Německo, USA a ekonomický cyklus tak, jak jej známe a neznáme
Ekonomické cykly posledních desetiletí se povětšinou točily kolem fluktuací poptávky. Pokud se ale o slovo přihlásí nabídkový šok, řada dosavadních „zvyklostí“ se mění. Což se jasně ukázalo v posledních pár letech. Pár slov o nich a o současném makro vývoji v Německu a v USA.
1. Poptávkové a nabídkové cykly: Příklad nezvyklého cyklického chování můžeme nalézt i u akciového a dluhopisového trhu: Pokud cyklu vládne poptávka, ekonomický útlum se pojí s klesajícími inflačními tlaky, je doprovázen poklesem, či slabostí cen akcií a naopak růstem cen dluhopisů (poklesem jejich výnosů). Portfolio 60/40 je oslavováno pro jeho diverzifikační potenciál. Pokud je ale útlum dán nabídkovou stranou ekonomiky a nedochází v něm k poklesu inflace, ale jejímu růstu, mění se ona korelace mezi akciemi a dluhopisy. Ceny těch druhých totiž také klesají a výnosy rostou v době, kdy jsou ceny akcií pod tlakem. Což mimo jiné vede k mudrování o konci portfolií 60/40.
Následující graf ukazuje vývoj produkce a nových objednávek v Německu – v první části obě proměnné, v druhé rozdíl mezi nimi. Ten se začal zvyšovat po roce 2000, kolem roku 2008 a 2011. Tedy v době, kdy slábla poptávka relativně k nabídce a probíhal onen cyklus tak, jak jsme jej obvykle znali. Útlum ekonomiky roku 2020 ale doprovázel opačný jev, když proběhl nabídkový šok. A graf pak poukazuje i na to, že v Německu se nyní převis produkce nad objednávkami dostal na nejvyšší úrovně za posledních více než dvacet let. Což by značilo návrat k cyklu tak, jak jej známe.
Zdroj: X
2. Německo v příštích letech: Cit pro dění v Německu by teoreticky měly mít největší tamní finanční instituce. Následující tabulka ukazuje predikce Commerzbank. Pokud se zaměříme právě na německé hospodářství, zjistíme, že ekonomové banky u něj letos čekají pokles o 0,5 % a příští rok stagnaci (jsou tak ohledně růstu skeptičtější, než třeba prezident Bundesbanky). Z uvedených zemí by si tak naši západní sousedé měli vést nejhůře, v příštím roce by jim nulou asistovala jen Velká Británie. A mimochodem evropská periferie by si podle těchto predikcí k Německu trochu zakonvergovala:
Zdroj: Commerzbank
3. USA v příštích letech: Na Německo sice naše ekonomika má znatelnou vazbu, ale investoři asi nejvíce sledují dění v ekonomice americké. Pro ní Commerzbank předpovídá letos 2 % růst a pro příští rok jeho zeslabení na 0,3 %. Jde tak svými odhady docela proti proudu. V tom smyslu, že podle konsenzu (viz následující graf) by růstového dna mělo být dosaženo na přelomu roku a pak by mělo tempo nabírat opět na síle. V Goldman Sachs jsou ještě optimističtější, skok nahoru by podle jeho ekonomů měl být rychlejší. Recesi tu ale nepředpovídá nikdo z uvedených, k čemuž už jen dodám, že dosavadní cyklické dění bylo atypické i v tom, že se definice recese hodně rozvolnila.
Zdroj: X
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?