Volební senát rozhodoval ve věcech místních referend a volební kampaně

Volební senát Nejvyššího správního soudu dnes vyhlásil tři rozsudky – dva se týkaly místních referend, jeden volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Ve věci Ars 5/2023 se volební senát zabýval referendem o hazardních hrách v Kladně. Již v loňském roce Krajský soud v Praze vyhověl návrhu přípravného výboru pro konání referenda a přes nesouhlas statutárního města Kladna tehdy vyhlásil na termín prvního kola prezidentských voleb, které se konalo 13. a 14. ledna 2023, místní referendum s otázkou „Souhlasíte s tím, aby statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her?“

Referendum sice proběhlo, ale pro malou účast bylo neplatné. Přípravný výbor se proto opět obrátil na Krajský soud v Praze tentokrát s návrhem na vyslovení neplatnosti hlasování v referendu a znovu uspěl – krajský soud konstatoval, že referendum bylo neplatné z důvodu nezákonného omezení a pokřivení předreferendové kampaně orgány a představiteli města, a proto se musí zopakovat.

Bylo tedy třeba stanovit nový termín pro opakované hlasování. Přípravný výbor městu navrhl, aby se nové hlasování v referendu uskutečnilo v termínu nejbližších voleb do Poslanecké sněmovny, tedy nejpozději na podzim roku 2025, anebo dříve, pokud by byly předčasné volby. Kladenské zastupitelstvo na svém březnovém zasedání však tento termín na návrhy rady města, resp. primátora odmítlo a nové hlasování vyhlásilo již na brzký termín 15. dubna 2023. Ani to se však neuskutečnilo. Krajský soud nejprve předběžným opatřením zabránil hlasování 15. dubna 2023 a následně opět vyhověl přípravnému výboru a stanovil termín hlasování na nejbližší volby do Poslanecké sněmovny, jak přípravný výbor původně žádal.

Proti tomuto poslednímu rozhodnutí podalo město Kladno kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud dnešním rozsudkem zamítl. Podle volebního senátu má přípravný výbor nárok na to, aby požadoval vhodný termín pro hlasování v referendu spolu s celostátními volbami. „Pokud se má místní referendum podle návrhu přípravného výboru uskutečnit ještě během funkčního období stávajícího zastupitelstva, má zastupitelstvo jen minimální prostor, resp. musí osvědčit mimořádně silné argumenty pro to, aby se od návrhu přípravného výboru odchýlilo“, uvedl volební senát v dnešním rozsudku.

Žádné pádné důvody pro to, aby hlasování vyhlásilo v jiném než požadovaném termínu, však město Kladno neosvědčilo. Volební senát především odmítl tvrzení města, že brzké datum hlasování bylo žádoucí proto, že nešlo o vyhlášení nového referenda, takže už není nutná rozsáhlá předreferendová kampaň. „Podle pravomocných usnesení krajského soudu to přitom bylo právě město, které nezákonným omezením a pokřivením předreferendové kampaně způsobilo neplatnost lednového hlasování, proto je mírně řečeno nepatřičné, když nyní tvrdí, že další kampaň už není třeba“, shrnul názor volebního senátu jeho předseda a soudce zpravodaj v dané věci Tomáš Langášek.

Ve věci Ars 6/2022 se žalobce u Krajského soudu v Plzni domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, které se konalo v obci Jenišov ve dnech 23. a 24. září 2022 s otázkou „Souhlasíte s budoucí výstavbou bytových domů na území obce Jenišov (tj. domů s více než třemi samostatnými byty, dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím a podkrovím, na území obce Jenišov)?“. Krajský soud v Plzni žalobci nevyhověl a žalobce neuspěl ani u volebního senátu Nejvyššího správního soudu. Referendum v Jenišově, v němž většina obyvatel odmítla stavbu větších bytových domů v obci, je tedy platné.

Volební senát konstatoval, že šlo o přípustné tzv. konzultativní referendum, neboť položená otázka zjišťovala postoj občanů k budoucí výstavbě bytových domů na území obce Jenišov. „Otázka položená v referendu je sice poměrně obecná, ale to u konzultativního referenda nevadí“, uvedl předseda senátu Tomáš Langášek. Bude následně na orgánech obce, aby vůli občanů obce vhodnými zákonnými nástroji prosazovaly, např. při územním plánování nebo svým postojem proti výstavbě větších bytových domů, který bude obec zastávat v příslušných správních řízeních.

Konečně ve věci Ars 4/2019 volební senát zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně a rozhodnutí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterým byla spolku Svoboda projevu uložena pokuta 27 000 Kč za přestupek, jehož se měl spolek dopustit tím, že se zúčastnil volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 bez předchozí registrace u Úřadu.

Spolek zadal celkem 342 inzerátů v regionálních mutacích Deníku s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout?“, vydával pozvánky na celkem 61 besed konaných v době od 4. 5. do 30. 7. 2017 na různých místech ve všech krajích České republiky, které měly být spojeny s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a s prodejem knihy Žlutý baron, a v Českých Budějovicích nechal vylepit 22 ks plakátů s kampaní Žlutý baron v době od 28. 7. do 30. 7. 2017.

O věci rozhodoval volební senát až nyní proto, že měl za to, že povinnost registrace u Úřadu je v rozporu se svobodou projevu. V červenci roku 2020 proto řízení o kasační stížnosti přerušil a předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušných ustanovení volebního zákona. Ústavní soud rozhodl nálezem Pl. ÚS 92/20 až o tři roky později, v dubnu 2023. Návrh volebního senátu sice zamítl a ustanovení volebního zákona ponechal v platnosti, nicméně ani Ústavní soud nezpochybnil závěr Nejvyššího správního soudu, že nejprve se musí zaregistrovat kandidáti ve volbách a teprve pak lze uvažovat o registraci (a postihu za neregistraci) třetích osob, které se hodlají účastnit předvolební kampaně.

Spolek namítal, že se nedopustil volební kampaně, a proto nebyl povinen se u Úřadu zaregistrovat. Tuto námitku nakonec shledal volební senát jako důvodnou, byť poněkud z jiných než stěžovatelem přednesených důvodů. „Spolek byl postižen za jednání do července 2017, což bylo předtím, než politické hnutí ANO 2011 podalo kandidátní listinu, na níž byl jako kandidát uveden i Andrej Babiš. Stěžovatel se tedy volební kampaně a přestupku v danou chvíli ještě ani nemohl dopustit“, vysvětlil podstatu rozsudku soudce zpravodaj v dané věci Radan Malík.

Celé rozsudky jsou zveřejněny na www.nssoud.cz.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Nejvyšší správní soud vyhlašuje rozsudky a usnesení vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení na www.nssoud.cz po dobu 14 dnů, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby. Rozhodnutí jsou poté přístupná v anonymizované podobě v sekci Rozhodovací činnost, podsekci Rozhodnutí a stanoviska.