Kazachstán - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází i k jejich nouzovým odstávkám. Není vyloučené, že v příštích letech nastane v KZ energetická krize. K 1. lednu 2022 byl výkon elektráren v KZ 24 GW, dostupný 19 GW. Provozní kapacita je na 65%. Důvodem je již zmíněná zastaralost zařízení, ale i chybějící strategická koncepce této oblasti spojená s nízkou mírou modernizace, vysokou mírou odepisovaného majetku a nedostatečným financováním. Rostoucí deficit je dosud kompenzován energetickými zdroji z RF, např. v roce 2022 se jednalo až o 1000 MW. Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie.

V rámci Pařížské dohody o klimatu se KZ zavázal snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 15 %. Vláda také hodlá do roku 2023 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě energie na 6 %. Do roku 2060 by měl Kazachstán dosáhnout uhlíkové neutrality. S ohledem na výše uvedené přistoupil v roce 2021 Kazachstán k úpravám právního rámce pro energetiku. Jedná se zejména o nový ekologický kodex, který zavádí limity pro emise. Došlo k navýšení tarifů pro výkupní ceny elektřiny, což bude mít kladný vliv na hospodaření tepelných elektráren. Z takto nabytých zdrojů tyto budou moci financovat modernizaci stávajícího zařízení. Zároveň bude možné plánovat výstavbu elektráren nových. Nově nabyté prostředky budou moci být využity i na financování úvěrů ze zahraničí.

Další velkou investicí, kterou je třeba zmínit, je plán na plynofikaci středního Kazachstánu, která bude stát zemi nejméně 995 mil. USD a měla by být dokončena do roku 2036. Zatížení plynovodu Saryarka se v roce 2023 zvýší ze současných 3 na 27 %, do roku 2025 pak až na 45 % a plné zatížení se očekává do již uvedeného r

Objem těžby ropy v roce 2022 činil 84,2 milionů tun. Vývoz činil 64,3 mil. tun. Pro rok 2023 je plánováno navýšení těžby ropy na 90,5 mil. tun a její export v objemu 71 mil. tun. Navýšení těžby se mohlo uskutečnit i díky modernizaci rafinerie Shymkent, která ke konci roku 2022 zpracovala rekordních 6,2 milionů tun ropy.

Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu, suroviny sloužící jako palivo pro jaderné elektrárny. Mezi největší závody na těžbu uranu patří závod Ulba – TVS, který uskutečnil v prosinci 2022 první dodávku jaderného paliva (více než 30 tun nízko-obohaceného uranu) do Číny. V roce 2024 plánuje tento závod dále zvýšit objem výroby tak, aby dosáhl plné kapacity produkce, což je 200 tun uranu ročně.

S ohledem na nedostatek elektřiny, i s ohledem na nové požadavky na snižování vypouštění škodlivých emisí do ovzduší, se uvažuje i o výstavbě jaderné elektrárny. Je třeba však rozhodnout, jaká bude použita technologie a z jakého státu bude pocházet.

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE). Celkově se v palivovém a energetickém komplexu plánuje realizace 157 projektů v celkové hodnotě 68,2 mld. USD. V současné době funguje v Kazachstánu 140 zařízení na výrobu obnovitelné energie o celkovém výkonu cca 2300 MW, podíl na celkové výrobě elektřiny je 3,7%. Z toho 41 % elektřiny vyrobí solární elektrárny, 35 % větrné elektrárny a 23,8 % malé vodní elektrárny. Do roku 2025 by měl jejich podíl na celkové výrobě dosáhnout 6%, do roku 2030 až 15%. Důraz je kladen na využití moderních technologií pro zachycování a využití oxidu uhličitého. Příležitosti pro české exportéry jsou jak při modernizaci stávajících zařízení, tak při výstavbě nových. Další příležitosti se naskýtají při výstavbě nové infrastruktury.

Exportní potenciál pro české společnosti v energetice tak existuje v celé řadě oblastí, jako jsou dodávky zařízení při modernizací elektráren (filtrace, kotle, turbíny atd.), nebo při výstavbě obnovitelných zdrojů energie; zde se jedná o výstavbu zejména vodních elektráren. Potenciál je i u výstavby solárních a větrných elektráren. Příležitosti pro české subjekty se naskýtají např. v oblasti sanace oblastí zničených těžbou.

Možnosti v oblasti infrastruktury se naskýtají především v možnostech dodávek pro trafostanice, výstavbě nového plynového potrubí, rozvodech elektrické energie, dodávek čerpadel, speciálních ocelových trub, ventilů apod.

Kazachstán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí