Americký trh práce se pozvolně ochlazuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Globální kalendář dnes nabídne pouze týdenní data z amerického trhu práce. Očekává se sice mírný pokles počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, důležitější je ovšem trend, který indikuje postupné ochlazování trhu práce. Včerejší kalendář byl naopak poměrně bohatý. Na jedné straně ukázal slabost ekonomik našeho regionu a zároveň potvrdil solidní odolnost eurozóny. Zápis z posledního zasedání Fedu naznačil, že zvyšování úrokových sazeb ještě definitivně skončit nemuselo, my se však stejně jako finanční trh stále přikláníme spíše k tomu, že již v zámoří úrokové sazby svého vrcholu dosáhly.

Dnešní kalendář zůstane ve stínu toho včerejšího

S trhy mají dnes potenciál zahýbat pravděpodobně pouze tradiční týdenní statistiky z amerického trhu práce. Podle tržního konsenzu by se měl počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti po překvapivém nárůstu v minulém týdnu vrátit na 240 tis., což je z dlouhodobého hlediska stále nízká hodnota. Oproti minimu ze září loňského roku (182 tis.) se však přece jen americký trh práce optikou nejen tohoto ukazatele postupně ochlazuje, což by podle nás mělo v kombinaci s odeznívající inflací znamenat, že Fed již se zvyšováním sazeb v tomto cyklu pravděpodobně skončil.

Ekonomika eurozóny potvrdila svou odolnost

Na rozvíjejících se trzích stále rezonuje téma slabého ekonomického výkonu Číny. Včerejší údaje ukázaly, že ceny nových domů v Číně za červenec meziměsíčně dále klesly o 0,2 %, což v kombinaci s ostatními již zveřejněnými statistikami (k nimž patří prudký pokles vývozu, klesající zahraniční investice, pokračující slabá spotřeba a problémy v sektoru nemovitostí) vzbuzuje na trzích obavy. Na negativní vývoj v největší asijské ekonomice již reagovala tamní centrální banka, která v úterý přistoupila ke snížení referenčních úrokových sazeb a podle nás je pravděpodobné, že v tom bude pokračovat. Slabší výkon čínské ekonomiky přitom může být dezinflačním impulsem i pro zbytek světa, a to nejen prostřednictvím snížení globální poptávky, ale i skrze tlak na pokles cen komodit.

Měny našeho regionu včera korigovaly úterní ztráty. Dělo se tak navzdory tomu, že v Maďarsku byl vykázán již rok trvající mezičtvrtletní pokles ekonomiky, zatímco tržní konsenzus v Q2 23 vyhlížel naopak odeznění recese a mírný růst ekonomiky. Zklamal i HDP v Polsku, kde se ekonomika v letošním druhém čtvrtletí propadla mezičtvrtletně o výrazných 3,7 % (oček. -2,3 %), avšak po růstu o 3,8 % v Q1. Pohyb tržních úrokových sazeb byl přitom v regionu minimální, včerejší posílení forintu, zlotého i koruny k euru o 0,1 %, 0,3 %, respektive 0,1 % bylo tedy z našeho pohledu spíše technického rázu.

V pořadí druhý odhad HDP eurozóny za Q2 potvrdil odolnost tamní ekonomiky v zimním období. HDP eurozóny po přibližné stagnaci na přelomu loňského a letošního roku (-0,06 % q/q ve Q4 22 a 0,01 % q/q v Q1 23) vykázal v letošním druhém čtvrtletí podle očekávání solidní mezičtvrtletní růst o 0,3 % (0,6 % meziročně). Technická recese se tedy v zimě nekonala, přestože po bleskovém odhadu HDP za Q1 23 to tak ještě vypadalo. Zveřejnění struktury růstu za Q2 23 je sice na programu až 7. září, na základě dostupných dat se ovšem domníváme, že mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny znovu táhl čistý vývoz a fixní investice, což částečně kompenzoval záporný příspěvek změny stavu zásob. Stejný mezičtvrtletní růst jako v Q2 očekáváme i v Q3, k čemuž by mělo přispět hlavně oživení v sektoru služeb.

Impuls na globální trhy přineslo až večerní zveřejnění zápisu ze zasedání Fedu. Pozitivní překvapení z průmyslu v eurozóny i USA v průběhu dne se na trzích obešlo prakticky bez odezvy. Směr obchodování tak určilo až mírně jestřábí vyznění „minutes“ z Fedu, podle kterých většina členů FOMC nadále vidí výrazná proinflační rizika, která by si mohla vyžádat další zpřísnění měnově politiky. Tržní úrokové sazby patrně v návaznosti na to mírně vzrostly, stejně jako výnosy zámořských dluhopisů. Americký dolar včera k euru posílil o 0,3 % na 1,089 USD/EUR.