Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré

Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.

Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl. Celková aktivita sice v srpnu dále neklesla, ale celkově zůstává na velmi nízkých úrovních (43,7 bodů). Hlavním problémem zůstává slabá poptávka po průmyslové produkci v prostředí rostoucích úrokových sazeb a zvýšené nejistoty. Dobrou zprávou je naopak svižně pokračující desinflační vývoj ve zpracovatelském průmyslu, jak ostatně dokreslují i tvrdá data v podobě průmyslových cen.

Nad očekávání prudký propad aktivity v srpnu zaznamenal sektoru služeb (48,3 bodů). Zatímco ještě v první polovině tohoto roku pomáhaly služby držet ekonomiku eurozóny nad vodou, nyní se již efekt post-pandemického boomu evidentně zcela vyčerpal. Z pohledu ECB je pak zvláště nepříjemný vývoj cenové dynamiky ve službách, která znovu zrychlila. Tento vývoj vysvětlují podniky především růstem mzdových nákladů, což může být pro ECB důležitý jestřábí argument na zářijovém zasedání.

Celkově dnešní čísla potvrzují nevábné vyhlídky ekonomiky eurozóny pro zbytek letošního roku. Ve třetím čtvrtletí by mělo HDP poklesnou (dle výsledků PMI) mezikvartálně o přibližně 0,3 % a vzhledem k slabým předstihovým ukazatelům nelze čekat výraznější oživení ani na konci roku. To rozhodně není povzbudivá zpráva pro tuzemskou ekonomiku, a to i vzhledem k tomu, že „nemocným mužem“ se znovu stalo Německo. S opětovně svižnějším hospodářským růstem si proto v Česku budeme muset nejspíše počkat až do roku 2024.