Japonsko našlo odpověď na stárnutí a propad produktivity. Zemi mají zachránit roboti s generativní AI

Japonské zkušenosti z výroby polovodičů a integrace robotiky se mohou stát základem dominance této země v oblasti AI. Kombinace dvou nejvýraznějších tržních témat letošního roku, japonských akcií a umělé inteligence, s sebou přináší celou vlnu nových příležitostí.

Japonským trhům hraje v poslední době do karet spousta pozitiv – od rychlejšího růstu a vyšší inflace přes záporné úrokové sazby a zlepšení správy obchodních společností až po geopolitické otřesy a atraktivní nacenění. Čím dál větší zájem o ně má i Warren Buffet.

Indexy Nikkei 225 a TOPIX dosáhly nedávno nového 33letého maxima, a i když snad mohou existovat důvody pro taktické stažení či krátkodobé oslabení investičního nadšení, například názorová otočka Fedu nebo devalvace čínské měny, z dlouhodobého hlediska je nástup umělé inteligence spolu se současným dominantním postavením Japonska v robotice jen dalším argumentem pro nákup tamních akcií.

Japonsko má nakročeno, aby znovu potvrdilo své vedoucí postavení ve výrobě čipů

V 80. letech bývalo Japonsko epicentrem výroby počítačových čipů, a i když už muselo ustoupit jiným zemím, dodnes si udrželo klíčovou pozici ve vybraných polovodičových odvětvích, jako jsou NAND čipy (pro flash úložiště, která nepotřebují elektřinu) a senzory. Japonští představitelé se evidentně snaží dostat svou zem zpátky na špici a mají v plánu upravit svou strategii tak, aby se tržby za v Japonsku vyráběné polovodiče do roku 2030 ztrojnásobily až na 15 bilionů jenů (108 miliard dolarů).

Tato nová strategie je vědomým krokem k posílení domácí výroby pokročilých polovodičů, jež jsou celosvětově strategickou komoditou a klíčem k ekonomické bezpečnosti a technologickému pokroku, včetně v poslední době tolik populární generativní umělé inteligence. Navíc přichází právě v době, kdy světové leadery čím dál víc znepokojuje ohrožení výroby čipů na Tchaj-wanu, protože tato země vyrábí více než polovinu čipů na světě a 90 % těch nejpokročilejších. Přístup k tchajwanským čipům tak zůstává klíčem k tomu, aby globální digitální ekonomika dál prosperovala a AI se dál rozvíjela.

Japonské úřady se snaží zajistit domácí produkci polovodičů nové generace, a proto v loňském roce založily konsorcium jménem Rapidus, do něhož investovalo osm japonských firem, mimo jiné Sony, Toyota či Softbank. V nadcházejícím desetiletí mají v plánu do něj vložit celkem 36 miliard dolarů. Japonská vláda přispěje subvencí ve výši zhruba 500 milionů dolarů.

Cílem je vyvinout novou generaci čipů o velikosti 2 nanometry. Kromě toho přislíbila vláda finanční podporu až 476 miliard JPY na vybudování nové továrny TSMC v Kumamotu v jižním Japonsku a subvenci ve výši 92,9 miliard JPY firmě Kioxia Holdings, která se specializuje na flash paměti a hodlá otevřít výrobnu ve středním Japonsku. V tomto ostrovním státě však expandují i americké firmy jako například Micron, který nedávno představil nový program americko-japonské spolupráce na výzkumu a vývoji polovodičů, o který projevily zájem některé místní firmy, jako Tokyo Electron.

Vzhledem k tomu, že bylo Japonsko svého času leaderem technologického výzkumu a inovací, má i dnes potenciál vyplnit mezery na trhu a pomoci snížit rizika světovým polovodičovým firmám, které utíkají z Číny a Tchaj-wanu. Nárůst japonských investic přichází právě v okamžiku, kdy celosvětově roste potřeba diverzifikace dodavatelských řetězců, a může předznamenávat návrat Japonska do pozice technologického giganta.

Značný potenciál v oblasti generativní AI

Japonské firmy bývaly tradičně leadery v oblasti výroby, vývozu a průmyslového využití robotů. Zvláště populární byla na domácí scéně integrace robotů do průmyslové výroby. Tu bylo snadné realizovat kvůli neustálému poklesu ekonomicky aktivní populace způsobenému stárnutím japonské společnosti a nízkým přistěhovalectvím. Proto jsou japonské podniky i dělníci ochotnější investovat do robotů, kteří jim pomáhají zvyšovat produktivitu, celkovou produkci i růst HDP. Během japonského hospodářského vzestupu kráčely v čele vývoje robotů firmy jako FANUC, Kawasaki Heavy Industries, Sony, či Yaskawa Electric Corporation.

Japonské úspěchy na poli robotiky a účast země na dřívějších boomech AI s sebou nesou značný potenciál i v případě nejnovější generativní AI. Kvůli klesající populaci a snadnému přístupu k čipům budou firmy i nadále otevřené zavádění nových technologií. Zhruba 60 % japonských firem má čistý cash flow s velmi nízkým koeficientem zadlužení, což jim umožní investovat do výzkumu a vývoje AI, na rozdíl od jejich mezinárodních konkurentů, kteří budou patrně čelit prostředí s vysokými úrokovými sazbami. Navíc je v Japonsku dostatek pracovních sil se zkušenostmi z vývoje technologií a AI, zejména díky dřívějším úspěchům na poli robotiky i v dalších technologických oblastech, ale i díky nepřetržité spolupráci s technologickými firmami z celého světa.

Ve spojení s AI mohou roboti přinést skokový nárůst produktivity a novou éru japonské výroby

Největší potenciál Japonska spočívá patrně v tom, že zkombinuje své úspěchy na poli robotiky s nově dostupnými AI a vytvoří zcela novou technologii, která může změnit tvář globální ekonomiky. Umělá inteligence aplikovaná v robotice nabízí robotům nový způsob, jak plnit příkazy a úkoly, které dostanou. Mohou tak být nezávislejší, získají schopnost se učit, chápat, řešit, uvažovat a reagovat a nebudou tolik závislí na lidských příkazech. Pro průmyslové využití to znamená, že se robot může například samostatně pohybovat po rušném skladu, adaptuje se a mění trasy v případě nepředvídaných událostí, případně chápe dodavatelské řetězce a zefektivňuje skladové zásoby, přičemž zároveň analyzuje data a hledá možné zádrhele.

Kromě skokového zvýšení produktivity může tento „sňatek“ robotů s AI přinést i zefektivnění práce a globálního obchodu, a odstartovat tak v Japonsku novou éru hospodářského rozkvětu. S AI začínají pracovat japonské společnosti z nejrůznějších sektorů ekonomiky. Mobilní divize SoftBank vyvíjí japonský ekvivalent ChatGPT. Společnost CyberAgent oznámila, že spustila vlastní rozsáhlý jazykový model (LLM), s jehož pomocí mohou firmy vytvářet nástroje na bázi AI chatbotů. Také NTT má v plánu vyvinout ještě v tomto fiskálním roce vlastní LLM a nabídnout ho dalším podnikům. Průmyslový konglomerát Hitachi si interně zřídil takzvané Centrum generativní AI, které má pomoci využít generativní AI ke zvýšení produktivity zaměstnanců a má v plánu poskytovat konzultační služby v oblasti AI i dalším firmám.

Inovační potenciál AI dává Japonsku spoustu příležitostí

Inovační potenciál se tak přidává k dalším faktorům, které hovoří ve prospěch japonských akcií a přinášejí celou záplavu dalších investičních příležitostí na japonských ostrovech. Následuje ilustrační seznam, jímž se můžete inspirovat.

Výroba a testování čipů: Advantest, Kyocera, Renesas, Lasertec, Shibaura Mechatronics, Screen Holdings, Tokyo Electron, Tokyo Seimitsu
Výrobci automatizačních prostředků: SMC Corp, Omron, Yaskawa, Keyence, FANUC
Produkty s integrovanou AI: Sony, Nintendo, Nikon, Hitachi, Kawasaki, Mitsubishi, Toshiba
AI služby: Appier, Change Holdings, NTT Data Corp, AI Inside, Advanced Media
ETF: Global X Japan Semiconductor ETF, Global X Japan Robotics & AI ETF

Možná rizika

Ačkoli se může Japonsko pochlubit značným potenciálem pro získání konkurenční výhody ve výrobě, vzhledem k tamnímu nedostatku pracovních sil a rostoucím tlakům na zvyšování mezd budou asi firmy, jež se snaží diverzifikovat a zbavit své dodavatelské řetězce závislosti na Číně, poněkud váhat. I v případě domácích firem se může nakonec reshoring omezit jen na luxusní zboží vyráběné v menším množství. Slabý japonský jen navíc znamená pro firmy, které sem chtějí přesunout výrobu, vysoké náklady na dovoz nerostných surovin. Prudké posílení měny pak může přinést pro změnu pokles poptávky po japonské spotřební elektronice a dalších produktech. A nedávné výrazné zhodnocení polovodičových akcií může znamenat, že je očekávaný technologický pokrok v ceně již zohledněn.

Zmírnění americko-čínského napětí může zpomalit nebo dokonce zvrátit změny, k nimž dochází v globálních dodavatelských řetězcích. Kromě toho Japonsko oznámilo omezení exportu polovodičových čipů, což se může odrazit na výnosech klíčových japonských výrobců. A dalším pokrokům v oblasti AI se mohou postavit do cesty regulační rizika a omezená dostupnost energií.

Charu Chanana, tržní stratéžka Saxo Bank
Charu Chanana je singapurská odbornice SaxoMarkets na tržní strategie. S finančními trhy má více než 10 let zkušeností a dříve pracovala na pozici Lead Asia Economist ve společnosti Continuum Economics, kde se zabývala mimo jiné makroekonomickou analýzou asijských rozvojových zemí se zvláštním zaměřením na Indii a jihovýchodní Asii. Její specializací jsou analýzy a monitorování dopadů domácích i zahraničních makroekonomických šoků na daný region. Charu se umístila vysoko v žebříčku agentury Bloomberg a média pravidelně publikují její názory na různé trhy a ekonomiky. Často je citována v novinových článcích a nezřídka se objevuje nejen na CNBC, Bloomberg TV a ChannelNewsAsia, ale i na singapurských rozhlasových stanicích zaměřených na byznys.

Skupina Saxo Bank (Saxo), je přední fintech specialista zaměřený na multi-asset obchodování a investice, poskytující „Bankovnictví jako službu“ ve velkém. Už více než 25 let nabízí Saxo Bank jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím technologií a zkušeností s cílem demokratizovat investiční a obchodní prostředí.

Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Kromě toho poskytuje Saxo Bank svým firemním klientům, např. bankám a makléřům, přístup k multi-asset obchodům, prvotřídním makléřským službám a obchodní technologii, a podporuje tak komplexní hodnotový řetězec prostřednictvím „Bankovnictví jako služba“ (BaaS). Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě.

Saxo Bank, která byla založena roku 1992 a svou první online obchodní platformu představila v roce 1998 a stala se tak fintech společností dříve, než tento termín vůbec vznikl. Společnost sídlí v Kodani a zaměstnává více než 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Šanghaje, Hongkongu, Dubaje a Tokia. Servis pro klienty ve střední a východní Evropě zajišťuje centrála Saxo Bank v Praze.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář