Perzistentní jádrová inflace nahrává dalšímu růstu sazeb v eurozóně (Ranní zpráva z finančního trhu)
Kromě dozvuků zasedání Fedu a ECB dnes v eurozóně bude sledováno zveřejnění finální květnové inflace, která by měla být potvrzena na 6,1 % y/y. Celková cenová dynamika tak sice od říjnového vrcholu (10,6 % y/y) již viditelně zpomalila, jádrová inflace ale podobné snížení jako v květnu zřejmě v dalších měsících nezopakuje. Cyklus zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB tak podle nás ještě bude pokračovat. U tuzemských cen průmyslových výrobců očekáváme, že v květnu meziměsíčně znovu poklesly. Inflační tlaky ve výrobní sféře tak s přispěním nižších nákladů a slabší poptávky dále odeznívaly.
Inflace v eurozóně v květnu dosáhla 6,1 % y/y
Jádrová inflace v eurozóně zůstane v létě zvýšená. Očekáváme, že dnešní finální čtení potvrdí celkovou inflaci za květen na 6,1 % y/y a jádrovou inflaci na 5,3 % y/y. Zpomalení dynamiky jádrových cen z dubnových 5,6 % y/y však podle nás neznamená počátek jejího trendového oslabování. Většina z květnového poklesu inflace ve službách byla způsobena zavedením německé cestovní karty, která podle našeho odhadu snížila jádrovou inflaci v eurozóně přibližně o 0,1-0,15 pb Od června by mělo dojít k opětovnému zrychlení inflace ve službách v důsledku nízké srovnávací základny a také efektu převážení spotřebního koše, který posílí v průběhu letních měsíců inflaci u položek souvisejících s cestováním. To by mělo dohromady více než kompenzovat pokles inflace u zboží a udržet jádrovou inflaci do srpna na úrovni kolem 5,5 %. I proto se domníváme, že ECB do září nepřeruší svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb (více níže).
Z domácích dat jsou dnes na programu květnové ceny výrobců. V nich se v posledních měsících promítá předchozí výrazný pokles cen zejména energetických komodit, ale i dalších vstupů. K meziměsíčnímu snižování cen ve zpracovatelském průmyslu pak patrně přispívá rovněž slábnoucí poptávka. To podle našeho odhadu pokračovalo i květnu. Očekáváme, že PPI poklesly o 1,1 % m/m, což by současně mělo znamenat, že se v kombinaci s vlivem vysoké srovnávací základny loňského roku jejich meziroční růst snížil na 3,3 %.
ECB zvýšila sazby o 25 bb, jejich růst bude pokračovat
ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že velmi pravděpodobně sazby porostou i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od Fedu tak ECB nadále neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky. ECB k tomu vedou mj. inflační tlaky z trhu práce, v důsledku kterých došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 pb směrem nahoru na 5,1 % respektive 3,0 %. Kromě růstu sazeb byl na poli utahování měnové politiky potvrzen i záměr v červenci ukončit reinvestice z APP (o čemž bylo rozhodnuto již v květnu). Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude zvýšena o standardních 25 bb ještě dvakrát. Vrcholu tedy podle nás dosáhne letos v září na 4 %, kde následně setrvá alespoň po celý příští rok. V něm by se pozornost ECB měla přesunout ke kvantitativnímu utahování.
Ujištění o pokračování cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB podpořilo euro. K dolaru včera společná evropská měna posílila o 0,8 % na 1,094 USD/EUR. Růstem reagovaly i eurové tržní úrokové sazby s kratší splatností. Včerejší makroekonomická data z USA byla smíšená. Mírné pozitivní překvapení přinesly květnové maloobchodní tržby, naopak průmysl v květnu lehce zklamal stejně jako počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden.
Odhodlanost Fedu i ECB doručit přísnou měnovou politiku měnám středoevropského regionu příliš neprospívá. Od místních centrálních bank se totiž očekává již v letošním roce naopak zahájení cyklu snižování úrokových sazeb, což pohledem úrokového diferenciálu relativně snižuje jejich atraktivitu, a tím i prostor pro posilování. Maďarský forint i polský zlotý včera k euru oslabily o 0,6 %, respektive 0,2 %. Česká koruna se včera po celý den obchodovala lehce pod 23,80 CZK/EUR.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select