Dezinflační tlaky ve výrobní sféře jsou příslibem pro zpomalení inflace (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Trend na vstupu do tohoto týdne nastolí dnes ráno zveřejněná čínská data, která přinesla poměrně značné zklamání ohledně růstu tamní ekonomiky ve Q2. V úterý zveřejněné květnové maloobchodní tržby a průmyslová produkce v USA poodhalí kondici tamní ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Na domácí datové frontě se dočkáme pouze červnového vývoje cen ve výrobní sféře. Ty podle nás opět klesly. V eurozóně budou potvrzeny údaje červnové inflace, která podle nás stále vyvíjí tlak na další zvyšování sazeb ECB. V minulém týdnu zveřejněná data v USA zase indikují, že zvýšení sazeb na následujícím zasedání Fedu o 25 bb by již zřejmě mohlo být v současném cyklu poslední.

Tento týden bude na datové frontě poměrně klidný.

Domácí makroekonomický kalendář v tomto týdnu nabídne pouze červnový cenový vývoj ve výrobní sféře, kde dochází k poměrně svižnému snižování cen. Meziměsíční pokles zřejmě pokračoval i v červnu a vlivem sezonního vývoje zrychlil na -1,3 % z -0,8 m/m v květnu. Pokles výrobních cen by měl zapadat do obrazu silných dezinflačních tendencí a slabé poptávky v průmyslu a domácí ekonomice obecně. To by se mělo postupně také propisovat do spotřebitelských cen, například do cen potravin.

V tomto týdnu zveřejněná data z USA podle nás ukážou na mírné meziměsíční růsty jak tržeb v maloobchodu (+0,4 % m/m), tak průmyslové produkce (+0,2 % m/m) v červnu. To by však stále mělo značit mírné zpomalení růstu americké ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí po anualizovaném růstu o 2 % q/q v Q1 23. Růst celkových maloobchodních tržeb indikují i meziměsíčně vyšší prodeje osobních a lehkých nákladních aut v červnu (+6 %). Známky toho, že domácnosti začínají být s výdaji opatrnější se však již objevují a budou ještě citelnější s postupným průsakem restriktivnější měnové politiky Fedu, kterou tamní centrální bankéři podle nás ještě naposledy utáhnou 25bodovým hikem na zasedání v příštím týdnu.

Finální odhad inflace v eurozóně by měl potvrdit, že inflace v červnu zpomalila na 5,5 %, zatímco jádrová složka o desetinu zrychlila na 5,4 %. Poblíž této úrovně by pak jádrová inflace podle nás měla zůstat až do září, částečně kvůli nižší srovnávací základně z minulého roku vlivem zlevnění dopravy v Německu a změnou vah ve spotřebním koši, zejména pak položek souvisejících s cestováním. Přetrvávající inflační tlaky by měly celkově hovořit pro další utažení měnové politiky ECB, která podle nás depozitní sazbu zvýší ve dvou krocích až na 4 % v září. Ve čtvrtek zveřejněná spotřebitelská důvěra v eurozóně podle nás opět ukáže zlepšení s ohledem na postupně se obnovující růst reálných disponibilních příjmů v souvislosti s napětím na trhu práce, s tím spojeným růstem mezd, a postupně odeznívající inflací.

Dezinflace u nás a v zámoří zamíchala s tržními očekáváními.

Tuzemská data zveřejněná na začátku minulého týdne potvrdila stále poměrně slabou poptávku domácností. Maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně sice mírně vzrostly o 0,5 %, k tomu ale přispěl především růst prodeje pohonných hmot (+4,1 % m/m) a potravin (+0,2 %). Tržby za služby meziměsíčně naopak nepatrně klesly (-0,1 %), byť kromě dopravy a skladování byly tržby v řadě odvětví meziměsíčně vyšší. Více jsme o tom psali zde: https://bit.ly/Sales_May23. Slabá poptávka se již citelněji propisuje i do inflace, což dosvědčil i červnový vývoj spotřebitelských cen. Ty meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, stejně jako v květnu. V meziročním vyjádření tak opět došlo k výraznému zpomalení vlivem loňské vysoké srovnávací základny, a to z 11,1 % na 9,7 % v červnu. Dynamika jádrových cen zároveň zůstala velmi nízká a stagnovala poblíž 0,1 % m/m po očištění o sezonní efekty (více zde: https://bit.ly/3rxb3qL). Proinflačním rizikem však zůstává přetrvávající napětí na domácím trhu práce, které potvrdil i květnový údaj o podílu nezaměstnaných osob (více zde: https://bit.ly/PNEZ_Jul23).

Oproti očekávání ČNB rychlejší odeznívání inflace, zejména pak jádrové, vedlo ke stupňování očekávání finančního trhu ohledně uvolňování tuzemské měnové politiky. Do konce Q1 24 je očekáván pokles klíčové repo sazby o 2 pb, přičemž od začátku minulého týdne došlo k nárůstu předpokládaného snížení sazeb ČNB o téměř 40 bb. První snížení tržní kontrakty zároveň implikují již v září (o 25 bb). Trhy vyhlížené tempo snižování sazeb je nicméně v silném kontrastu s vyjádřeními většiny bankovní rady ČNB, která debatu o případném snižování sazeb na nejbližších zasedáních zatím zásadně odmítá, a to i na pozadí mírně protiinflačních faktorů vyplývajících z domácí datové fronty.

Dezinflace se odehrává i na druhém břehu Atlantiku v USA. Tamní inflace překvapila výraznějším zpomalením v červnu, když meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % m/m (vs konsensus 0,3 %). Zpomalení zaznamenaly i ceny spojené s bydlením, které tvoří více jak třetinu tamního CPI. Příznivý vývoj doložil i zpomalující růst cen ve výrobní sféře. Červnové překvapivě silnější odeznívání inflačních tlaků pravděpodobně však nebude dostatečné k tomu, aby odradilo americký Fed od zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání 26. července. Nicméně mohlo by to indikovat, že se bude jednat o poslední hike v současném cyklu, k čemuž se přiklonila i očekávání investorů.

Dolar minulý týden utrpěl těžké ztráty, oproti euru oslabil o výrazných 2,4 %. To souviselo i se zředěním sázek na utahování měnové politiky Fedu a s tím souvisejícím daleko výraznějším poklesem dolarových sazeb o 20-30 bb dle splatnosti, zatímco eurové sazby klesly o 10-14 bb. Česká koruna během minulého týdne dokázala posílit o 0,3 % navzdory tomu, že korunové sazby výrazně propadly o 20-37 bb dle splatnosti, přičemž na velmi krátkém konci spojeným s očekáváním snižování sazeb ČNB byl pokles ještě citelnější (viz výše). Ze středoevropských měn se však zdaleka nejvíce dařilo maďarskému forintu, který vůči euru zpevnil o 2,8 %, zatímco polský zlotý minulý týden zakončil prakticky beze změny.