Výrobní ceny v průmyslu vykázaly v červenci další zpomalení svého meziročního růstu a ceny v zemědělství dále prohloubily svůj dvouciferný meziroční pokles

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu v červenci klesl z červnových 1,9 % na 1,4 %, když trh očekával zpomalení na úroveň 1,5 %.

Výrobní ceny v zemědělství v červenci prohloubily svůj meziroční poklesl na 14,3 % poté, co v červnu jejich meziroční pokles činil 13,8 %.

Vývoj výrobních cen je v souladu se scénářem oslabování inflačních tlaků v české ekonomice, jakkoliv celková meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen projde v průběhu podzimu přechodnými výkyvy.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v červenci desáté zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 1,9 % na 1,4 %, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 1,5 %.

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu byl letos v červenci nejslabší od února 2021, kdy shodou okolností činil taktéž 1,4 %.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekává, že ceny průmyslových výrobců v letošním třetím čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 1,0 % poté, co v letošním druhém čtvrtletí vzrostly meziročně o 3,9 %.

Meziroční zpomalení růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu bylo taženo vývojem cen v oddíle elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch, kde meziroční růst zpomalil z červnových 19,6 % na 15,9 %.

Ve zpracovatelském průmyslu byl v červenci vykázán meziroční pokles výrobních cen o 3,5 % po červnovém meziročním poklesu o 3,6 %.

V případě zpracovatelského průmyslu meziroční růst cen v červenci zpomalil mimo jiné v potravinářském průmyslu anebo ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů, v případě chemického průmyslu se prohloubil meziroční pokles cen.

V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen v červenci zpomalil z červnových 7,4 % na 4,9 %

Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo dále klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítat i do cen pro koncové spotřebitele.

V případě zemědělských výrobců se v červenci meziroční pokles výrobních cen prohloubil na 14,3 % poté, co v červnu meziroční pokles cen činil 13,8 %.

Meziroční pokles výrobních cen v tuzemském zemědělství se může ve zbytku letošního roku dále prohlubovat.

V rostlinné výrobě meziroční výrobní ceny v červenci meziročně klesly o 24,5 %, když v červnu jejich meziroční pokles činil 25,7 %.

Živočišná výroba hlásí další znatelné zpomalení meziročního růstu výrobních cen z 6,3 % na 1,8 %.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní třetí čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 10,6 % po meziročním poklesu o 8,2 % vykázaném v letošním druhém čtvrtletí.

Odeznívání cenových tlaků v průmyslu je v souladu se signály, jež přinášejí průzkumy z tohoto sektoru jak v případě české ekonomiky, tak i dalších evropských zemí.

V samotném srpnu může být série zpomalování meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu přerušena nízkou srovnávací základnou, kterou představuje cenový vývoj v loňském srpnu.

V září by ale měl meziroční růst cen v tuzemském průmyslu vykázat další zpomalení a v říjnu může být dokonce vykázán meziroční pokles výrobních cen v průmyslu, zřejmě ale půjde jen o přechodný jev.

Poté by ale ceny v průmyslu mohly vykázat meziroční pokles v prvních měsících roku 2024.

Vývoj výrobních cen náleží na seznam argumentů, které hovoří pro diskusi o postupném uvolňování měnové politiky ČNB

V průběhu letošního podzimu by mohla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků.

Osobně bych zahájení procesu snižování úroků ČNB očekával na listopadovém zasedáním bankovní rady.

Samozřejmě ale i nadále platí konstatování, že z pohledu ČNB budou pro její rozhodování o úrokových sazbách důležitá nejen aktuální data o inflaci, ale také vývoj mezd a inflačních očekávání v české ekonomice.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.