Novinky v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zavedené zákonem č. 281/2023 Sb. Změny účinné k 1. říjnu 2023

Povinnost předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Aplikace části čtvrté zákoníku práce upravující pracovní dobu a dobu odpočinku na právní vztahy, z čehož plynou nové povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům přestávky v práci na jídlo a oddech, garantovat doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, respektovat specifickou právní úpravu noční práce zaměstnance pracujícího v noci a pracovní pohotovosti. Zaměstnavateli rovněž vzniká povinnost evidovat pracovní dobu zaměstnanců vykonávajících práci na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr stejným způsobem, jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
U překážek v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (ošetření u lékaře, svatba, pohřeb atd.) a překážek v práci z důvodu obecného zájmu (darování krve, tábory atd.) zaměstnanci nově náleží pracovní volno, avšak bez náhrady odměny z dohody.
V případě dohody o provedení práce je nově stanoveno, že do limitu 300 hodin, které zaměstnanec maximálně může za období kalendářního roku pro téhož zaměstnavatele odpracovat v rámci jedné dohody (nebo více dohod), se nezapočítávají tzv. náhradní doby podle § 348 odst. 1 zákoníku práce - tzn. započítává se pouze faktický výkon práce, nikoliv např. doba zameškaná z důvodu překážky v práci či čerpání dovolené.
Zaměstnanec, který je zaměstnán u zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti v souhrnu po dobu delší než 180 dní v rámci období posledních předchozích 12 měsíců, je oprávněn kvalifikovaně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, čemuž odpovídá povinnost zaměstnavatele poskytnout mu do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď (nejde tedy o nárokovou žádost).
Právo zaměstnance písemně požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o odůvodnění výpovědi, má-li za to, že mu ji zaměstnavatel dal z důvodu, že se domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv (např. čerpal rodičovskou dovolenou), čemuž odpovídá povinnost zaměstnavatele poskytnout mu bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi.
Zavádí se povinnost zaměstnavatele ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech - např. bližším popisu sjednané práce a místě výkonu práce, předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a o označení smluvních stran těchto kolektivních smluv.
Byla zavedena zvláštní informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům vyslaným k výkonu práce do zahraničí.
Pro poskytování odměny z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se použijí obdobně ustanovení o kompenzacích za výkon práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli (§ 115 až 118 ZP).
Dochází ke zpřesnění úpravy srážek z příjmu zaměstnance; dosud se podmínky pro provádění srážek z odměny z dohody dovozovaly, nyní jsou upraveny explicitně (úprava je v zásadě formální).
Zavádí se výjimka z obecné povinnosti náhrady nákladů zaměstnavatelem, a to v souvislosti s komplexní úpravou práce na dálku, kdy se nově stanoví, že právo na náhradu nákladů zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti na dálku musí být se zaměstnavatelem sjednáno.