Whistleblowing se dotkne i povinných osob dle AML zákona
Od 1. srpna bude platit nový zákon o ochraně oznamovatelů. Kromě společností s velikostí nad 250 zaměstnanců se ale bude týkat také povinných osob dle AML zákona, tedy finančních institucí, pojišťoven, ale také realitních, advokátních či účetních kanceláří.
V polovině června byl do Sbírky zákonů odeslán k publikaci zákon o ochraně oznamovatelů . Současně s ním však do Sbírky míří také novela stávajících předpisů. A jednou z nich je novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
„Tato novela zavádí povinnost mít vnitřní oznamovací systém u povinných osob dle AML zákona, a to bez ohledu na to, kolik mají zaměstnanců,“ vysvětluje Jiří Hradský, advokát SEDLAKOVA LEGAL. Ochraně oznamovatelů se tak nevyhnou například banky a další finanční instituce, pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé, provozovatelé hazardních her, realitní, advokátní či účetní kanceláře.
V AML zákoně už aktuálně existuje ustanovení, které upravuje povinnost povinných osob zavést vnitřní oznamovací systém, ve kterém mohou pracovníci a další osoby anonymně podávat oznámení o porušení AML zákona. To se ale s novelou zákona o ochraně oznamovatelů značně změní. „Už nikoliv pouhá porušení dle AML zákona, ale každá povinná osoba musí zavést vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého bude možné podávat oznámení v rozsahu zákona o ochraně oznamovatelů. Tedy jakékoliv trestné činy na pracovišti, porušení ochrany osobních údajů, přestupky dle zákona o ochraně oznamovatelů a další,“ říká Jiří Hradský ze SEDLAKOVA LEGAL. Společnosti a instituce podléhající AML zákonu tak budou muset být schopny přijímat anonymní oznámení.
Kdo může dle AML zákona podávat oznámení?
Zásadní koncepční změnou oproti zákonu o ochraně oznamovatelů je, že povinná osoba nemůže vyloučit z podávání oznámení osoby, které jsou pro ni činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu. „Pokud jako účetní kancelář využíváte externí poradce, kteří pracují jako OSVČ, musí mít možnost podávat oznámení prostřednictvím oznamovacího systému,“ dodává Hradský.
Další zásadní změnou oproti obecné úpravě je nemožnost sdílet vnitřní oznamovací systém s dalšími osobami či jej řešit externě. Součástí oznámení totiž může být například informace o podezřelém obchodu. K oznámení o porušení AML zákona nesmí být také využit oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti. Oznamovatelé tak budou muset činit buď u Finančního analytického úřadu nebo u příslušných profesních komor, tak jako je tomu při oznamování podezřelých obchodů. To potvrzuje Vlastimil Sojka, jednatel daňově poradenské společnosti KODAP: „ Specifikem profese daňových poradců je to, že oznámení v režimu AML neadresujeme přímo Finančnímu analytickému úřadu, ale Komoře daňových poradců.“
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?