Úspěch Muskova „beznadějného“ podniku a další obrat na tru s ojetinami - Perly týdne

JPMorgan poukazuje na značnou asymetrii v reakcích akciového trhu na pozitivní a negativní zisková očekávání. Bob Doll na Bloombergu hovořil o důsledcích zvedání sazeb a Elon Musk se v obsáhlém rozhovoru pro CNBC rozpovídal o z počátku „beznadějné“ OpenAI a dalších tématech, včetně cenové politiky Tesly.

Muskův beznadějný podnik: Elon Musk hovořil na CNBC o tom, že za vznikem projektu OpenAI stojí právě on. Podle něj byl rozvoj umělé inteligence koncentrován zejména ve společnosti Google, která měla k dispozici nejvíce zdrojů, včetně odborníků na tuto technologii. Vedení Googlu přitom podle Muska přistupovalo lehkovážně k některým otázkám týkajícím se umělé inteligence. On sám tak chtěl vytvořit organizaci, která by byla opakem Googlu v tom smyslu, že by byla nezisková. Protože snaha o dosažení zisků může být v některých situacích „nebezpečná“. Výsledkem byl vznik neziskové OpenAI.

Musk se podle svých slov ale na počátku domníval, že konkurovat Googlu bude pro nově vzniklý subjekt příliš těžké a jde vlastně o „beznadějný podnik“. Následné změny v OpenAI pak Musk přirovnal k tomu, když by vznikla nezisková organizace na ochranu amazonských pralesů. A pak by se přeměnila na těžební společnost, která se snaží dosahovat co nejvyšších zisklů těžbou dřeva. „To není úplně to, na co jsem jim dal peníze“, dodal Musk.

Musk se domnívá, že pokud by postup OpenAI byl v pořádku, mohly by takhle zakládat firmy všichni. Tedy nejdříve začít fungovat jako nezisková organizace a pak se případně přeměnit na ziskovou. Podle něj také není jasné, jaký je nyní přesný vztah mezi OpenAI a Microsoftem. Tudíž ani není jasné, kdy by měl být zodpovědný za umělou inteligenci, kterou OpenAI vytváří. Podle Muska přitom může mít Micrososft v celém podniku a spolupráci mnohem větší vliv, než tvrdí OpenAI.

Musk byl v obsáhlém rozhovoru tázán i na vývoj v ekonomice. Politika Fedu se podle něj dá vnímat jako brzda celé ekonomiky. Americká centrální banka přitom podle Muska reaguje s přílišným zpožděním. Dělo se tak ve vztahu k rostoucí inflaci a nyní se tak děje opět, ovšem v opačném směru. Hovor se pak stočil k poptávce po vozech Tesly a její cenové politice.K tomu její šéf řekl, že firma má okamžitá data o tom, jak se vyvíjí objednávky. Nechce sice reagovat přehnaně na krátkodobé výkyvy, ale podle Muska reaguje flexibilně na poptávku tím, že upravuje ceny elektromobilů. Na počátku roku tak ceny snižovala i proto, že leden je tradičně velmi slabým měsícem. Nyní ale došlo opět k růstu cen.

Musk k cenové politice Tesly nakonec dodal, že k poměrně výrazným úpravám cen dochází u řady automobilek. Ty ale jdou přes tzv. MSRP, tedy výrobcem doporučované maloobchodní ceny. Ty přitom nejsou tak transparentní a diskutované jako ceny Tesly, o kterých se tak podle Muska nyní hovoří více, než je tomu u jiných firem v odvětví.

Ceny ojetin zase prudce nahoru: Jedním z nejsledovanějších trhů je od roku 2020 ten s ojetými automobily. V USA a dalších zemích se na něm plně projevily tenze ve výrobních řetězcích a nedostatek vozů vedl k prudkému růst cen těch ojetých. Nomura v následujícím grafu popisuje konkrétní vývoj ve Spojených státech a to na základě indexu cen ojetých vozů a indexu JDPower:

Zdroj: Twitter

Na podzim minulého roku začaly ceny ojetých vozů podle zmíněných indexů meziměsíčně klesat, vývoj se ale začal opět obracet v únoru letošního roku a nyní ceny opět znatelně rostou.

Hlavně nepodstřelit očekávání: JPMorgan ukazuje, jak akcie na americkém trhu reagují na pozitivní a negativní zisková překvapení během čtvrtletních zveřejňování výsledků. Pokud firmy nedosáhnou na očekávání, trh během jednoho dne reaguje obvykle mnohem citlivěji, než když firmy očekávání překonají:

Zdroj: Twitter

V prvním čtvrtletí letošního roku byl medián oslabení po negativním překvapení -2,4 %, zatímco společnosti překonávající očekávání byly odměněny jen 0,3 % růstem cen svých akcií (opět medián).

Vyšší sazby mají své důsledky: Bob Doll z Crossmark Global hovořil na Bloombergu o tom, že růst sazeb z nuly na současné úrovně „má své důsledky“. Ty se projevují v bankovním systému i v celé ekonomice. Tento druhý efekt přitom podle investora ještě bude pokračovat. On sám pozorně sleduje vývoj ziskovosti obchodovaných firem. Ta v druhém čtvrtletí dopadla lépe, než se čekalo. Nicméně odhady analytiků pro celý rok to nezvedlo, což ukazuje na obavy z vývoje v druhé polovině roku. A podle Dolla „jsou celoroční odhady pravděpodobně stále trochu vysoko“.

Investor hovořil i o tom, že současné PE u 19 by bylo ospravedlněno pouze hodně dobrým vývojem v ekonomice. Indikátory jako je vývoj peněžní nabídky, či inverze výnosové křivky ale ukazují spíše na ochlazení. Není ale jasné, jaké bude zpoždění mezi zvedáním sazeb a jejich plným efektem.