Centrální banky šlapou dále na brzdu - Rozbřesk

Centrální banky pokračují ve svižném utahování měnových šroubů. Včerejší den přinesl zvyšování úrokových sazeb hned v několik významných ekonomikách, třebaže celková inflace je povětšinou za vrcholem díky odeznívání globálních nákladových tlaků. Společným problémem však zůstává nepříjemně vysoká a setrvačná jádrová inflace, což hraje do karet scénáři „higher for longer“ – ještě přísnější měnové politice po relativně delší dobu.

Začněme ve Velké Británii, kde Bank of England (BoE) včera překvapila trhy 50bps zvýšením sazeb na 5 %. V rozhodování BoE hrála zásadní roli nečekaně špatná inflační čísla za květen – celková inflace oproti očekávání stagnovala na 8,7 % (meziročně), zatímco jádrová zrychlila na 7,1 %. Podobně jako v případě ECB také u BoE roste vliv (vzad-hledících) inflačních čísel na úkor vpřed-hledících indikátorů a projekcí. Směrem k dalším svým krokům sice BoE nedodala žádný hmatatelný forward guidance, nicméně trhy po včerejšku zaceňují kumulativní růst sazeb o 100bps až na hranici 6,0 %.

Naproti tomu Švýcarská centrální banka (SNB) zvýšila svou základní sazbu v souladu s očekáváním o 25bps na 1,75 %. Vedle toho ale vyslala silný jestřábí signál – celková inflace sice v květnu klesla na 2,2 %, SNB ale očekává její opětovný růst nad inflační cíl (0-2,0 %) z důvodu sekundárních účinků vyšší inflace. A proto se dá čekat, že SNB nemá v tomto cyklu hotovo a minimálně jedno zvýšení sazeb v rozsahu 25bps ještě doručí. Připomeňme, že SNB zároveň pravidelně intervenuje na devizovém trhu ve prospěch franku, čímž pomáhá tlumit dovezené cenové tlaky (a zároveň snižuje velikost své bilance).

A konečně úrokové sazby včera prudce zvýšila dokonce i turecká centrální banka. K tomuto kroku došlo poprvé od března 2021, navzdory pádivé 80% inflaci v loňském roce. Po květnových volbách dal prezident Erdogan – pod tlakem neutěšené makroekonomické situace – zelenou k návratu ke konvenční měnové politice a jmenoval novou guvernérkou H. Erkan. Včerejší skokový růst sazeb o 650bps na 15 % nicméně zaostal za očekáváním, na což zareagovala lira oslabením o více než 3 % vůči dolaru. Několik let erdoganomiky a stálé riziko, že neortodoxní otočka může přijít kdykoli, tak dává tušit, že obnovení kredibility turecké centrální banky bude během na dlouhou trať.

*** TRHY ***

Koruna
Koruna se včera vezla na pozitivní vlně a posunula se pod 23,70 EUR/CZK. Dozvuky středečního zasedání ČNB, respektive lehce jestřábího vzkazu podpořeného komentářem guvernéra Michla se koruně líbí a – vzhledem k dnešnímu prázdnému makro kalendáři – by mohla své zisky v průběhu dnešní seance i dále rozšířit.

Eurodolar
Dění na eurodolaru (a potažmo dolarové a eurové výnosové křivce) bylo včera zcela ve stínu jednání dalších centrální bank v západní Evropě. Největší překvapení přinesly Bank of England a norská centrální banka, které překvapivě zvýšily úrokové sazby o 50 bazických bodů. Jestřábí rozhodnutí těchto centrálních bank měla nakonec jen omezený zprostředkovaný dopad na eurodolar, přičemž pozitivně se na dolaru projevily spíše lehce jestřábí komunikace ze strany vedení Fedu (byť J. Powell byl i při svém druhém vystoupení v Kongresu opatrný).
Rétorika centrálních bank (především ze strany ECB) může být důležitá pro dění na eurodolarovém trhu i dnes, byť do hry se dostanou i důležitá data z eurozóny - konkrétně indexy podnikatelských nálad (PMI) za červen.

Akcie
Dění na Wall Street bylo včera ovlivněno zásadním rozhodnutím Bank of England, jež nečekaně zvedla sazby nejvýše od roku 2008 a potvrdila obavy z přetrvávající inflace. I přes to však dokázaly indexy najít podporu po středečním výprodeji, a v čele s technologickým indexem Nasdaq zamířily výše. Tahounem byly tentokrát akcie Amazon, jež se díky mnohačetnému zvýšení cílových cen předních analytiků na Wall Street vyšplhaly přes 4 % výše. Dařilo se i akciím Apple, Alphabet nebo Microsoft. Středeční ztráty korigovaly i akcie Tesly (+1,98 %). Wall Street závěr: Dow Jones -0,01 %; S&P 500 +0,37 %; Nasdaq Composite +0,95 %.