Růst světové i domácí
ekonomiky v prostředí vysoké
inflace a zvyšujících se
úrokových sazeb zpomalil. Řada evropských ekonomik vstoupila do sestupné fáze finančního cyklu a čelí zvýšeným rizikům pro cenovou stabilitu a hospo-dářský
růst. Zpřísňování finančních podmínek již začalo dopadat na soukromý nefinanční sektor.
Růst nákladů na obsluhu dluhu společně s
růstem cen vstupů postupně vytvořil citelný tlak na nefinanční podniky v
EU, z nichž celá řada vykazuje vysokou míru zadluženosti a část z nich už také zhoršenou úvěrovou kvalitu. Rizikům v souvislosti s nárůstem dluhové
služby mohou být vystaveny rovněž
domácnosti, které v dřívějším prostředí nízkých
úrokových sazeb značně zvýšily svou zadluženost skrze dluhové financování
rezidenčních nemovitostí, a to zejména v zemích, ve kterých jsou poskytovány převážně
úvěry s variabilní
úrokovou sazbou. V
ČR, kde u
úvěrů domácnostem dlouhodobě převládá preference dlouho-dobých fixací
úrokových sazeb, zůstala navzdory
růstu životních nákladů a
úrokových sazeb míra selhání
úvěrů domácnostem na historicky nejnižších úrovních. U domácích nefinančních podniků převládá obdobně jako v
EU značná heterogenita v
hospodářských výsledcích napříč odvětvími, kombinace rostoucích cen vstupů a nákladů na obsluhu dluhu dosud nevedla k podstatnému zhoršení finančního zdraví sektoru.
Finanční sektor v
ČR se v průběhu
roku 2022 vyvíjel příznivě. Většina jeho hlavních segmentů vykázala
nárůst aktiv a ziskovosti.
Kapitálová pozice jeho klíčové části –
bankovního sektoru – zůstala i díky
kapitálovým rezervám a přebytku
kapitálu nad regulatorními požadavky robustní a příznivě se vyvíjela i jeho ziskovost a
likvidita. Odolnost
bankovního sek-toru pro případ
krize posiluje postupné naplňování požadavku na
kapitál a způsobilé závazky (MREL). Klíčovým rizikem zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia, kde lze pozorovat signály stabilizace po delším období jeho postupného zhoršování. Prozatím se také nezvyšují očekávání úvěrových ztrát.
ČNB proto přikládá zásadní význam obezřetnému přístupu
bank k úvěrovému riziku a včasné a konzervativní identifikaci očekávaných úvěrových ztrát. Domácí nebankovní finanční instituce nadále zůstávají na agregátní úrovni odolné a nejsou bezprostředním zdrojem významných systémových rizik.
Provedený makrozátěžový
test všech segmentů domácího finančního sektoru potvrdil jeho odolnost v Základním scénáři, ale i v případě hypotetického Nepříznivého scénáře spojeného s déletrvajícím prostředím zvýšené
inflace a vyšších
úrokových sazeb. Klíčový
bankovní sektor by jako celek plnil regulatorní limit
kapitálového i pákového poměru v obou scénářích a ani Nepříznivý scénář by
kapitálové vybavení
bank výrazně nesnížil. Přetrvávající nejistoty jdoucí
nad rámec Nepříznivého scénáře však nadále vytvářejí potenciál pro výrazný propad ziskovosti
bank a vyžadují zvýšenou míru obezřetnosti při řízení bilancí
bank, jednotlivých rizik i
kapitálu včetně
dividendové politiky.
Rizika spojená s koncentrací expozic domácích finančních institucí do českých
státních dluhopisů zůstávají na tříletém
výhledu nízká, přestože přetrvává strukturálně
deficitní hospodaření sektoru vládních institucí. Strukturální saldo domácích vládních institucí odhadované
ČNB skončilo v
roce 2022 v
deficitu 3,9 %
HDP, přičemž na celém horizontu Základního scénáře sektor vládních institucí redukuje strukturální
deficit jen pozvolna. Při naplnění Nepříznivého scénáře by dokonce došlo k prudkému nárůstu zadlužení vládních institucí k téměř 63 %
HDP, tj.
nad úroveň
zákonem stanovené dluhové brzdy. Prostřednictvím Nepříznivého scénáře vyhodnocuje
ČNB rizika koncentrace systémově významných ex-pozic vůči domácímu sektoru vládních institucí v bilancích domácích
bank. I přes výrazné zhoršení hospodaření sektoru vládních institucí předpokládané v tomto scénáři neindikují
výsledky zátěžového
testu veřejných financí nutnost vyžadovat po
bankách tvorbu dodatečného
kapitálového požadavku k pokrytí rizika koncentrace těchto expozic (Pilíř 2). Důvodem je především stále relativně nízké celkové zadlužení vládních institucí, relativně vysoký
rating a příznivý splatnostní profil dluhu vládních institucí podpořený vysokou poptávkou po emisích
státních dluhopisů.
I. —— Rozhodnutí a hodnocení rizik pro finanční stabilitu 6
Bankovní rada ČNB rozhodla snížit
sazbu CCyB o 0,25 p. b. na 2,25 % s účinností od 1. července
2023. Výše
sazby odráží rozsah cyklických rizik v bilanci
bankovního sektoru, která od sestupu
ekonomiky z lokálního maxima dosaženého na konci
roku 2021 postupně odeznívají. Nová cyklická rizika vstupují do bilancí
bank v omezené míře zejména v oblasti
spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou
nemovitostí, přičemž odhady
ČNB ohledně budoucího vývoje omezenou míru rizik předpokládají i v segmentu
úvěrů nefinančním podnikům. V případě pokračování přirozeného odeznívání cyklických rizik z úvěrových portfolií je
ČNB připravena
sazbu CCyB dále pozvolně snižovat. V případě výrazného zhoršení ekono-mické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím
bankovním sektoru je
ČNB připravena
sazbu rezervy snížit výrazněji, případně tuto
rezervu zcela uvolnit s
cílem podpořit plynulé úvěrování reálné
ekonomiky
Úvěrové standardy při poskytování
úvěrů na
bydlení se v
roce 2022 zpřísnily v důsledku nepříznivých tržních oče-kávání a zavedení horních
hranic úvěrových ukazatelů. Od jara
2022 platila
horní hranice ukazatele LTV 80 % (90 % pro žadatele mladší 36
let),
horní hranice DTI 8,5násobek (resp. 9,5 násobek) čistých ročních příjmů a
DSTI 45 % (resp. 50 %) čistých měsíčních příjmů žadatele. Tyto
hranice byly poskytovateli
úvěrů v převážné míře dodržovány. Zavedení horních
hranic a především relativně vysoké
úrokové sazby výrazně přispěly ke snížení objemu poskytnutých
úvěrů zajiš-těných obytnou
nemovitostí a ke změně jejich úvěrových charakteristik. Z pohledu
DSTI došlo v
roce 2022 k nárůstu mediánové hodnoty z 34 % na 38 %, přičemž objem poskytnutých
úvěrů s hodnotami
DSTI nad 45 % výrazně klesl. U roz-
dělení nových
úvěrů podle
DTI a
LTV byl patrný pokles jak na mediánové úrovni, tak i v objemu poskytnutých rizikových
úvěrů. Vysoké
úrokové sazby přirozeně zvýšily poměr dluhové
služby vzhledem k příjmům spotřebitelů, ale současně utlumily poptávku po
úvěrech a tím i objem poskytovaných
úvěrů se značně rizikovými charakteristikami.
Další podrobné analýzy rizik pro finanční stabilitu a informace o nastavení makroobezřetnostní
politiky zveřejní
ČNB v pro-sinci
2023 v publikaci Zpráva o finanční stabilitě – podzim
2023, která bude podkladem pro podzimní jednání
bankovní rady o
otázkách finanční stability.