Auta táhnou český průmysl i zahraniční obchod (Analýza makroindikátorů)

Květnová data z reálné ekonomiky přinesla relativně dobré výsledky. Průmyslová produkce poklesla meziročně méně, než jsme očekávali, po očištění o rozdílný počet pracovních dní rostla. Většina odvětví nicméně vykázala pokles. Výsledek zachraňovala automobilová výroba. Ta pomohla k přebytku i zahraničnímu obchodu, ačkoli největší podíl na jeho výsledku měl výrazně nižší deficit s ropou a zemním plynem. Lepší zprávy přišly i ze stavebního sektoru, kde produkce meziměsíčně rostla, přičemž v meziročním srovnání výrazně zmírnila svůj propad.

Průmyslová produkce v květnu meziročně poklesla o 1,6 %, což byl lepší výsledek, než jsme my i konsenzus trhu očekávali. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů (letošní květen měl o jeden pracovní den méně než ten loňský) byl výstup českého průmyslu meziročně o 1,4 % vyšší. Vzestup průmyslové produkce byl patrný i na meziměsíční bázi, proti dubnu si výroba polepšila o 1,6 % (SWDA).

Ve většině odvětví výroba nicméně i v květnu nadále meziročně klesala. Výsledek zachraňovala výroba automobilů, kde produkce rostla meziročně i meziměsíčně. Výrazně se lepšila výroba automobilů, jejich dílů i ostatních dopravních prostředků. Kategorie ostatních dopravních prostředků zaznamenala díky dostatku dílů na finalizaci výrobků meziroční nárůst dokonce o 57 %. Výstup zpracovatelského průmyslu byl tak meziročně vyšší o 3,5 %.

Nadále se nedařilo odvětví těžby a dobývání, kde pokračuje nižší těžba hnědého uhlí. Téměř dvacetiprocentní meziroční pokles zaznamenala i výroba a rozvod elektřinu, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. I nadále docházelo k poklesu nových zakázek. Ty byly v běžných cenách nižší o 4,4 %. Klesaly především ve výrobě základních kovů, hutnictví, slevárenství a chemickém průmyslu.

Další vývoj českého průmyslu bude závislý na vývoji v zahraničí, především v Německu. Průmyslová produkce v Německu svými výsledky v posledních měsících negativně překvapovala. Zkracující se dodavatelské lhůty, pokles cen energií i stále dobrá finanční kondice firem by však měly přispět k jejímu oživení a tím potažmo i té české. Naději dává i oživení patrné v automobilovém průmyslu. Problémem však zůstává pokračující pokles objednávek a s tím spojený horší sentiment.

Auta pomohla i zahraničnímu obchodu

Zahraniční obchod dosáhl v květnu přebytku 11,8 mld. CZK, což bylo v souladu s tržními očekáváními. Výsledek pozitivně ovlivnil především meziročně nižší deficit s ropou a zemním plynem, a to o 18,4 mld. CZK. Zde se odrazily jak nižší ceny na světových komoditních trzích, tak i menší dovezené množství. Snížil se i deficit obchodu se základními kovy (o 6,5 mld. CZK). Naopak přebytek obchodu s motorovými vozidly stoupl o 6,1 mld. CZK.

Negativně se na celkovém saldu zahraničního obchodu podepsal pokles aktiva ochodu s elektřinou (o 2,7 mld. CZK) a hlubší deficit obchodu s elektrickými zařízeními (1,8 mld. CZK). Meziročně klesl vývoz o 3,3 %, dovoz pak o 12,5 %. Meziměsíčně se po sezónním očištění snížil vývoz o 0,3 %, dovoz pak o 0,7 %. Za celý letošní rok zahraniční obchod podle naší prognózy dosáhne schodku 26 mld. CZK. Loni byl deficit násobně hlubší, když činil 200 mld.

Stavební výroba v květnu rostla

Po hlubokém dubnovém meziměsíčním propadu o 3,4 % přinesl květen lepší zprávu: stavební produkce v reálném vyjádření meziměsíčně přidala 1,0 %. Vše po očištění o sezónnost a pracovní dny. Takovýto výsledek přispěl ke zmírnění meziročního poklesu stavební výroby, a to z dubnových -6,4 % na květnových -2,7 %.

Z hlediska struktury se na květnovém zotavení podílely oba hlavní segmenty. Pozemní stavitelství si meziměsíčně (SWDA) připsalo 0,9 % a zmírnilo meziroční pokles z dubnových 5,3 % na -1,5 %. Inženýrské stavitelství si polepšilo ještě o něco více, když si během letošního pátého měsíce připsalo 1,5 % (SWDA), meziročně je výroba v tomto segmentu nižší již o 5,8 % po dubnových -9,4 %.

Na dosavadní letošní výkonnosti stavebnictví je patrná stagnace tuzemské ekonomiky, kvůli vyšším úrokovým sazbám dražší financování a obecně zvýšená nejistota. Za prvních pět měsíců letošního roku je na tom stavební produkce meziročně o 2,8 % hůře. Problém je zejména na straně nízké investiční a aktivity a tedy inženýrského stavitelství, které je letos dosud meziročně v mínusu o plných 8,8 %. S námi předpokládaným mírným oživěním ekonomiky jako celku ve druhé polovině letošního roku počítáme s celoročním růstem stavebnictví, a to o mírné jedno procento. Statistiky nově vydaných stavebních povolení sice ukázaly na jejich celkový meziroční pokles o 11,4 %, orientační hodnota povolených staveb ale byla o 16,1 % vyšší.

Dosavadní nevýrazný výkon ve stavebnictví je doprovázen mírným poklesem zaměstnanosti. Ta se v květnu meziročně snížila o 0,7 %. Vzhledem k tuzemskému vysoko inflačnímu prostředí činil meziroční růst nominálních mezd 11,3 %. Podobný vývoj byl patrný i v průmyslu, kde průměrný evidenční počet zaměstnanců v květnu poklesl o 1,7 %. Mzdy v tomto sektoru rostly o 11,1 %.

Příliš povzbudivý není pohled na rezidenční statistiky. V květnu bylo sice meziročně dokončeno o 3,1 % bytů více, ovšem pokud jde o zahájení staveb nových bytů, tady byl zaznamenán propad o více než třetinu. Svou roli zde ale sehrála vysoká statistická základna, když loňský květem byl z toho pohledu rekordní.