Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.

Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny v průměru vyšší o 0,5 % po červnovém růstu o 0,3 %. K tomu přispěl zejména sezonní nárůst cen dovolených (o 22,8 % m/m) a dražší pohonné hmoty (o 1,8 % m/m). Zároveň výrazně zrychlil růst skutečně placeného nájemného, a to z červnových 0,2 % m/m na 1,5 % v červenci. Naopak vývoj váhově významnějšího imputovaného nájemného, odrážející náklady vlastnického bydlení, zůstal v červenci utlumený (zpomalení meziměsíčního růstu z 0,5 % na 0,3 %). Tato kombinace je odrazem významného poklesu dostupnosti vlastnického bydlení v Česku. Elektřina nadále meziměsíčně mírně zdražovala (o 0,5 %; stejně jako v červnu). Kvůli končícím fixacím z předchozích let někteří zákazníci zřejmě až nyní pociťují zvýšené ceny energií. Naopak v případě zákazníků platících ceny na úrovni vládních stropů zatím nedochází ke zohlednění nižších cen na velkoobchodních trzích. K tomu pravděpodobně dojde buď letos na podzim, či na začátku příštího roku. Ceny energií jako celek však v červenci meziměsíčně klesly v průměru o 0,4 %, když dodávky plynu zlevnily o 1,8 % a tepla o 0,4 %.

Dynamika jádrové inflace mírně zrychlila. Podle dat ČNB se jádrová inflace snížila v meziročním vyjádření z 7,5 % v červnu na 6,8 % v červenci, což bylo jen nepatrně nad naším odhadem (6,7 % y/y). Sama centrální banka ve své prognóze počítala s 6,9 % y/y. To by po sezonním očištění implikovalo zrychlení meziměsíční jádrové inflace z 0,16 % na 0,25 %, v anualizovaném vyjádření tedy ze zhruba 2 % na 3 %. Důvodem by mohlo být částečné oživení spotřebitelské poptávky, které však ke konci druhého čtvrtletí bylo podle objemu tržeb v maloobchodu a službách zatím poměrně slabé. Na vině ale může být i vyšší datová nejistota spojená se sezonním očištěním vlivu dražších dovolených. Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byl v červenci i růst cen pohonných hmot. Naopak mírně nižší dynamiku vykázaly regulované ceny a ceny potravin. Potraviny byly meziměsíčně levnější o 0,8 %, naproti tomu ceny alkoholu a tabákových výrobků nadále rostly (o průměrných 0,4 % m/m).

Za celý letošní rok očekáváme inflaci v průměru na 11 % a příští rok její výrazné zpomalení na 1,3 %. Do září letošního roku by měla meziroční inflace nadále pozvolna klesat do blízkosti 7 %, v říjnu by ale vlivem nižší srovnávací základny dané zavedením úsporného tarifu v loňském roce měla dočasně zrychlit k 9 %. Na konci letošního roku by pak měla opět klesnout k 8 %. Začátkem příštího roku předpovídáme strmý pokles meziroční inflace pod 2 %, a to v souvislosti s námi očekávaným zlevněním energií pro konečné spotřebitele. Samotné načasování dlouho očekávaného výraznějšího poklesu cen energií a jeho zachycení v cenových statistikách ČSÚ je však spojeno s velkou mírou nejistoty. Detailněji naši prognózu popisujeme v publikaci Ekonomické výhledy: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.