW, má být hlavním zdrojem pro dosažení kýženého patnáctiprocentního podílu. V současné době činí instalovaný výkon v rámci první fáze Al-Shagaya 70 MW. Mezi další projekty s předpokládaným zadáním v letech 2027 a 2028 patří Al-Dibdiba s plánovaným minimálním výkonem 1,5 GW a Al-Abraq s výkonem 2 GW z obnovitelných zdrojů. Dále je v plánu řada dalších projektů v energetice, např. projekt elektrárny Khairan s plánovaným minimálním výkonem 1,8 GW a druhá a třetí fáze Az Zour s plánovaným výkonem 2,7 GW. Do roku 2040 má být prostřednictvím modernizace a nové výstavby elektráren navýšena kapacita výroby elektrické energie z nyní instalovaného výkonu 20,25 GW o dalších 16,5 GW. Elektrárny obvykle zahrnují i desalinační zařízení, jelikož odsolování mořské vody je dalším z klíčových zdrojů, nezbytných pro život v Kuvajtu, který nedisponuje jinými přírodními zdroji pitné vody. V plánu jsou rovněž související projekty na rozšíření a zkapacitnění přenosové soustavy.

Ministerstvo monitoruje dostupné technologie a možnosti realizace projektů. Ve spolupráci s Kuvajtským institutem pro výzkumný vývoj (KISR) běžně zapojuje dodavatele do pilotních projektů za účelem testování nových technologií v místních podmínkách. Pokud se osvědčí, mohou se zapojit i do velkých projektů jako tzv. IPP – Independent Power Producers. Energetické zakázky většího rozsahu zpravidla zadává kuvajtský úřad KAPP (Kuwait Authority for Partnership Projects) ve spolupráci s úřadem pro zadávání veřejných zakázek CAPT (Central Agency for Public Tenders). Na ministerské úrovni je zadávací proces v tomto sektoru koordinován Ministerstvem elektrické energie, vodních a obnovitelných zdrojů (MEWRE) a Ministerstvem financí Státu Kuvajt, které na projekty alokuje patřičné finanční zdroje.

Příležitost se tak otevírá dodavatelům, kteří budou schopni rychle reagovat a zapojit se do utvářeného konsorcia firem v rámci celého spektra takto komplexního systému v energetice. Šanci mají firmy od velkých zavedených dodavatelů investičních celků až po menší inovativní firmy nabízející nové technologie, například v oblasti uchovávání energie či další související řešení, které budou zároveň připraveny na toto obří zadání pohotově reagovat. Bližší informace k projektům, popsanému modelu a specifikům kuvajtského trhu ráda poskytne ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Kuvajtu.

Tereza Valášková, ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Kuvajtu