Koruna přišla o psychologickou podporu. Oslabit ji mohou americké sazby

• ČNB formálně ukončila intervenční režim.
• Koruna oslabila nad 24,20 za euro.
• Rizika slabší koruny přetrvávají.

Česká národní banka ukončila intervenční režim, prostřednictvím kterého bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny. Kurz v návaznosti na to skokově oslabil o zhruba dvacet haléřů. Dle guvernéra ČNB Michla nelze brát tento krok jako signál k brzkému snížení sazeb. Rizika prognózy jsou proinflační, což znamená udržení strategie vyšší sazby po delší dobu.

ČNB intervenovala naposledy v říjnu 2022. Od té doby intervenční režim působil v podstatě jako psychologická pojistka, díky které se trh neodvážil shortovat korunu ve velkém. Nejenže to bylo pro spekulanty nákladné s ohledem na úrokový diferenciál, možnost zásahu ČNB jim značně redukovala i potenciální dosažené zisky. A právě tento druhý faktor včera zmizel, což by některé shortaře mohlo přilákat. Zejména pokud víme, že rizika slabší koruny převládají. Oslabení kurzu navíc očekává i sama ČNB, jak ukázala aktualizovaná prognóza.

Bankovní rada se sice dopady ukončení intervenčního režimu snažila mírnit oznámením o obnovení odprodeje výnosů devizových rezerv. Nad rámec toho upozornila, že ČNB funguje v kurzovém režimu řízeného floatu, což jí umožňuje kdykoliv na devizový trh vstoupit a zabránit tak například nadměrným výkyvům. Koruna se ale i tak prudkému oslabení nevyhnula. Při pohledu na následné usazení kurzu kolem hranice 24,20 za euro můžeme spekulovat, zda se ČNB nerozhodla dopady mírnit právě okamžitým odprodejem výnosů z devizových rezerv.

Globální tržní prostředí posledních dní je specifické nárůstem tržních sazeb. Tomu vévodí napřimování americké výnosové křivky, kde roste především její dlouhý konec, tedy nominální i reálné výnosy dluhopisů dlouhých splatností. Desetiletý i třicetiletý americký výnos je poblíž maxim z loňského roku, výnos desetiletého protiinflačního bondu pak tato maxima překonal a je nejvýše od roku 2008.

Nárůst výnosů spojujeme s kombinací několika faktorů. Přispěla nad očekávání lepší americká data, nad konsensus trhu vetší emise státních obligací ve třetím čtvrtletí, kde americké ministerstvo financí navýší objem především u dlouhých splatností. Přispět mohla i úprava cílení výnosové křivky u japonské centrální banky.

Vyšší americké dlouhé sazby by se měly postupně projevit ve valuacích akcií, zejména těch citlivých na dlouhodobé financování. Pokud by měl nárůst výnosů pokračovat, pod tlak by se mohla dále dostat i koruna. Absence intervenčního režimu z ní totiž dělá měnu, která bude na popsaný vývoj citlivější než v době, kdy se kurz pohyboval v intervenčním režimu. První test této citlivosti by mohl přijít dnes odpoledne, kdy budou zveřejněna klíčová data z amerického trhu práce.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN