Vzrostl počet Čechů, kteří zažili finančně náročnou životní situaci

Nejen lidé v České republice, ale i další Evropané v posledním roce zažívají finančně náročné časy. Mezinárodní průzkum, který pro společnost Provident realizovala agentura Kantar, ukázal, že v nepříjemné finanční situaci byla alespoň jednou v životě více než polovina Čechů, což je v meziročním srovnání o 8 % více. Nejvýrazněji se zvyšuje podíl Čechů, kteří někdy řešili zamítnutí úvěru, nedostatek prostředků na chod domácnosti nebo výpadek příjmu. Finanční sebevědomí přitom Čechům nechybí. V evropském kontextu společně s Litevci a Rumuny hlásíme nejlepší orientaci ve finančních službách a produktech.

Náročným finančním zkouškám musí čelit stále více lidí

Průzkum ukázal, že meziročně se počet Čechů, kteří se alespoň jednou dostali nepříznivé ekonomické situace, zvýšil (o 8 %). Až čtvrtina lidí přitom řešila nedostatek financí na běžný provoz domácnosti. Nejčastěji se s takovou situací potýkají lidé ve věku 35 až 44 let. Životní zkušenost s nezaměstnaností delší než jeden rok pak zmínilo 16 % lidí. Meziročně se zvýšil také podíl lidí, kteří uvádí, že jim byla zamítnuta o úvěr, a to bankou (nárůst o 30 %) či jiným věřitelem (nárůst o 85 %). „I my pozorujeme rostoucí počet žádostí o půjčku. Meziročně jde až 20% nárůst. Obzvláště v ekonomicky náročných časech, kdy lidé musí splácet více závazků, může ale další půjčka představovat jisté finanční riziko, kterému žádného z našich klientů nechceme vystavovat. Stejně jako jiné nebankovní instituce se proto řídíme pravidly zodpovědného úvěrování a u každého žadatele důkladně prověřujeme pečlivě jeho potenciální schopnost splácet,“ uvádí Lubomír Brůha, ředitel kreditních rizik v Providentu.

U státu hledá pomoc stále méně lidí, rodina je jistota

Pro finanční pomoc i podporu Češi v náročných finančních situacích nejčastěji míří k rodině. Více než třetině pak pomáhají rodiče (36 %), následovaní dalšími členy rodiny. Ti se navíc do hašení problémů zapojují mnohem častěji než v předchozím období (14,9 % v roce 2022 vs. 22,8 % v roce 2023). Pomocnou ruku také častěji podávají přátelé, a to každému pátému Čechovi. U státu pak lidé hledají pomoc stále méně, meziročně o 38 % méně Čechů.

Největší finanční sebevědomí v Evropě mají Češi, Litevci a Rumuni!

Ačkoli se do finančně náročných situací dostává stále více lidí, podle průzkumů se to nepodepisuje na našem finančním sebevědomí. Sebejistota ve znalosti finančních služeb a produktů naopak za poslední tři roky roste. Zatímco v roce 2021 si v tomto směru svou finanční gramotností bylo jisto 54 % lidí, o dva roky později jich bylo 61,6 %. Mnohem jistější jsou si pak lidé, kteří zvládají spořit – pravidelně i nepravidelně. Zároveň také ti, kterým na konci měsíce zbývá větší obnos peněz. „Je celkem přirozené, že lidé, kteří jsou schopni vytvářet nějaký finanční polštář, budou za stávající vysoké inflace daleko pravděpodobněji hledat možnosti a způsoby, jak nejlépe své zůstatkové jmění uložit či zhodnotit,“ vysvětluje Lubomír Brůha. Pokud jde o finanční gramotnost, ve srovnání s dalšími zkoumanými evropskými zeměmi patříme k těm nejvíce sebevědomým. Před námi jsou jen Rumuni (66,5 %) a Litevci, přičemž o své dobré orientaci v oblasti financí a produktů jsou přesvědčeny téměř tři čtvrtiny z nich (73,4 %).

O průzkumu    

Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar na vzorku 500 osob ve věku 18-75 let na všech trzích společnosti IPF (Austrálie, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Mexiko, Polsko a Rumunsko).