Roční vyhodnocení předpovědí obsažených v GEVu. Ekonomický výhled pro loňský rok byl výrazně ovlivněn započatou válkou na Ukrajině a z ní vzešlou energetickou krizí v Evropě.

Globální ekonomický výhled (GEV) přináší každý měsíc pravidelný přehled nejnovějších předpovědí ekonomického vývoje od mezinárodních institucí, vybraných centrálních bank a agentury Consensus Economics. Výhledy pro loňský rok byly výrazně ovlivněny započatou válkou na Ukrajině a z ní vzešlou energetickou krizí v Evropě. Sledované instituce tak byly ohledně výhledů pro růst HDP za rok 2022 v průměru optimistické a předpokládaly vyšší růst, než jaký se naplnil. Naopak inflace překvapila vyššími než očekávanými úrovněmi. Dlouhé období nízkých úrokových sazeb ve spojení s konzervatismem analytiků se propsaly do výrazného podhodnocení výhledů krátkodobých úrokových sazeb v ročním horizontu pro eurozónu a Spojené státy. Co se týče směnných kurzů sledovaných měn vůči americkému dolaru, tak v loňském roce došlo k nárůstu volatility s ohledem nejen na nejistoty, ale také rozdílný vývoj inflace. Za celé vyhodnocované období byla v předpovědích podhodnocena cena ropy, neboť další energetický šok nikdo nečekal.

Vyšlo v publikaci Globální ekonomický výhled – červenec 2023 (pdf, 2,2 MB)

---

Úvod

Každoročně provádíme vyhodnocení přesnosti předpovědí ekonomických veličin pravidelně sledovaných v GEVu. Výsledky tohoto hodnocení poskytují cennou informaci o tom, které ze sledovaných institucí se svými odhady nejvíce blížily následně zaznamenané skutečnosti, a byly tedy ve svých předpovědích nejúspěšnější. U předpovědí úrokových sazeb, měnového kurzu USD a ceny ropy hodnotíme kromě prognóz Consensus Forecasts (CF) také výhledy odvozené z tržních kontraktů. Vyhodnocení se vždy vztahuje k uplynulému roku. V případě předpovědí růstu HDP a inflace CPI pro daný kalendářní rok (tzv. fixed-event forecasts), jsou tak aktuálně vyhodnocovány předpovědi pro rok 2022. Obecná charakteristika těchto výhledů je celkem zřejmá – se zkracujícím se horizontem předpovědí dochází k jejich zpřesňování (Graf 1). V případě předpovědí, jež jsou uveřejňovány pro fixní horizont, jehož časové ukotvení se s každým zveřejněním nové prognózy posouvá dále do budoucna (tzv. rolling-event forecasts), byly do vyhodnocení zahrnuty predikce od roku 2021. Do této kategorie „rolujících se“ předpovědí spadají z výhledů pravidelně uveřejňovaných v GEVu např. tříměsíční a jednoleté výhledy zahraničních úrokových sazeb, cena ropy nebo výhledy měnových kurzů sledovaných měn vůči americkému dolaru.

Graf 1 – Postupné zlepšování předpovědí pro rok 2022
(Průměr RMSE)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: Všechny sledované instituce a všech 6 regionů (USA, eurozóna, Čína, Spojené Království, Japonsko a Rusko).

Z důvodu krátkosti vyhodnocovaných časových řad používá analýza hlavně jednoduchý ukazatel průměrné chyby předpovědi (Mean forecast error, MFE). Chyba předpovědi e_t je počítána jako rozdíl mezi ex post známou skutečností a_t a jí odpovídající předpovědí f_t, tedy: e_t=a_t – f_t. Kladná hodnota chyby předpovědi tak znamená, že pro danou veličinu byla prognózována nižší hodnota, než jaká poté ve skutečnosti nastala (podstřelení skutečnosti). Záporná hodnota chyby předpovědi naopak znamená, že prognózovaná hodnota byla vyšší než následná skutečnost (přestřelení skutečnosti).^[1]

Pro vyhodnocení přesnosti prognóz růstu HDP a inflace napříč jednotlivými institucemi používáme navíc ukazatel RMSE (Root mean squared error); pro vyhodnocení přesnosti předpovědí napříč kurzy jednotlivých měn vůči americkému dolaru pak také ukazatel průměrné absolutní procentní chyby předpovědi (Mean absolute percentage error, MAPE). Tento ukazatel, uváděný v procentech, je vhodný k vzájemnému porovnání veličin různých dimenzí. Navíc jsou jednotlivé chyby uváděny v absolutní hodnotě a nedochází tak (podobně jako v případě RMSE) ke vzájemnému kompenzování kladných a záporných chyb předpovědí, jako je tomu u ukazatele MFE. Formální zápis je následující:

1. 
2. 

Vyhodnocení přesnosti předpovědí růstu HDP a inflace CPI na rok 2022

V GEVu pravidelně sledujeme vývoj a předpovědi růstu HDP a inflace CPI v eurozóně, USA, UK, Japonsku, Číně a Rusku. Prognózy růstu HDP a inflace pro tyto země jsou přebírány primárně z dotazníkového šetření CF, od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tyto tři instituce pokrývají všechny sledované země. V případě vyspělých ekonomik jsou navíc sledovány prognózy jejich centrálních bank, tedy Evropské centrální banky (ECB), amerického Fedu, japonské centrální banky (BoJ) a britské centrální banky (BoE). Pro Čínu a Rusko jsou namísto toho využity prognózy Oxford Economics. Výhledy výše uvedených institucí se mezi sebou liší četností nových vydání v průběhu roku i daty zveřejňování. Frekvence aktualizací prognóz je buď měsíční (prognózy CF a OE) nebo čtvrtletní (MMF, OECD, ECB, Fed a BoJ). Vyhodnoceny jsou čtvrtletní prognózy, konkrétně prognózy z února, z května, srpna a listopadu.

Ve sledovaných ekonomikách byla průměrná očekávání ekonomického růstu vyšší ve srovnání s následnou skutečností. Odchylky prognóz růstu HDP námi sledovaných zemí od následné skutečnosti zachycují grafy v Příloze 1. Největší variabilitu^[2] výhledů jak růstu HDP, tak inflace mělo přirozeně Rusko, na které kromě války dopadly mezinárodní sankce. Nejpřesnější (měřeno ukazatelem RMSE) byly výhledy růstu HDP eurozóny, která byla navíc charakteristická nízkou variabilitou prognózovaných růstů. Z očekávaného růstu HDP podle CF na začátku roku 2021 o 4,1 % se nakonec realizoval růst o 0,6 procentního bodu nižší. Mnohem větší rozdíly se nastaly v případě ostatních zemí (nejvíce pak v případě Ruska, kde tento rozdíl činil 4,8 p. b.). Výhledy pro většinu zemí byly nejvíce nadhodnocené během roku 2021, tedy ještě před začátkem války na Ukrajině. Po začátku války došlo ke korekci výhledů ekonomického růstu směrem dolů (v případě Ruska o 14,7 p. b.). Přesnost predikcí hospodářského růstu napříč všemi zeměmi byla velmi podobná u všech srovnávaných institucí (Graf 2).

Graf 2 – Porovnání přesnosti institucí, které prognózují růst HDP a inflaci pro všechny země
(RMSE)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, CB/OE = centrální banka nebo Oxford Economics.

Vlivem válkou vyvolané energetické krize a doznívajících efektů postpandemického oživení skutečná inflace výrazně překonala (s výjimkou Číny) její prvotní očekávané hodnoty ze začátku roku 2021 (Příloha 2). V jednotlivých zemích se tak v souvislosti s válkou objevily stagflační rysy. Mezi chybami prognóz hospodářského růstu a inflace podle CF za všechny vyhodnocované země je proto zřejmý inverzní vztah (Graf 3). Největší variabilita předpovědí inflace byla charakteristická opět pro Rusko a v menší míře také pro Spojené království. V eurozóně dosahovala průměrná očekávaná inflace na rok 2022 na začátku roku 2021 1,1 %, ale skutečnost byla o výrazných 7,3 p. b. vyšší. Inflační výhledy centrálních bank vykazovaly podobnou nepřesnost jako výhledy ostatních institucí. V průměru za všechny země pak nejpřesnějších výhledů inflace dosáhli analytici CF (Graf 2). Z výsledků pouze pro jeden vyhodnocovaný rok nelze nicméně činit obecnější závěry, neboť přesnost předpovědí se v čase a mezi jednotlivými institucemi zpravidla mění.^[3] Z grafů odchylek růstu HDP a inflace je však patrný obecný průběh, kdy se zkracujícím se časovým horizontem prognóz dochází k postupnému zpřesňování předpovědí (Graf 1).

Graf 3 – Vztah mezi odchylkami HDP a CP
(%)

Zdroj: výpočet autorů.
Pozn.: Prognózy CF pro vyhodnocované země.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí zahraničních úrokových sazeb

V GEVu jsou výhledy úrokových sazeb sledovány pro eurozónu a pro Spojené státy. Sledované výhledy tříměsíčních úrokových sazeb jsou kromě výhledu z dílny CF rovněž doprovázeny výhledem odvozeným z termínových tržních kontraktů. Naproti tomu výhledy dlouhodobých (desetiletých) výnosů vládních dluhopisů jsou přebírány pouze z CF. V minulém roce začaly na růst inflace a inflačních očekávání reagovat hlavní centrální banky zvyšováním svých sazeb a nyní, v polovině roku 2023, zatím stále nejsou u konce.

Tržní očekávání ohledně vývoje krátkodobých úrokových sazeb byla od druhé poloviny minulého roku poměrně spolehlivá, u ročních sazeb však stále příliš konzervativní (Grafy 4 a 5). Na počátku minulého roku postupně odeznívala komunikace ECB o dočasnosti inflace a trhy ani analytici nebyli schopni odhadnout započetí procesu zvyšování sazeb. V polovině roku došlo k prvnímu zvýšení sazeb a poté již začal trh poměrně dobře odhadovat budoucí situaci. Analytici se ale většinou stavěli k budoucí přísnosti měnové politiky ECB zdrženlivěji než trhy (Graf 4a). Graf 4b, zachycující výhledy na ročním horizontu, ukazuje na mnohem větší míru nejistoty v očekáváních a také ještě zdrženlivější analytiky (výhledy CF) ve srovnání s tržními výhledy. Ke změnám očekávání ohledně růstu sazeb docházelo velmi opatrně a rychleji až od druhé poloviny roku 2022. Současně jsou roční výhledy nyní zatíženy mírou nejistoty i ohledně následného snižování sazeb, ke kterému by mělo dle tržních výhledů dojít zhruba za rok.

Graf 4a – Tříměsíční výhled tříměsíčních úrokových sazeb v eurozóně a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 4b – Roční výhled ročních úrokových sazeb v eurozóně a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Situace ohledně výhledů pro Spojené státy je velmi podobná, analytici na rozdíl od tržních výhledů nevěřili v tak razantní kroky centrální banky. Americký Fed reagoval na inflační tlaky rychleji a již na konci roku 2021 nasadila americká centrální banka velmi jestřábí tón, což se projevilo v růstu výhledů jak krátkodobých, tak dlouhodobých sazeb (Graf 5). I zde ale platí, že tržní výhledy reagovaly mnohem pružněji a rychleji, nežli výhledy z dílny CF, které jsou tak výrazně opožděné a spíše konzervativnější. Z vyhodnocení současně plyne, že v ročním horizontu došlo k rozevření nůžek mezi tržním výhledem a výhledem analytiků. Tento výrazný rozdíl přitom stále trvá – analytici CF nevěří ve vyšší sazby a očekávají jejich snížení ze současných vysokých hodnot, zatímco trh očekává jejich setrvání nad úrovní 5 % i v polovině příštího roku (Graf 5b).

Graf 5a – Tříměsíční výhled tříměsíčních úrokových sazeb pro Spojené státy a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 5b – Roční výhled ročních úrokových sazeb pro Spojené státy a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí kurzů amerického dolaru

V minulém roce byl vývoj sledovaných měnových kurzů velmi ovlivněn ruskou agresí na Ukrajině, která měla dopad zejména na kurz rublu (Graf 6). GEV poskytuje informace o výhledech kurzů vybraných měn vůči americkému dolaru na základě prognóz CF. Pro euro a japonský jen a od roku 2017 i pro britskou libru jsou navíc uváděny také forwardové kurzy, které vycházejí z kryté úrokové parity a spíše než výhled tak představují aktuální možnost zajištění budoucího kurzu. Přesnost výhledů CF a tržních kontraktů se příliš neliší, jak je ilustrováno i grafem 7, kde je vidět jejich měsíční vývoj za poslední více jak 2 roky.

Graf 6 – Chyby prognóz měnového kurzu vybraných měn vůči USD (tříměsíční výhledy)
(MAPE; pravá osa: volatilita)

Zdroj: CF, Bloomberg.

Graf 7 – Tříměsíční výhled měnového kurzu EUR vůči USD a skutečnost
(USDEUR)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Celkově byly tříměsíční výhledy eurodolaru ve sledovaném období relativně pevně spojené s pozorovanou skutečností. Graf 6 ilustruje nejprve oslabení amerického dolaru vůči euru od počátku roku 2020, následně jeho posilování od jara 2021 do konce roku 2022 a poté opětovné posilování eura. Jak tržní výhledy, tak výhledy CF byly vždy stejně vychýleny a nebyly v tříměsíčním horizontu schopny zachytit změnu trendu.

Napříč všemi měnovými páry byl nejpřesněji predikován jak v tříměsíčním, tak v jednoletém výhledu kurz japonského jenu. Prognózy japonského jenu dopadly nejlépe i pro většinu minulých let. Současně již tradičně nejhůře dopadly prognózy ruského rublu v tříměsíčním horizontu (Graf 6). Přesnost předpovědí byla rovněž určena i pozorovanou volatilitou sledovaných měn, která se ale v minulém roce ve srovnání s rokem 2021 výrazně zvýšila především nejistotou spojenou s ruskou agresí na Ukrajině.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí ceny ropy Brent

Z výhledů cen komodit, které v GEVu přinášíme, patří mezi nejdůležitější cena ropy Brent; přesnost jejích předpovědí podle futures kontraktů i podle CF byla v průměru stejná. V GEVu jsou pravidelně popisovány oba zdroje výhledů a z Grafů 8 a 9 je patrné, že se hodnota i trend předpovědí liší jen nepatrně. Cena ropy na počátku minulého roku výrazně zdražila vlivem ruské agrese na Ukrajině, neboť Rusko do Evropy exportovalo většinu své produkce a evropské státy se postupně začaly závislosti na ruské ropě zbavovat. Tuto situaci samozřejmě nešlo ani v tříměsíčním, ani v jednoletém horizontu zachytit. Větší chyba byla pochopitelně v jednoletém horizontu, kde se ještě propsal cenový růst z roku 2021. Následný pokles cen byly schopny lépe zachytit tržní výhledy oproti výhledům analytiků CF, kteří očekávali pomalejší pokles cen. V současné době je pak výhled na krátkodobém horizontu téměř konstantní, okolo hodnoty 75 USD/barel, na ročním horizontu se pak předpokládá cena okolo 70 USD/barel pomocí tržních výhledů a mírně nad 80 USD/barel od analytiků CF. Vzhledem ke stále probíhajícímu konfliktu na Ukrajině se výraznější pokles cen aktuálně předpokládat nedá.

Graf 8 – Tříměsíční výhled ceny ropy Brent
(USD/barel)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 9 – Jednoletý výhled ceny ropy Brent
(USD/barel)

Zdroj: CF, Bloomberg.
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Závěr

V loňském roce došlo k realizaci výrazného nečekaného externího šoku v podobě války na Ukrajině. Válečný konflikt výrazně ovlivnil původní odhady vývoje růstu HDP a inflace ve sledovaných zemích, ale rovněž cen komodit. Vyvolaná energetická krize v Evropě způsobila ještě výraznější nárůst inflačních tlaků a v menší míře vedla k přehodnocení růstu HDP směrem dolů. Výhledy finančních veličin pak byly výrazně ovlivněny dlouho uvolněnou měnovou politikou centrálních bank a nedůvěrou v rychlé zpřísňování měnové politiky zejména mezi analytiky.

Článek pomocí jednoduchých metod vyhodnocuje přesnost předpovědí sledovaných v GEVu za uplynulé roční období. Přesnost předpovědí jednotlivých institucí, které GEV pokrývá, se rok od roku mění, což je také jedním z důvodů, proč jsou v GEVu sledovány předpovědi více institucí. Přesnost předpovědí CF je dlouhodobě srovnatelná s dostupnými alternativními předpověďmi, což platilo i pro uplynulý rok 2022. Výhodou CF je navíc jeho měsíční frekvence zveřejňování a relativně široký rozsah ekonomických proměnných. Přesnost CF zároveň plyne z jeho určujícího charakteru, kdy se vlastně jedná o prostý průměr předpovědí přispívajících soukromých institucí.^[4] Nevýhodou je pak zejména v turbulentních dobách pomalá reakce předpovědí, které tak často „zaostávají“ za tržními výhledy.

Oproti očekávání byl rok 2022 opět turbulentní a ekonomiky překvapily svou odolností. Pesimistická očekávání a vysoká volatilita byla formována prvotním šokem z ruské agrese na Ukrajině na začátku roku 2022. Následně však došlo k relativně rychlému přizpůsobení ekonomik zavedeným sankčním opatřením a díky příhodnému počasí postupně došlo i ke zmírnění napětí na energetických trzích. Vysoká poptávka po zboží a robustní trh práce společně s cenami energií přispěly k rychlému růstu inflace, která byla ekonomickým tématem celý loňský rok.

Autory jsou Filip Novotný a Petr Polák. Názory v tomto příspěvku jsou jejich vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.

---

Přílohy

Příloha 1 – Chyby prognóz růstu HDP na rok 2022
(v procentních bodech)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ECB – Evropská centrální banka, Fed – Federální rezervní systém Spojených států, BoE – Bank of England, BoJ – Bank of Japan, OE – Oxford Economics. MFE (mean forecast error) značí průměrnou chybu prognózy na daný rok.

Příloha 2 – Chyby prognóz inflace spotřebitelských cen na rok 2022
(v procentních bodech)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ECB – Evropská centrální banka, Fed – Federální rezervní systém Spojených států, BoE – Bank of England, BoJ – Bank of Japan, OE – Oxford Economics. MFE (mean forecast error) značí průměrnou chybu prognózy na daný rok.

---

Klíčová slova

chyba předpovědi, ekonomický výhled, Consensus Forecasts

JEL Klasifikace

E66, E27, C18

---

^[1] Zdrojem skutečně dosažených hodnot růstu HDP a inflace spotřebitelských cen za rok 2022 je publikace Consensus Forecasts. Zdrojem skutečných hodnot ostatních vyhodnocovaných veličin je Refinitiv. Termínové kontrakty pro úrokové sazby, měnové kurzy a cenu ropy Brent jsou získány z databáze Bloomberg.

^[2] Variabilita je v analýze měřena směrodatnou odchylkou.

^[3] Delší časové období předpovědí bylo vyhodnoceno např. v Novotný a Raková (2010): Assessment of Consensus Forecasts Accuracy: The Czech National Bank Perspective. WP ČNB.

^[4] O charakteristikách CF blíže pojednává dřívější článek Adama a Hoška „Jak se měnil konsensus v Consensus Forecasts“ v GEVu 04/2015.