Inflace v eurozóně dnes potvrdí další růst sazeb ECB

Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen – jádrová inflace však zůstává nadále vysoká na 5,9 %.

V největší evropské ekonomice si naopak desinflační vývoj vybral v červnu pauzu. Celková inflace v Německu mírně zrychlila z květnových 6,3 % na 6,8 %, podobně jako jádrová inflace, která akcelerovala o čtyři desetiny procentního bodu na 5,8 %. Speciálně červnová čísla byla ovlivněna spoustou statistického šumu – inflaci táhlo vzhůru zejména loňské zavedení levného jízdného (efekt nižšího srovnávacího základu) a podobnou roli sehrála i expirace vládního energetického balíčku. I pokud odhlédneme od těchto faktorů, německá inflace, zvláště její jádrová složka, ale nadále vykazuje vysokou míru persistence, na čemž se zřejmě mnoho nezmění ani v příštích měsících.

Dnes přijde na řadu bleskový odhad inflace za celou eurozónu. Z dostupných čísel se dá očekávat, že celková inflace zpomalila na 5,6 % z květnových 6,1 %, a to zásluhou levnějších energií a potravin, stejně jako odeznívající zbožové inflace. Jádrová inflace – primárně poháněná vysokými cenami ve službách – by naopak měla oproti květnu zrychlit o čtyři desetiny procentního bodu na 5,7 %.

A to bude pro ECB další nepříjemný signál, že úrokové sazby ještě nejsou na dostatečně restriktivní úrovni. To ostatně potvrdila i šéfka ECB Christine Lagarde, která na konferenci v portugalské Sintře znovu zvolila jestřábí rétoriku; dle jejích slov nemá centrální banka zdaleka hotovo, což dává tušit, že ECB radši utáhne měnovou politiku až příliš (s rizikem recese), než aby riskovala nezkrocení inflační vlny. V překladu to znamená, že červencový růst sazeb o 25 bazických bodů je téměř jistý a pravděpodobně se nyní jeví i zvýšení sazeb na zářijovém zasedání, čímž by se základní sazba ECB dostala na 4,0 %.