V případě zpětného proudu nepodléhejte panice. Zpětný/mrtvý proud - nebezpečný jev si na černomořském pobřeží každoročně vyžádá lidské životy. Neplavte přímo zpět na břeh, plavte podél břehu.

V případě zpětného proudu nepodléhejte panice!

20.06.2023 / 11:49 | Aktualizováno: 20.06.2023 / 12:03

Zpětný/mrtvý proud - nebezpečný jev si na černomořském pobřeží každoročně vyžádá lidské životy. NEPODLÉHEJTE PANICE, neplavte přímo zpět na břeh, plavte podél břehu.

Zpětný/mrtvý proud

Nebezpečný jev si na černomořském pobřeží každoročně vyžádá lidské životy. Tento jev se v bulharštině nejčastěji nazývá "mrtvé vlnění". Název je však nesprávný (jedná se o proudění, nikoliv o vlnění) – správně má být "mrtvý proud" neboli anglicky „rip current“. Bulharští rybáři mu v nářečí říkají  "sulgan" nebo "sologan". Nejčastějšími oběťmi tohoto jevu jsou turisté na plážích, o život však připraví i mnohé zkušené plavce či místní obyvatele. V Bulharsku se traduje, že tento jev je typickým pro začátek srpna – kolem dne Sv. Ilji (Ilinden den). Místní lidé dokonce nazývají datum 2. srpna „dnem utopenců“. Toto období se skutečně vyznačuje poněkud vyšší pravděpodobností výskytu mrtvých proudů, ale mrtvé proudy se mohou vyskytnout kdykoli během roku. Na jaře a na podzim se utopí mnohem méně lidí jednoduše proto, že se v moři mnohem méně lidí koupe.

Obětmi zpětného proudu se mohou stát i zkušení plavci, obzvlášť  propadnou-li panice. Proto je důležité, aby si každý návštěvník černomořských pláží uvědomoval rizika a nepodceňoval je. V případě, že se v takovém proudu ocitne, je důležité, aby věděl jak se správně zachovat, aby se zachránil. Pokud plavec dodržuje určitá pravidla, může se z kritické situace dostat sám.

Co je „zpětný proud“?

 Vlnění v hlubokých mořských vodách nezpůsobuje přenos vody, ale pouze kolísání mořské hladiny, zatímco v mělkých vodách – v zóně lámání vln (známé v angličtině jako surf zone) -  vede lámání mořských vln k transportu vodních mas, které pak ustupují směrem dovnitř do moře. V důsledku transportu písku vytvářejí lámající se vlny za určitých podmínek písečné přesypy v blízkosti pobřeží. Pokud se taková písečná lavice protrhne, voda prudce ustupuje v podobě proudu směrem od břehu do moře.

Jedná se o mrtvý proud, který směřuje do hlubších vod.  Je důležité vědět, že se jedná o poměrně úzkou oblast proudu a že v hlubší vodě mizí - jeho rychlost klesá na nulu. Hlavním předpokladem tohoto jevu je přítomnost písečných prahů, které se nejčastěji tvoří po výraznějším větrném vlnění v předchozích dnech. Mrtvé proudy se objevují typicky ve dnech po mírném opadnutí vln. Na bulharském pobřeží to znamená po období, kdy vál východní vítr.

Pobřežní hlídka umí nejlépe posoudit riziko mrtvého proudu – záchranáři znají vlastnosti mořského dna, přítomnost písečných přesypů a charakteristiku mořského vlnění. Na plážích se riziko pro vstup do vody označuje vlajkou. Když vlajka je zelená, riziko je malé, ale musejí se dodržovat bezpečnostní pravidla. Žlutá vlajka znamená mírné riziko a červená – vysoké riziko. Plavčíci vyvěšují červenou vlajku, když jsou velké vlny a silný vítr, ale často i kvůli riziku zpětných proudů, přestože je zdánlivě klidné moře s malými vlnami. To často vyvolává konflikty mezi turisty a plavčíky. Je důležité vědět, že červená vlajka v takové zdánlivě klidné situaci není rozmarem plavčíků, ale signalizuje vysoké riziko. V takovém případě se do moře nesmí!!!

Jak se zachovat?

Riziko zpětného proudu není vyloučeno ani při vyvěšení žluté či dokonce zelené vlajky. V takovém případě je potřeba se chovat takto:

- nepodléhat panice – to je nejdůležitější. Panika je hlavním důvodem utopení v případě zpětného proudu.

- neplavat přímo ke břehu. U břehu jsou takové proudy příliš silné a pokusy plavat ke břehu způsobují značné fyzické vyčerpání. Je nutné plavat podél břehu. Jen tak s vydáním nižší spotřeby energie opustíte pás zpětného proudu. Následně můžete v místě, kde již proud není, plavat přímo ke břehu.

- v případě, že plávání kolmo ke břehu je obtížné a plavec nedokáže opustit pás zpětného proudu, musí upoutat pozornost plavčíků a poté se snažit jen udržet se na vodní hladině, nechat se nést proudem. Mrtvé proudy jsou nejčastěji dlouhé jen několik desítek metrů do moře. Po dostatečně dlouhém driftování se plavec dostane do klidné oblasti, plave nejprve kolmo ke břehu, poté rovnou břehu. Dostane se z vody sám, anebo s pomocí záchranářů.

Znovu opakuji to nejdůležitější: nepodléhat panice a nevydávat zbytečnou fyzickou námahu, snažit se dýchat rovnoměrně a držet se na hladině vody. V žádném případě nevstupujte do vody po konzumaci alkoholu anebo hned po jídle. Velká část obětí zpětných proudů šla do vody po jídle či po konzumaci alkoholu, kdy nesprávně odhadla situaci. Především se vždy řiďte pokyny pobřežní hlídky!!!

Zdroj: Prof. Vasko Galabov

Národní Institut Meteorologe a hydrologie Bulharské republiky

člen Světové meteorologické společnosti

květen 2023, Sofie