Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2023

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) se v prvním čtvrtletí letošního roku nacházejí v dobré finanční kondici a jejich výsledky hospodaření zastiňují výsledky z minulých let.

Českou ekonomiku v březnu nadále provází dvouciferná inflace, energetická krize i dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu, což se v menší či vyšší míře promítá do příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu, a tudíž i územních rozpočtů. Navzdory těmto vlivům se však tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku konečně dostala z recese. I výhled na vývoj české ekonomiky v letošním roce se stává více optimistický. Zatímco lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí (dále jen „MF“) předpokládala pokles růstu ekonomiky, tak ta nejnovější již očekává její růst. Pozitivní vývoj se očekává i na straně hospodaření ÚSC, které by mělo v letošním roce skončit opět přebytkem. O tom prozatím svědčí i výsledky z prvního čtvrtletí. Zatímco kraje v březnu vykázaly třetí nejvyšší kladné saldo rozpočtu, tak obce dokonce hospodařily s nejvyšším přebytkem rozpočtu za poslední dekádu.

Tuzemskou ekonomiku nadále trápí vysoká inflace (meziroční růst 15 %), která sice v březnu mírně zpomalila, ale stále se nachází nad horní hranicí tolerančního pásma České Národní Banky (dále jen „ČNB“). Stejně jako u státního rozpočtu, tak i u územních rozpočtů lze očekávat v důsledku inflace navýšení jejich výdajů (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň také zvýšení daňových příjmů ÚSC. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2023 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2022. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Inflační tlaky mohou mít, obdobně jako v minulém roce, vliv na letošní plánované investice. Konkrétně by mohly vést k poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí. I přesto kapitálové výdaje územních rozpočtů nadále rostou a překonávají investice z minulých let.

Územní rozpočty ke konci letošního března snížily meziročně svůj dluh a naopak navýšily stav peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Přesto ÚSC nadále pokračují v trendu akumulace svých úspor. S ohledem na stále dvoucifernou inflaci je hromadění těchto peněžních prostředků i za účelem realizace větších investičních akcí financovaných převážně z vlastních zdrojů nadále nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.

Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách (.XLSX, 43 kB).

Hospodaření územních rozpočtů

V březnu 2023 obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily s nejvyšším přebytkem rozpočtu od roku 2013, a to ve výši 25,6 mld. Kč (meziroční růst o 60,3 %, tj. 9,6 mld. Kč). Hospodaření územních rozpočtů tak překonalo výsledky z roku 2020¹, tedy obdobím před vypuknutím první vlny pandemie COVID-19 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², tak přebytek hospodaření dosáhl pouze 22,1 mld. Kč. Územní rozpočty si tedy v prvním čtvrtletí letošního roku vedou velmi dobře, a to navzdory hospodářské stagnaci a inflaci.

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření územních rozpočtů v letech 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
březen
Příjmy celkem	102317,72	101856,1	100953,06	111246,61	115925,69	135160,69	150964,05	162128,07	168241,41	159213,94	212086,53
Výdaje celkem	83595,63	86549,72	89199,7	85897,11	96408,71	112340,35	126924,89	144356,38	150399,41	143256,39	186505,47
Saldo	18722,09	15306,38	11753,36	25349,49	19516,98	22820,34	24039,16	17771,69	17842	15957,55	25581,05

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v prvním čtvrtletí roku 2023 činily 212,1 mld. Kč a meziročně vzrostly³o 33,2 %, tj. o 52,9 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²příjmy činí 145 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly 114 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,2 %, tj. o 16,7 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 18,7 %, tj. o 15,3 mld. Kč, na 96,9 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v březnu 2023 meziročně vzrostly o 58,3 %, tj. o 36,1 mld. Kč, na 98,2 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly neinvestiční transfery ve výši 94,2 mld. Kč (meziroční růst o 60,2 %, tj. o 35,4 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 4 mld. Kč (meziroční růst o 22,7 %, tj. o 0,7 mld. Kč).

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v prvním čtvrtletí roku 2023 činily 186,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 30,2 %, tj. o 43,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² výdaje činí 122,9 mld. Kč. Běžné výdaje v březnu dosáhly 166,4 mld. Kč (meziroční růst o 31,8 %, tj. o 40,1 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v březnu činily 20,1 mld. Kč a meziročně se navýšily o 18,6 %, tj. o 3,2 mld. Kč.

V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC v prvním čtvrtletí roku 2023 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 2,3 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 7,4 mld. Kč. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 3,8 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 7 mld. Kč.

I. Hospodaření krajů

Kraje na konci prvního čtvrtletí letošního roku hospodařily s třetím nejvyšším přebytkem rozpočtu od roku 2013, a to ve výši 7,1 mld. Kč. Saldo rozpočtu si meziročně polepšilo o 153,6 %, tj. o 4,3 mld. Kč. Lepší výsledky kraje vykázaly pouze v březnu 2016 a 2019⁴. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², tak výsledek hospodaření dosáhne pouze 4,5 mld. Kč.

Graf č. 2: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření krajů v letech 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
březen
Příjmy celkem	42445,07	42518,67	45072,79	49612,08	51382,62	60785,59	71227,39	78649,45	84812,96	70406,58	104757,43
Výdaje celkem	36723,53	36729,09	42754,71	39932,53	46029,94	54072,25	63198,28	73670,61	81297,08	67607,42	97660,12
Saldo	5721,53	5789,59	2318,07	9679,54	5352,67	6713,34	8029,11	4978,84	3515,87	2799,16	7097,31

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci března 2023 dosáhly 104,8 mld. Kč a meziročně vzrostly³o 48,8 %, tj. o 34,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²příjmy činí pouze 46,4 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyⁱ krajů představovaly 25,5 mld. Kč (meziroční růst o 18,3 %, tj. o 4 mld. Kč).

Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v březnu letošního roku meziročně navýšily o 19,7 %, tj. o 3,8 mld. Kč, na 22,8 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 14,9 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 12,7 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 26,7 %, tj. o 1 mld. Kč, na 4,9 mld. Kč a DPFO o 27,1 %, tj. o 1,1 mld. Kč, na 5,1 mld. Kč. Meziročně poklesly pouze ostatní daňové příjmy, které představují minoritní část celkových daňových příjmů. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste (výjimku tvoří rok 2015 a 2021). Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.

Graf č. 3: Vývoj struktury daňových příjmů krajů v letech 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
březen
Daňové příjmy	13345,2	12510,95	10731,94	13178,71	14984,4	16434,89	17652,58	18439,19	18044,84	19080,41	22833,8
Daně z příjmů fyz. osob	3462,75	3233,41	3213,36	3564,31	3872,66	4420,06	5258,03	5462,63	4610,64	4049,46	5146,05
Daně z příjmů práv. osob	3785,11	2320,88	1654,85	2912,49	3073,75	3153,93	3700,83	3470,53	4045,95	3883,55	4920,17
Daň z přidané hodnoty	6092,36	6948,61	5857,82	6695,41	8025,37	8838,22	8672,23	9479,76	9334,14	11084,07	12738,8
Ostatní daňové příjmy	4,98	8,04	5,91	6,5	12,61	22,68	21,49	26,27	54,11	63,33	28,79

Za první čtvrtletí roku 2023 kraje přijaly transfery ve výši 79,3 mld. Kč, tedy o 62,2 %, tj. o 30,4 mld. Kč více nežli v březnu roku 2022. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 63 %, tj. 30 mld. Kč, na 77,5 mld. Kč. Investiční transfery přijaté kraji činily v březnu 1,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 32,7 %, tj. o 0,4 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté kraji v březnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 4 a č. 5.

Graf č. 4: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji v roce 2023 (v mil. Kč)

	k 31.3.2023
březen
Integrovaný regionální OP - EU	1127,44
OP podnikání a inovace	275,93
OP Životní prostředí 2021-2027	146,12
Dopravní infrastruktura	141,56
Integrovaný regionální OP - SR	45,78
Nová zelená úsporám	10,86

Graf č. 5: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji v roce 2023 (v mil. Kč)

	k 31.3.2023
březen
Přímé náklady na vzdělávání	53950
Nedávkové transfery dle ZSS	13729,27
Dotace pro soukromé školy	4451,88
Kompenzace ubyt. Ukrajina	1758,08
OP Jan Amos Komenský	1208,59
Sociální práce	437,5

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů ke konci března 2023 činily 97,7 mld. Kč a meziročně vzrostly³ o 44,5 %, tj. o 30,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² výdaje činí 41,8 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti březnu 2022 zvýšily o 43,8 %, tj. o 27,8 mld. Kč, na 91,3 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 70,5 mld. Kč a tvořily 77,2 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kapitálové výdaje krajů v březnu letošního roku nadále rostou, a to i v době současné inflace. Meziročně vzrostly o 54,9 %, tj. o 2,3 mld. Kč, na 6,4 mld. Kč. Za březen 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,8 mld. Kč (za rok 2023 tedy už 2 mld. Kč). Od počátku konfliktu se tak tyto výdaje vyšplhaly na 5,5 mld. Kč. Největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 96 kB).

Dluh a stav na BÚ krajů:

Dluh krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) na konci čtvrtletí roku 2023 činil 25,4 mld. Kč a v porovnání s rokem 2022 se zvýšil o 0,3 %, tj. o 0,1 mld. Kč. Meziroční nepatrné navýšení dluhu a zároveň meziroční zvýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci krajů, které jsou schopny financovat své investiční aktivity i nižším zapojením cizích prostředků. Růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice.

Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v březnu letošního roku 86,3 mld. Kč, což představuje oproti roku 2022 navýšení úspor o 21,1 %, tj. o 15,1 mld. Kč. Kraje v prvním čtvrtletí roku 2023 prozatím pokračují v trendu akumulace svých úspor. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 5,3 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 232,1 %.

Graf č. 6: Stav na bankovních účtech a dluh krajů včetně jimi zřízených PO v letech 2013 - 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Stav na BÚ	25981,2	28982,2	27749,2	36244,2	45129,8	46425,1	53007,6	52111,7	64101,2	71238,38	86290,17
Dluh	26839	27612,8	26432,5	21293,7	19691,1	20769,2	19315,3	21848	24783,1	25339,41	25423,07

II. Hospodaření obcí

Obce na konci prvního čtvrtletí letošního roku hospodařily s nejvyšším přebytkem rozpočtu od roku 2013. Jeho výše dosáhla 18 mld. Kč a meziročně vzrostla o 40,8 %, tj. o 5,2 mld. Kč (viz graf č. 7). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v březnu skončil v přebytku 7,5 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 32,3 mld. Kč a výdaji v hodnotě 24,9 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci března činily 77,2 mld. Kč, výdaje 66,5 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 10,7 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu obcí o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², tak výsledek hospodaření dosáhne 17,1 mld. Kč.

Graf č. 7: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření obcí v letech 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
březen
Příjmy celkem	60611,22	60011,16	56302,32	61907,61	65082,82	75345,99	81046,89	85349,64	85458,44	89446,69	109478,7
Výdaje celkem	47471,73	50294,4	46949,3	46451,72	51319,64	59501,56	65223,5	72704,08	71319,07	76634,76	91437,7
Saldo	13139,5	9716,76	9353,03	15455,9	13763,18	15844,44	15823,4	12645,56	14139,37	12811,92	18040,99

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí ke konci března 2023 činily 109,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily³ o 22,4 %, tj. o 20 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²příjmy činí pouze 100,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱ činily 88,2 mld. Kč (meziroční růst o 16,9 %, tj. o 12,8 mld. Kč) a tvořily majoritu celkových očištěných příjmů.

Vlastní příjmy opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 18,4 %, tj. o 11,5 mld. Kč, na 74,1 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména vysoká míra inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 15,1 %, tj. 4,6 mld. Kč, na 35,2 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 19,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 16,6 mld. Kč a DPFO o 27 %, tj. o 3,2 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2016 roste (výjimka rok 2021). Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.

Graf č. 8: Vývoj struktury daňových příjmů obcí v letech 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
březen
Daňové příjmy	42815,38	42192,01	36437,05	42159,96	46264,59	52810,14	57023,7	59080,66	56841,73	62563,87	74084,36
Daně z příjmů fyz. osob	10563,43	9993,01	9521,57	10585,88	11424,6	12889,59	14675,06	15918,84	13361,69	11693,47	14845,96
Daně z příjmů práv. osob	11794,81	8334,81	6482,35	10123,16	10757,79	10877,76	13316,78	11801,97	13132,45	13892,41	16593,45
Daň z přidané hodnoty	16423,77	19223,65	16229,22	17033,6	19945,56	23669,72	23992,85	26154,73	25762,01	30577	35181,73
Ostatní daňové příjmy	4033,27	4640,38	4203,53	4417,23	4136,32	5372,01	5038,78	5204,92	4585,45	6400,82	7463,1

Ke konci března letošního roku obce přijaly největší objem transferů od března roku 2013, a to v celkové výši 21,3 mld. Kč. Meziročně přijaté transfery vzrostly o 52,1 %, tj. o 7,3 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které ke konci března činily 19 mld. Kč, meziročně vzrostly o 57,9 %, tj. o 7 mld. Kč. Investiční transfery přijaté obcemi se meziročně zvýšily o 17,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 2,3 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté obcemi v březnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 9 a č. 10.

Graf č. 9: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi v roce 2023 (v mil. Kč)

	k 31.3.2023
březen
Integrovaný regionální OP - EU	938,29
Nár. program Živ. prostředí	303,17
Národní plán obnovy	106,95
Rozvoj regionů 2019+	106,34
OP Životní prostředí	104,39
Revitalizace území	64,82

Graf č. 10: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi v roce 2023 (v mil. Kč)

	k 31.3.2023
březen
Přímé náklady na vzdělávání	6930,33
Dotace pro soukromé školy	1705,53
OP Jan Amos Komenský	1278,17
Nedávkové transfery dle ZSS	1207,36
Účelové dotace -volba prezidenta	562,15
Kompenzační bonus UK	159,01

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí ke konci března 2023 činily 91,4 mld. Kč a meziročně vzrostly³ o 19,3 %, tj. o 14,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² výdaje činí pouze 83,7 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 21,4 %, tj. o 13,7 mld. Kč, na 77,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 23,2 mld. Kč. V porovnání s březnem minulého roku se meziročně navýšily (konkrétně o 8,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 13,9 mld. Kč. Obce za březen 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 178,2 mil. Kč (za rok 2023 již 366,9 mil. Kč). Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (za březen 169,9 mil. Kč). Od počátku konfliktu se tak tyto výdaje vyšplhaly na 2 mld. Kč. Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 96 kB).

Dluh a stav na BÚ obcí:

Dluh obcí (vč. PO) v březnu roku 2023 činil 70,3 mld. Kč a oproti roku 2022 se mírně snížil o 1,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč. Z toho dluh hl. m. Prahy činil 13,1 mld. Kč a meziročně se snížil o 2,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu koresponduje jak s vývojem základní úrokové sazby, která je nejvyšší od roku 1999, tak i s velmi dobrou finanční kondicí obcí. Obec vždy v menší či větší míře disponuje určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat cizí zdroje.

Na konci čtvrtletí letošního roku měly obce uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 349 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2022 navýšení úspor o 5,3 %, tj. o 17,5 mld. Kč. Z toho hl. m. Praha dosáhlo úspor 121,1 mld. Kč, které se meziročně snížily o 2 %, tj. o 2,6 mld. Kč. Obdobně jako kraje, tak i obce na počátku roku navazují na trend akumulace úspor. Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí v posledních letech dynamicky rostou. Od roku 2013 úspory obcí vzrostly o 214,3 %, zatímco dluh obcí ve stejném období klesl o 23,8 %. U hl. m. Prahy úspory od roku 2013 vzrostly o 297,1 % a zároveň dluh poklesl o 60,9 %.

Graf č. 11: Stav na bankovních účtech a dluh obcí včetně jimi zřízených PO v letech 2013 až 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Stav na BÚ	111030,8	122050,4	129826,3	173464,9	201388,9	209961,1	243664,3	265600,9	300721,3	331473,24	348995,49
Dluh	92231,4	88894,5	86932,9	71893,7	68987,8	68623,4	69954,8	71118,4	69559,2	71109,63	70296,95

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily v březnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 1,1 mld. Kč (meziroční růst o 3,6 %, tj. o 0,04 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 0,8 mld. Kč (meziroční snížení o 7,9 %, tj. o 0,06 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,3 mld. Kč (meziroční růst o 45 %, tj. o 0,1 mld. Kč).

Dokumenty ke stažení

• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2023 - březen XLS (197kB)
• Tabulky hospodaření - březen XLSX (43kB)
• Výdaje ÚSC na pomoc Ukrajině za měsíc březen XLSX (96kB)

¹ Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období březen 2020 lze ještě považovat za „předcovidové“ období.
² Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
³ Tento významný meziroční nárůst příjmů a výdajů je způsoben tím, že v minulém roce státní rozpočet hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria a do jeho skončení byly peněžní prostředky na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy uvolňovány krajům a hl. m. Praze na tyto účely měsíčně. Tato skutečnost musí být brána v potaz při meziročním srovnání údajů územních rozpočtů o příjmech a výdajích za březen 2023, které jsou neočištěné o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
⁴ Nejvyšší saldo rozpočtu nastalo v březnu 2016 ve výši 9,7 mld. Kč a poté v březnu 2019 ve výši 8 mld. Kč.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy