Hypotéky za 2 až 3% se nevrátí, to nebyl normál - Tomáš Holub

Rozhovor s Tomášem Holubem, členem bankovní rady ČNB
Marek Miler (Hospodářské noviny 9. 6. 2023)

„Určitě se nedostaneme zpátky do stavu, kdy hypotéka měla úrok dvě tři procenta. To nebyl normál. Bylo to prostě období mimořádně nízkých úrokových sazeb, sice dlouhé, ale mimořádné. Můžeme se časem asi dostat k hypotékám kolem čtyř procent,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.

• Rozhovor (externí odkaz na web Hospodářských novin)

Vybrané citace

„V boji s inflací nám samozřejmě pomáhá i to, že se uklidnily komoditní burzy s energiemi, a vidíme náznaky poklesů spotřebitelských cen energií pod vládou stanovené stropy. Také nastal obrat u cen potravin a ceny pohonných hmot jsou meziročně nižší, protože se srovnáváme s extrémní epizodou po vypuknutí války na Ukrajině, kdy byly benzin i nafta rekordně drahé. Začíná zpomalovat i růst cen dováženého zboží. V tomto případě je to kombinace dvou věcí: jednak se inflační vývoj v zahraničí zlomil dolů, jednak je tu vliv silnější koruny.“

„U potravin už zlepšení vidíme a vrchol cenového růstu máme evidentně za sebou. Očekávám, že zpomalení růstu cen potravin proběhne poměrně rychle v následujících měsících.“

„V základním scénáři prognózy očekáváme, že meziroční míra inflace klesne na dvě procenta v první polovině příštího roku. Ale stále tu existuje riziko, že po dvou letech dvouciferné inflace to zpomalování růstu cen nepůjde tak hladce, jak bychom si přáli. Možná tu bude tendence dál zvyšovat ceny, protože se to v minulosti vyplatilo. Doufám v ten pozitivní scénář, ale nemůžu vyloučit ani ten horší.“

„Domácnosti tedy stále vytváří poměrně výrazné úspory. Je to odrazem obavy z růstu cen energií a možných nedoplatků. Na jedné straně bychom mohli očekávat, že se tato situace v prvním čtvrtletí vyjasnila směrem k lepšímu, protože se ukázalo, že doplatky za energii snad nebudou tak dramatické. Ale zatím se zdá, že obezřetnost v utrácení stále přetrvává.“

„Napětí na trhu práce bylo už v minulosti velké. Nepříznivá demografie a s ní ubývání pracovní síly jsou zřejmé a nezmění se to, pokud nedojde k výraznému přílivu lidí ze zahraničí. Vezměte si například, že jsme přijali do práce asi 90 tisíc Ukrajinců, aniž by to nějak zvlášť ovlivnilo statistiky nezaměstnanosti. Také tu existuje fenomén, označovaný jako hromadění pracovní síly, což je lekce z předchozí recese: firmy, které tehdy propustily zaměstnance, to pak měly těžké, když je opět potřebovaly. Proto si je dnes radši drží, i když se vývoj dočasně zhorší.“