mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  16.08.2023 20:53:12

Rusko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace

Ruská federace je jedenáctou největší ekonomikou světa s nominálním HDP 4,0 bil. USD (2022, PPP) a členem dvacítky největších ekonomik světa G-20. V Evropě je pátou největší ekonomikou, nejlidnatější evropskou zemí se 146 miliony obyvatel a rozlohou největší zemí na světě. Současně se do února 2022 jednalo o největšího dodavatele ropy a plynu pro evropské země. I když Rusko nikdy nepatřilo k vyspělým ekonomikám, tak jeho rozloha, počet obyvatel, geografická blízkost, popularita tradičních českých výrobků, ale i některé přetrvávající ekonomické vazby vytvářely určitý potenciál pro české výrobce a exportéry. Dlouhodobě agresivní politika Ruska, projektující do ekonomické spolupráce politické cíle, které byly v rozporu s českými zahraničně-politickými a bezpečnostními zájmy, vedla k postupné změně situace. Válečná agrese Ruska proti Ukrajině, s následnými sankcemi Evropské unie a západních zemí zásadním způsobem omezila možnosti českých výrobců a exportérů uplatnit se na místním trhu. V důsledku současné situace také dochází ke snižování surovinové závislosti ČR na Rusku i omezování spolupráce v průmyslových oblastech s možným využitím pro válečný průmysl, které tvořily hlavní součást česko-ruského obchodu.

Podnikání v zemi je dnes zejména s ohledem na stále silnější státní dirigismus a nepředvídatelné zásahy do ekonomických aktivit firem hodnoceno jako vysoce rizikové bez možnosti využití standardních právních nástrojů. Tuto skutečnost prohlubuje zákon o zahraničních agentech a umístění ČR na seznam tzv. “nespřátelených zemí“, které mohou zásadním způsobem ovlivnit ekonomické aktivity českých subjektů na místním trhu. Za současné situace nedoporučuje MZV ČR uskutečňovat ani pracovní a turistické cesty do Ruské federace.

Lze předpokládat, že se v Rusku, které se v horizontu několika příštích let bude potýkat s ekonomickými problémy, budou dále zhoršovat podmínky pro podnikání i vymahatelnost práva, které většině zahraničních firem neumožní v Rusku dlouhodobě působit.

Rusko po zahájení vojenské agrese a následné sankční reakci západních zemí legalizovalo tzv. paralelní import zahraničních výrobků nutných pro chod ruské ekonomiky. Současně začalo využívat v maximální možné míře výhody fungování Euroasijského ekonomického svazu. Rusko využilo jednotlivé země k částečnému nahrazení dovozu. V případě Kyrgyzstánu se obchod s EU zvýšil o více než 800 %. Mnoho západních firem přesunulo své pobočky z Ruska do zemí Euroasijského ekonomického svazu, odkud fungují v omezené míře v rámci celého postsovětského teritoria. Ekonomiky středoasijských zemí krátkodobě posílily. Teprve další nové balíčky sankcí zaváděné západními zeměmi omezují možnosti narušování protiruských sankcí a jsou jimi konfrontovány obchodní cesty přes země Euroasijského ekonomického svazu.

Rusko přes negativní prognózy stabilizovalo svoji ekonomiku se ztrátou na HDP ve výši 2,1 % v roce 2022. Dle očekávání se ekonomika stala více centralizovaně řízenou, výrazně posiluje tlak na lokalizaci výroby, zásadní impulsy dostal rozvoj vlastního leteckého a dopravního průmyslu, významný je nárůst investic do zbrojního průmyslu.

Sankce zasahují všechny sektory ekonomiky a celou společnost a lze očekávat, že jejich dopad bude v čase narůstat. Ruská Centrální banka (CBR) dokázala po zkušenostech z krize v roce 2014 efektivně reagovat na sankce a omezení ve finančním sektoru, když zvýšila úrokovou sazbu z 9 % až na 20 %, aby ji na konci roku stáhla zpět na 7,5 %. Inflace se udržela na cca 12 %, sektorově a u vybraných většinou zahraničních výrobků však překročila 30 %. Vláda využila shromážděné finanční rezervy a finance z prodeje ropy a plynu, aby ekonomickou situaci v zemi stabilizovala. Ruský rubl po krátkém propadu výrazně posílil (1 EUR = 60 RUB), aby se v roce 2023 postupně vrátil na úroveň před ruskou agresí (1 EUR = 85 RUB). Ruská vláda postupně omezuje různé pomocné ekonomické balíčky, které dobíhaly ještě z dob covidu-19 a byly prodlouženy v důsledku ekonomické krize způsobené vojenskou operací.

V regionech je situace komplikovanější, ruská vláda hledá nové investory, kteří by zaplnili místo po odcházejících západních firmách. V případě automobilového průmyslu se daří získat podporu Číny. Doposud nedošlo k významnějším regionálním propadům, centrální vláda drží kontrolu nad vývojem situace. Je otázkou, jestli bude dosavadní pomoc dlouhodobě udržitelná a kdy a v jaké míře začnou projekty rozvoje průmyslu plnit svůj účel.

Odstřihnutí Ruska od evropské ekonomiky má také značné logistické dopady, a to nejen v těch případech, kdy zboží v Rusku končí nebo z něj pochází. Od dubna 2022 nesmí dopravci s ruskými registračními značkami vjíždět na území EU, na což Rusko reagovalo recipročně pro evropské dopravce. Současně Rusko omezilo počty mezistátních transportních přepravenek se zeměmi EU. Po krátkodobém zpomalení na přepravních trasách se logistika mezi Asií a Evropou opět rozběhla na plné obrátky, mnoho zboží putuje nově mimo Rusko. Na nových trasách prosperují země střední Asie a Turecko.

V zemi velikosti Ruska jsou letectví a železniční, osobní i nákladní doprava obory, bez kterých by země nemohla fungovat. Rusko silně stimuluje programy vývoje vlastních letadel, železníční dopravy a nákladních vozidel. Přes sankce se daří ruské letecké dopravě udržovat v provozu vysoké množství letadel původem z USA a EU. V některých případech u menších společností začala “kanibalizace” letadel, podobně u některých moderních vlakových souprav. Ruská letadla mají zákaz letu do většiny zemí světa, počet vnitrostátních letů ale neklesá.

Jednou z nejvíce postižených oblastí se stalo v Rusku IT. Do začátku války rostl objem dat spravovaných vládou každoročně o 20?%. Deficit chipů a počítačů se daří Rusku částečně nahrazovat paralelním importem a částečně dovozem z Číny. Nově jsou vytvářena skrytá datová centra mimo hlavních mezinárodních cloudových úložišť. Zásadní je odchod minimálně 10 % IT ruských expertů, kteří odešli ze země v důsledku podzimní mobilizace.

Úspěšným sektorem, který zaslouženě přitahoval pozornost zahraničních investorů, byl před válkou bezesporu automobilový průmysl. Jako reakci na ruskou agresi na Ukrajině však všechny přední zahraniční automobilky (včetně asijských jako např. Toyota, Hyundai atd.) své továrny v Rusku zavřely či prodaly. Na jejich místo nastoupili především čínští výrobci automobilů či společné rusko-čínské joint venture.

Významné dopady sankcí se týkají také sektoru zemědělství. Rusko je jedním z největších vývozců potravin na světě a zisky z něj jsou proto po ropě a plynu jedny z nejdůležitějších zdrojů příjmů státního rozpočtu. Je také zemí s obrovskými sociálními rozdíly, kde je velká část nízkopříjmové populace velice citlivá na jakékoliv zvýšení cen základních potravin. Rusku se podařilo narušit sankce využitím humanitárních potravinových aktivit, když podepsalo s OSN dohodu o podpoře vývozu ruských zemědělských produktů výměnou za tzv. obilný koridor pro ukrajinské obilí. Výměnou chce ruská strana získat podporu pro zrušení SWIFT pro ruskou zemědělskou banku Roselchozbank, zrušit omezení na dovoz zemědělské techniky do Ruska, otevření amoniakové linky Toljati-Oděsa, vyjmout Rusko z válečné oblasti kvůli pojištění lodí a volnému vstupu do přístavů a uvolnit zablokované ruské hnojivo v evropských přístavech.

Všechny současné poznatky ukazují na to, že v krátkodobém a téměř jistě i dlouhodobém kontextu nebude Rusko atraktivním, a především bezpečným trhem. Možná obnova obchodních vazeb bude závislá na dalším chování Ruska, kde se pozitivní změny v nejbližší době čekat nejspíše nedají. Doba potřebná k návratu uvažování o Rusku jako destinaci pro investice bude ještě delší. Díky potřebě ruských firem a obyvatel zajistit si některé deficitní zboží se již nyní objevují překupníci a zprostředkovatelé, kteří hledají cesty, jak na Rusko uvalené sankce obejít nebo vyřešit chybějící logistická řešení. Poptávat se budou spíše jednodušší výrobky se vzrůstajícím podílem náhradních dílů, bez kterých by v Rusku instalované stroje přestaly fungovat. Spotřební zboží včetně potravin se do Ruska bude vyvážet daleko méně, především kvůli růstu jejich cen a poklesu kupní síly ruských obyvatel. Posílený sankční režim (včetně plánovaného 11. balíčku zaměřeného na dodržování sankcí ze strany 3. zemí) přinese větší omezení pro ruský paralelní import. Upozorňujeme české firmy, že je nezbytné zajistit, aby při realizaci případných obchodů s Ruskem či třetími zeměmi nedocházelo k porušování sankčního režimu EU.

Rusko - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Rusko 2021 2022 2023 2024 2025
Růst HDP (%) 4,7 -2,1 -2,1 1,1 1,2
Veřejný dluh (% HDP) 15,6 18,9 22,7 23,7 25,1
Míra inflace (%) 6,7 13,7 7,5 6,9 4,4
Populace (mil.) 148,1 147,7 147,5 147,0 146,5
Nezaměstnanost (%) 4,8 3,9 4,2 4,2 3,9
HDP/obyv. (USD, PPP) 32 220,8 33 840,0 34 420,0 35 550,0 36 770,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) 122,3 227,4 143,6 86,0 95,1
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 190,3 310,5 233,3 169,0 181,9
Průmyslová produkce (% změna) 6,3 -0,5 -5,2 1,8 1,9
Exportní riziko OECD 4/7 7/7 7/7 7/7

Vývoj HDP

Rusko 4,7 -2,1 -2,1 1,1 1,2
Svět 5,9 3,1 2,1 2,1 2,7
Rozvojové a vynořující se ekonomiky 5,9 2,7 1,1 0,1 3,1

Podíl sektorů

zemědělství 4,2
průmysl 32,2
služby 63,6

Rusko - Import dle zemí

Čína 24,8
Německo 9,3
Spojené státy americké 5,9
Bělorusko 5,3
Korejská republika 4,4

Rusko - Import dle zboží

Celkem 293,5
Předměty obchodu zvláštní 13,9
Díly a příslušenství vozidel motorových 12,7
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 12,1
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 9,9
Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní 8,4

Rusko - Příležitosti pro český export

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Út 11:18  Americká ekonomika překvapuje kondicí Research (Česká spořitelna)
Út 11:10  Mírně nepříznivé číslo z eurozóny Research (Česká spořitelna)
Út 11:05  Index podnikatelské nálady Zew se zlepšil nad očekávání trhu ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Út 11:04  Další mírně příznivé německé číslo Research (Česká spořitelna)
Út 10:57  S&P500 v největším dvoudenním poklesu za více než rok Research (Česká spořitelna)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688