Odhlédnutí za 11. sympóziem k evropské paměti v Barceloně

13.05.2023 / 15:49 | Aktualizováno: 16.06.2023 / 16:24

Mezinárodní skupina akademiků a odborníků z různých zemí diskutovala během tří dnů 9. – 11. května 2023 v Barceloně o významu a roli solidarity, rezistence a evropské paměti v kontextu minulých i současných konfliktů. Akce měla značnou českou účast, vystoupil zde mj. ještě jako ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, dále pak možnosti Visegradského fondu nastínil výkonný ředitel VF Petr Mareš, hlavně v oblasti stipendií, a nechyběl ani vstup Šimona Krbce z Centra studií genocid Terezín.Honorární konzulát ČR v Barceloně figuroval jako jeden ze subjektů poskytujících záštitu akce.

Organizacemi, které 11. sympózium k evropské paměti uspořádaly na půdě Barcelonské univerzity, byly Evropská síť paměti a solidarity (ENRS – European Network Remebrance and Solidarity) a Evropská paměťová observatoř (EUROM – European Observatory on Memories). Cílem bylo prohloubit spolupráci mezi klíčovými institucemi a organizacemi, které se zabývají výzkumem evropských dějin 20. století, včetně uchovávání odkazu obětí a promítnutí uvedeného jak do pedagogických programů, tak např. do architektury pietních míst.

11. sympózium k evropské paměti v Barceloně.

Sympózium poskytlo velmi užitečný prostor odborníkům z různých zemí, včetně ČR, Polska či Ukrajiny, ale např. i z Velké Británie, Rakouska, Finska a Slovenska, jak poukázat na potřebu dialogu o dějinách minulého století a zohlednit existující rozmanitosti v historických zkušenostech.

Konferenci zahájil blok „Odpor a solidarita“, během něhož proběhla živá diskuse mezi moderátorem Michaelem Žantovským, ředitelkou Nadace SIP (Seminario de Investigación para la Paz) Carmen Magallón a Piotrem Naimskim, který byl jedním ze zakládajících členů Výboru na obranu dělníků v Polsku. V rámci debaty Michael Žantovský připomněl odkaz Václava Havla, Jana Patočky a Václava Bendy („moc bezmocných“, „solidarita otřesených“, „paralelní polis“).

Michael Žantovský moderoval blok "Odpor a solidarita“.

V další části akce vystoupil výkonný ředitel Visegrádského fondu Petr Mareš, který představil řadu stipendijních možností, které uvedený fond nabízí. Český vstup doplnil Šimon Krbec z Centra studií genocid Terezín, jenž poukázal na význam péče o historické objekty k uchování odkazu obětí, přičemž je klíčová i osvěta mladé generace. Poukázal také na roli umění jakožto prostředku univerzální komunikace. Za Slovensko vystoupil Matej Medvecký z Ústavu paměti národa.

Šimon Krbec a jeho příspěvek.

Konference v dalších blocích reflektovala zkušenosti španělského exilu, osobní dimenzi obětí, roli náboženství a církví, rezistenci utlačovaných, poslání literatury, pacifismus, boj proti diktatuře a v neposlední řadě i některé specifické architektonické projekty upomínkových monumentů. Je třeba kultivovat i schopnost naslouchat názorovým oponentům a podpořit vzdělání, včetně využívání nových technologií. Řeč přišla také na riziko zneužití historické paměti a narativů v politickém boji.