Koruna v závěru týdne korigovala předchozí ztráty (Komentář)

Po převážnou většinu tohoto týdne byla na trhu cítit podpora na straně amerického dolaru na úkor eura. To bylo důsledkem zveřejňovaných ukazatelů. Ty spíše vyznívaly ve prospěch toho, že americká centrální banka by ještě nemusela mít cyklus zvyšování úrokových sazeb za sebou. Ohledně červnového zasedání, připadající na 14.6., panuje shoda, že sazby se měnit nebudou. Na červencové zasedání se ale zvyšují sázky, že americký Fed sáhne po dodatečném utažení měnové politiky. Důvodem jsou zejména ukazatele poukazující na stále robustní trh práce v USA. I přes silnou tvorbu pracovních míst (dle NFP) míra nezaměstnanosti vzrostla, ta však vychází z jiného, byť úzce spojeného, průzkumu zaměstnanosti. My ale v tuto chvíli o tom přesvědčení nejsme. Spíše by to mělo vést k tomu, že dolů půjdou sazby až příští rok. Korekce dolarových zisků ve druhé polovině týdne šla na vrub úlevy, že se americkému prezidentovi podařilo dohodnout dočasné odložení dluhového stropu. To přineslo úlevu finančním trhům a vedlo k opadnutí rizikové averze.

Spíše silnější dolar na globálním trhu se zejména během první poloviny týdne propisoval do slabších středoevropských měn včetně české koruny. Česká měna se uprostřed týdne dostala až téměř na dosah úrovně 23,80 CZK/EUR. Nicméně v jeho druhé polovině, a hlavně během páteční seance, korigovala pod 23,70 CZK/EUR. Ještě výrazněji v závěru týdne posiloval polský zlotý.

Domácí ekonomika na základě zpřesněných statistik HDP v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala. Oproti prvnímu odhadu ve výši +0,1 % q/q tedy došlo k mírné sestupné revizi. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku, a tedy i technická recese, jsou minulostí. Na slabý výkon působil především pokles zásob, který však vyvažoval výrazně kladný příspěvek čistého vývozu. Nadále klesala i spotřeba domácností. Tempo jejího mezičtvrtletního poklesu se zmírnilo z -2,8 % ve Q4 22 na stále výrazných -1,2 % v Q1 23. Výdaje domácností se tak v reálném vyjádření snižovaly již šest čtvrtletí v řadě. (více jsme se číslům z národního účetnictví věnovali zde https://bit.ly/43ez3gp).

I když je tedy recese za námi, k růžovým zítřkům máme daleko. To potvrdila květnová data PMI průmyslové aktivity (https://bit.ly/43Uklvd) i výsledek hospodaření ve státním rozpočtu (https://bit.ly/3MKPL03). Průmyslníci trpí zejména slabší poptávkou a klesajícími objednávkami. Státní rozpočet pak ukázal na nutnost rychlé akce. Nejhorší květnový výsledek v historii znamená téměř jistotu, že pro letošní rok schválený celoroční deficit ve výši 295 mld. Kč naplněný nebude, resp. bude překonán.