Ropovodem Družba už proudí jen čtvrtina objemu loňského jara, spočítal Bloomberg. Bělorusko proto chce navýšit poplatky za přepravu, a to i Česku, informuje Kommersant, Česko by tak paradoxně mohlo platit za to, že do Německa fingovaně dál teče ruská ropa

Ropovodem Družba proudí do zemí EU dramaticky méně ruské ropy než ještě loni na jaře. Letos v dubnu klesl objem její přepravy potrubím na necelých 250 tisíc barelů denně, vyplývá z výpočtu agentury Bloomberg (viz graf níže). Ještě loni v dubnu přitom Družbou denně tekl objem ruské ropy odpovídající takřka 900 tisícům barelů. Ropovodem tak z Ruska do EU nyní proudí jen zhruba čtvrtina objemu loňského jara.

Od přelomu roku už Družbou proudí ruská ropa jen do Maďarska, na Slovensko a do Česka, a to jižní větví ropovodu. Severní větev, mířící do Polska a do Německa, totiž už ruskou ropu vůbec nepřepravuje. Tedy alespoň ne oficiálně.

Například do Německa totiž potrubím stále ropa proudí. Nikoli však z Ruska, ale z Kazachstánu. Polsko přitom opakovaně vyjadřuje obavu, a to i z nejvyšších vládních míst, že alespoň zčásti se jedná stále o ropu ruskou, která je za ropu z Kazachstánu jen vydávána. Například šéf polského podniku PKN Orlen, Daniel Obajtek, v dubnu listu Finacial Times řekl, že „německá strana by měla znovu lépe zvážit morální aspekt toho, co činí“, když z Kazachstánu údajně nadále odebírá ruskou reexportovanou ropu (zde). PKN Orlen ovládá český petrochemický podnik Unipetrol, jenž v tuzemsku ruskou ropu z Družby zpracovává.

Každopádně i tak objem ropy přepravované severní větví ropovodu Družba meziročně citelně klesl, neboť objem přepravované ropy s původem oficiálně v Kazachstánu zdaleka nedosahuje objemu ještě loňských dodávek ruské ropy Německu a Polsku – je zhruba dvacetkrát nižší. Bělorusko, přes jehož území ropovod rovněž vede a kde se právě větví na severní a jižní část, proto podle včerejší zprávy ruského listu Kommersant (zde) plánuje kompenzaci svých narůstajících ztrát, a to navýšením poplatku za přepravu. Navýšení poplatku by se však v takovém případě týkalo i dodávek do Česka, uvádí list. To by ovšem mohlo urychlit proces odstřihávání Česka od ruské ropy, který je tak jako tak plánovaný ; m inulý měsíc premiér Petr Fiala oznámil, že díky právě podepsané smlouvě bude od roku 2025 moci proudit do Česka zvýšený objem ropy z italského přístavu Terst, díky navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL.

Běloruský provozovatel příslušného úseku Družby, Gomeltransnafta Družba, se minulý týden obrátil na ruského státního provozovatele ropovodů, Transněfť, s návrhem zvýšení poplatku o 84 procent oproti nynějšímu stavu, a to letos od 1. července.

Navýšení poplatku za přepravu si již letos vyjednal ukrajinský provozovatel dané sekce Družby, podnik Ukrtransnafta. Tento poplatek, vztažený k dodávkám jižní větví, se zvýšil nejprve letos v lednu, o zhruba 18 procent, a pak dále od dnešního dne, tedy od 1. června, o dalších 25 procent.

Bělorusko chce zvýšit poplatek za přepravu severní i jižní větví, neboť pokud by zatížilo poplatkem pouze severní větev, musel by být příliš vysoký, aby podnik Gomeltransnafta Družba vymanil ze ztrát. V takovém případě by ovšem učinil dodávky kazachstánské ropy Německu neprofitabilní. Bělorusko tak vlastně vychází vstříc Kazachstánu, ale také Německu, ač pochopitelně zároveň jedná i ve svém zájmu. Protože by na ukončení přepravy kazachstánské ropy do Německa dále tratilo. Proto se Minsk rozhodl zatížit navýšeným poplatkem i jižní větev Družby. Tyto poplatky nakonec tak či onak hradí odběratelé, k nimž ropa teče jižní větví, tedy včetně českých podniků a spotřebitelů.

Potenciálně tak vzniká paradoxní situace, kdy i Česko platí za to, aby do Německa mohla dále proudit ve skutečnosti stále ruská ropa.

Dodávky ruské ropy do zemí EU ropovodem Družba (zdroj: Bloomberg).

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku