Otázky a odpovědi týkající se námořní bezpečnosti: nové návrhy na podporu čisté a moderní lodní dopravy

Jaký je cíl směrnice o požadavcích na stát vlajky?

Státy vlajky (tj. státy, které loď registrují a podle jejichž práva jsou lodě provozovány) jsou základem pro zajištění námořní bezpečnosti. Každý stát vlajky musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby potvrdil bezpečnost lodě a soulad s mezinárodními pravidly a předpisy, včetně pravidel IMO. Ta se považují za první obrannou linii v oblasti námořní bezpečnosti.

Cílem revize směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky je aktualizovat a zlepšit právní předpisy EU za účelem zlepšení bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí EU.

Směrnice o státu vlajky nestanoví normy, ale spíše začleňuje do právního rámce EU předpisy a normy stanovené na úrovni IMO.

Vyžaduje se, aby státy vlajky správně prováděly a uplatňovaly úmluvy a měly zdroje a pravomoci potřebné k převzetí svých mezinárodních závazků a k zajištění souladu plavidel plujících pod jejich vlajkou s těmito pravidly.

Návrh stanoví harmonizované provádění těchto pravidel, pokud jde o sdílení informací o výsledcích inspekcí členských států, podporu používání elektronických osvědčení, zajištění odpovídajících zdrojů na prosazování a odpovídající odbornou přípravu inspektorů, jakož i dostatečný dohled nad veškerými inspekčními činnostmi zajišťovanými externě.

Jaké změny jsou navrhovány ve směrnici o požadavcích na stát vlajky a z jakého důvodu?

Stávající směrnice pochází z roku 2009 a je třeba ji aktualizovat, aby zohledňovala změny v mezinárodním regulačním prostředí i v oblasti technologií.

Dnešní návrh zavede do práva EU části předpisu k provádění nástrojů IMO a uvede povinnosti EU do souladu s mezinárodními ustanoveními. Tím se zajistí, aby členské státy EU řádně, účinně a důsledně plnily své povinnosti jako státy vlajky.

Kromě toho návrh podpoří správní orgány států vlajky v členských státech EU tím, že:

• Zajistí důkladnější sledování uznaných organizací – soukromých společností nebo subjektů, které provádějí technické prohlídky lodí jménem správního orgánu státu vlajky.
• Zavede požadavky na digitalizaci pro zprávy o inspekcích státu vlajky, které zajistí lepší dohled a větší sdílení bezpečnostních informací s ostatními členskými státy EU a Komisí.
• Požadavek, aby vnitrostátní správní orgány udržovaly dostatečný dohled nad svým loďstvem, a pomohly tak zachovat základní technický personál pro sledování a provádění kontrol lodí, a to i v případě, že jsou tyto kontroly zajišťovány externě třetími stranami.

Bude zřízena skupina členských států s cílem zlepšit společné chápání problematiky státu vlajky, sdílet informace, názory a zkušenosti, včetně modernizace způsobu měření výkonnosti státu vlajky. V neposlední řadě tento právní předpis stanoví, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost poskytne inspektorům státu vlajky členských států podporu při budování kapacit.

Jaký je cíl směrnice o státní přístavní inspekci?

Státní přístavní inspekce je inspekční systém pro zahraniční obchodní lodě (nákladní nebo osobní) v přístavech. Cílem inspekcí je ověřit, zda způsobilost posádky a stav lodi a jejího vybavení splňují požadavky mezinárodních úmluv o bezpečnosti lidského života na moři, pracovních a životních podmínkách na palubě a o ochraně mořského prostředí. Jedná se tedy o zásadní součást řetězce námořní bezpečnosti. Státní přístavní inspekce je donucovacím nástrojem a normy, které uplatňuje, jsou stanoveny na úrovni IMO (nebo v některých případech zvláštními právními předpisy EU). Státní přístavní inspekce se po státu vlajky považuje za druhou ochrannou linii.

Státní přístavní inspekce v EU je založena na mezivládní struktuře, kterou představuje Pařížské memorandum o porozumění (dále jen „Pařížské memorandum“). Členy Pařížského memoranda je všech 22 členských států EU s námořními přístavy, jakož i Kanada, Island, Norsko a Spojené království. Rusko je rovněž členem, ale jeho členství bylo v květnu 2022 pozastaveno v návaznosti na ruskou útočnou válku proti Ukrajině. Agentura EMSA úzce spolupracuje s členskými státy EU a Pařížského memoranda na provádění režimu státní přístavní inspekce. Členské státy Pařížského memoranda provádějí v rámci státní přístavní inspekce ročně v průměru více než 15 000 inspekcí.

Jaké změny jsou navrhovány ve směrnici o státní přístavní inspekci a z jakého důvodu?

Cílem návrhu na revizi směrnice 2009/16/ES je zlepšit režim státní přístavní inspekce EU jeho sladěním s vývojem na úrovni IMO a Pařížského memoranda, aby se zajistilo, že nebudou existovat rozpory mezi závazky členských států na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Tento návrh rovněž začlení dva důležité mezinárodní právní nástroje v oblasti životního prostředí, konkrétně úmluvu IMO o nakládání s balastovou vodou a nairobskou úmluvu o odstraňování vraků, což znamená, že lodě budou nyní podrobovány inspekcím s cílem ověřit, zda jsou v souladu s ustanoveními těchto úmluv.

Návrh dále stanoví vytvoření dobrovolného režimu státní přístavní inspekce pro ty členské státy EU, které chtějí provádět inspekce větších rybářských plavidel (o délce přesahující 24 metrů) plujících pod zahraniční vlajkou.

Pozměněné znění návrhu rovněž podpoří zavádění a využívání elektronických osvědčení lodí tím, že bude poskytnuto centrální úložiště a společný nástroj pro ověřování, který umožní, aby inspekce byly lépe připraveny a zacíleny. Legislativní změny mají řešit problémy, které se vyskytly při provádění stávajícího režimu státní přístavní inspekce a týkají se neprovedených inspekcí (buď z provozních důvodů, nebo z důvodů vyšší moci), počtu inspektorů potřebných pro složitější inspekce a validace a sdílení inspekčních zpráv.

Návrh také vyžaduje, aby členské státy měly systém řízení kvality pro certifikaci své organizace správních orgánů státní přístavní inspekce, politik, procesů, zdrojů a dokumentace. To se již vyžaduje pro část námořní správy členských států zodpovědnou za stát vlajky, a mělo by to této správě umožnit držet krok s rostoucí složitostí a požadavky na inspekce v rámci státní přístavní inspekce.

Jaké změny jsou navrhovány ve směrnici o vyšetřování nehod v námořní dopravě a z jakého důvodu?

Směrnice 2009/18/ES stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy. Do práva EU začleňuje zásady Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jakož i příslušný kodex Mezinárodní námořní organizace.

Směrnice je revidována proto, aby právo EU bylo uvedeno do souladu se změnami v mezinárodním právu, zohlednily se technologické změny a byly zahrnuty typy nehod, které v současné době ve směrnici chybí a k nimž dochází na palubách lodí v přístavech s účastí pracovníků přístavu. Cílem těchto změn je zajistit a zlepšit současnou vysokou úroveň námořní bezpečnosti a ochrany před znečištěním moří v EU.

Návrh částečně rozšiřuje oblast působnosti směrnice tak, aby některé typy nehod týkající se menších rybářských plavidel (o délce do 15 metrů) byly zahrnuty do pravomocí subjektů členských států pro vyšetřování nehod. Tyto nehody jsou nejzávažnější a zahrnují smrt člena posádky nebo ztrátu plavidla.

Revidovaná směrnice umožní větší operační podporu agentury EMSA pro subjekty pro vyšetřování nehod na jejich žádost. Agentura EMSA bude rovněž schopna poskytovat podporu ve formě odborné přípravy s cílem zlepšit schopnost členských států provádět vyšetřování nehod (a podávat o nich zprávy) včas, odborně a nezávisle, včetně těch, která zahrnují obnovitelná a nízkouhlíková paliva a technologie používané na palubách lodí.

Členským státům budou rovněž lépe objasněny okolnosti, za nichž by měly být nehody vyšetřovány. Tím se umožní harmonizovanější přístup v celé EU. Návrh uvádí směrnici do souladu s nejaktuálnějšími ustanoveními Mezinárodní námořní organizace a bude rovněž vyžadovat, aby subjekty členských států pro vyšetřování nehod měly zaveden certifikovaný systém řízení kvality podobný systému, který je již vyžadován pro správní orgány státu vlajky a je navrhován v rámci revize státní přístavní inspekce.

Jaký je cíl směrnice o znečištění z lodí?

Směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí se zaměřuje na prosazování dohodnutých mezinárodních norem v rámci Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL), která určuje, zda je vypouštění povoleno, nebo je nezákonné. Úlohou směrnice je zajistit, aby členské státy stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za protiprávní vypouštění. Rovněž stanoví spolupráci v oblasti prosazování v celé EU za podpory agentury EMSA. Stávající směrnice začleňuje do práva EU některé mezinárodní normy úmluvy MARPOL, zejména normy týkající se volně ložených ropných a jedovatých kapalných látek (přílohy I a II úmluvy MARPOL).

Cílem navrhované revize je aktualizovat tento důležitý právní předpis na ochranu životního prostředí. Tento právní předpis má snížit znečištění moře z námořní dopravy odrazujícími sankcemi a rozšířením oblasti působnosti směrnice tak, aby zahrnovala více znečišťujících látek vypouštěných nezákonně do moře, včetně odpadků a odpadních vod (přílohy I až VI úmluvy MARPOL).

Jaké změny jsou navrhovány ve směrnici o znečištění z lodí a z jakého důvodu?

Revize směrnice 2005/35/ES výrazně rozšíří oblast působnosti tak, aby zahrnovala: škodlivé látky dopravované po moři v balené formě, odpadní vody a odpady a odpadní vody a zbytky z praček. Návrh vyjasňuje režim odpovědnosti použitelný v rámci úmluvy MARPOL a zavádí nová opatření týkající se správních sankcí, aniž by byla dotčena směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí[1], která je v současné době předmětem interinstitucionálních jednání a která převezme trestní sankce za trestné činy znečištění z lodí. S ohledem na přeshraniční povahu znečištění z lodí budou rovněž zavedena kritéria pro stanovení úrovní sankcí, která zajistí, aby jejich odrazující účinek byl v celé EU konzistentní.

Revize navrhuje rozšířit služby dohledu poskytované agenturou EMSA prostřednictvím systému „CleanSeaNet“ tak, aby zahrnovaly všechny druhy znečišťujících látek. Za účelem zlepšení výměny informací mezi členskými státy a Komisí a posílení donucovacích opatření proti znečištění budou optimalizovány nástroje a služby agentury EMSA, jako je CleanSeaNet, SafeSeaNet a THETIS, a budou stanoveny povinnosti týkající se následného řešení možných případů znečištění. Tato opatření by měla členským státům umožnit lépe se zaměřit na potenciální znečištění a snížit své náklady prosazování.

Komise bude členským státům nápomocna při provádění revidované směrnice tím, že bude asistovat při odborné přípravě příslušných vnitrostátních orgánů a usnadní oznamování potenciálních případů znečištění oznamovatelům. S cílem zvýšit povědomí veřejnosti o znečištění z lodí a o vypouštění a zlepšit ochranu životního prostředí bude veřejnost o provádění směrnice informována prostřednictvím pravidelně aktualizované internetové stránky obsahující nejdůležitější informace, které nemají důvěrnou povahu.

Návrh rovněž reviduje povinnosti členských států ohledně podávání zpráv, aby bylo možné lépe sledovat provádění systému prosazování stanoveného směrnicí. Za účelem minimalizace administrativní zátěže se navrhuje vytvořit jednotný nástroj pro podávání zpráv pro členské státy (který vypracuje agentura EMSA).

Jaké změny nařízení o zřízení agentury EMSA se navrhují a z jakého důvodu?

Revize je nezbytným krokem ke zlepšení účinnosti a reakceschopnosti agentury. Mandát agentury je třeba revidovat, jelikož náležitě neodráží stávající rozsah činností agentury EMSA. Ke změnám došlo v důsledku vyvíjejících se potřeb námořního odvětví a nového regulačního rámce EU v několika oblastech.

Navrhované nařízení bude odrážet nové úkoly agentury EMSA v oblasti námořní bezpečnosti, udržitelnosti, dekarbonizace, bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, dohledu a pomoci při řešení krizí.

Jak bude Komise podporovat provádění navrhovaných směrnic?

Útvary Komise budou sledovat provádění a účinnost těchto iniciativ prostřednictvím řady opatření.

Směrnice o státní přístavní inspekci i směrnice o vyšetřování námořních nehod již vyžadují, aby správní orgány vkládaly výsledky do databáze THETIS spravované agenturou EMSA. Směrnice o státu vlajky stanoví, že orgány členských států mají sdílet i výsledky svých inspekcí státu vlajky.

Agentura EMSA rovněž navštěvuje členské státy, aby jménem Komise ověřila operace na místě v rámci podpůrné úlohy agentury EMSA vůči Komisi.

Pokud jde o státní přístavní inspekci, dodržování předpisů státu vlajky a vyšetřování nehod, budou muset členské státy zavést systém řízení kvality. Ten bude muset být certifikován a následně podrobován auditu každých pět let.

Podrobnější požadavky členských států na podávání zpráv podle revidované směrnice o znečištění z lodí zajistí, aby Komise shromažďovala informace nezbytné pro sledování provádění směrnice v zájmu minimalizace znečištění z lodí v evropských mořích. Provádění lze sledovat například kontrolou toho, zda členské státy včas a účinně poskytují zpětnou vazbu k varováním v rámci programu CleanSeaNet řízeného agenturou EMSA. Komise za podpory agentury EMSA rovněž vytvoří veřejné internetové stránky s hlavními ukazateli míry provádění a klíčovými nedůvěrnými informacemi o případech nezákonného vypouštění.

Co ještě dělá Komise pro to, aby námořní doprava byla čistší a bezpečnější?

Pokud jde o otázky bezpečnosti, má EU komplexní soubor právních předpisů, který je neustále přezkoumáván. Komise za podpory agentury EMSA spolupracuje s odborníky z členských států a dalších zúčastněných stran s cílem řešit stávající problémy, jako je bezpečnost kontejnerů, autonomní lodní doprava a lodě, které potřebují technickou pomoc, a zajistit tak trvalé zlepšování a vymáhání na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.

Komise neustále spolupracuje s členskými státy EU a partnery ze třetích zemí v rámci IMO, aby této organizaci pomohla dosáhnout splnění přísnějších bezpečnostních a environmentálních norem.

Další informace

Námořní bezpečnost: nové návrhy na podporu čisté a moderní lodní dopravy