ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  12.06.2023 10:08:58

Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2023 v Ústeckém kraji - počet obyvatel se mírně snížil, a to vlivem úbytku obyvatel přirozenou měrou

Počet obyvatel Ústeckého kraje se za první čtvrtletí letošního roku mírně snížil, a to vlivem úbytku obyvatel přirozenou měnou. Migrace byla kladná zásluhou zahraniční migrace, ve které převládali občané Ukrajiny, převážně ti s udělenou dočasnou ochranou. Proti prvnímu čtvrtletí 2022 se v Ústeckém kraji narodilo méně dětí, poklesl podíl dětí narozených mimo manželství. Nižší byly i počty sňatků. Naproti tomu mírně vzrostl počet zemřelých.

Podle předběžných výsledků žilo k 31. březnu 2023 v Ústeckém krajicelkem 812 153 obyvatel, včetně těch, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. Celkový počet obyvatel tvořilo 399 579 mužů a 412 574 žen. Za uplynulé tři měsíce se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 184 osob, počet mužů během čtvrtletí poklesl o 300, zatímco počet žen o 116 vzrostl. Pokles počtu obyvatel celkem i mužů byl mezi kraji jediný, v ostatních krajích počet obou vzrostl.

Ústecký kraj se na celkovém počtu obyvatel České republiky v současnosti podílel 7,5 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Růst/pokles obyvatel v 1. čtvrtletí 2023

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn pouze zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 1 039 osob. Celkový počet přistěhovalých do kraje o 855 osob převážil nad počtem vystěhovalých z kraje, jednalo se tedy o kladnou migraci. Od ledna do konce března se do kraje přistěhovalo 3 883 obyvatel a vystěhovalo 3 028 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 323 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 1 944 osob a vystěhovalo 2 267 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné a dosáhlo 1 178 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 939 osob a do zahraničí se vystěhovalo 761 osob). U vnitrostátního stěhování převažovaly ženy, zatímco u zahraničního muži.

Pohyb obyvatelstva v 1. čtvrtletí 2023

Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku byl ve většině okresů Ústeckého kraje vykázán nižší počet obyvatel než na počátku čtvrtletí, výjimkou byly okresy Litoměřice a Most. Ve všech okresech kraje byl evidován přirozený úbytek obyvatel, migrace byla u všech kladná.

Pohyb obyvatelstva v okresech Ústeckého kraje v 1. čtvrtletí 2023

V letošním roce pokračoval meziroční pokles porodnosti. Od ledna do března se v Ústeckém kraji živě narodilo 1 563 dětí, což bylo o 223 novorozenců (o 12,5 %) méně než ve stejném období roku 2022. Za posledních 22 let se jednalo o nejnižší počet narozených dětí i nejnižší porodnost v kraji. Poklesl i podíl živě narozených dětí mimo manželství, a to o 2,2 procentního bodu (p. b.) a dosáhl 63,1 %. Tento podíl byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 49,2 % a byl o 14 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali ve Zlínském kraji a v Praze (41,1 resp. 41,9 %). Meziročně se podíl mimomanželských dětí snížil ve většině krajů republiky s výjimkou Libereckého, Jihomoravského a Kraje Vysočina. Pokles v Ústeckém kraji byl třetí nejvyšší po Karlovarském a Středočeském kraji. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Libereckém kraji (o 2,7 p. b.).

Živě narození a podíl živě narozených mimo manželství v Ústeckém kraji v 1. čtvrtletí 2010 až 2023

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 7,8dětí (v ČR 8,2) proti 9,1 dětí v prvním čtvrtletí 2022. Mezi kraji zaujímala porodnost Ústeckého kraje druhou nejnižší pozici po Karlovarském kraji (7,2 ‰). Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v hlavním městě Praze a v Pardubickém kraji (8,7 resp. 8,6 ‰).

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství v 1. čtvrtletí 2023

V prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo na tisíc obyvatel Ústeckého kraje 13,0 osob (ČR 11,3). Mezi kraji obsadila úmrtnost v Ústeckém kraji nejvyšší pozici. Od roku 2002 se jednalo o třetí nejvyšší úmrtnost po letech 2021 a 2022. Počet zemřelých v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 50 osob (o 2,0 %) a představoval celkem 2 602 osob. Za posledních 22 let se v Ústeckém kraji jednalo o čtvrtý nejvyšší počet úmrtí po letech 2021, 2015 a 2018.

Na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší zastoupení osoby ve věku 70–79 let, 80–89 a 60–69 let. Porovnáním s republikovým průměrem v jednotlivých věkových skupinách registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých dětí do 1 roku a osob 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v ČR.

Zemřelí podle věkových skupin v Ústeckém kraji v 1. čtvrtletí 2023

Z meziokresního srovnání jednotlivých ukazatelů vyplývá, že v prvním čtvrtletí 2023 byla nejvyšší porodnost v okrese Louny. Nejnižší porodnost vykázali shodně v okresech Děčín a Teplice. Nejvyšší počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel evidovali v okrese Litoměřice. Nejnižší úmrtnost byla v okrese Chomutov. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám zaznamenali k 31. 3. letošního roku v okrese Litoměřice (56,1 %). Nejvyšší podíl byl netradičně v okrese Louny (70,8 %), okres Most s 67,9 % se umístil až na druhé nevyšší příčce.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství v okresech Ústeckého kraje v 1. čtvrtletí 2023

Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo v Ústeckém kraji do manželství298 párů snoubenců, tj. o 98 sňatků (o 24,7 %) méně než za 1. čtvrtletí 2022. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,5 ‰ proti 2,0 ‰ v loňském 1. čtvrtletí. V mezikrajovém srovnání obsadila sňatečnost Ústeckého kraje třetí nejvyšší příčku po hlavním městě Praze a Karlovarském kraji.

Sňatečnost v 1. čtvrtletí 2023

Za první čtvrtletí letošního roku bylo z regionálního pohledu uzavřeno nejvíce sňatků na tisíc obyvatel v okrese Ústí nad Labem. Naopak nejnižší sňatečnost byla evidována v okresech Děčín a Louny.

Sňatečnost v okresech Ústeckého kraje v 1. čtvrtletí 2023

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.

Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2023 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od MSp ČR.



Přílohy







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688