Výrobní ceny v průmyslu a zemědělství vykázaly v dubnu další výrazné zpomalení svého meziročního růstu

Výrobní ceny v průmyslu a zemědělství vykázaly v dubnu další výrazné zpomalení svého meziročního růstu.

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu klesl z březnových 10,2 % na 6,4 %, zatímco trh očekával zpomalení na úroveň 7,5 %.

Meziroční růst výrobních cen v zemědělství se fakticky zastavil, když v dubnu klesl z březnových 11,6 % na 0,1 %, když v rostlinné výrobě se výrobní ceny meziročně propadly o 12 %.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v dubnu sedmé zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 10,2 % na 6,4 %, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 7,5 %.

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu byl letos v dubnu nejslabší od června 2021.

ČNB ve své prognóze z počátku května očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním druhém čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 5,3 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 15,0 %.

Meziroční zpomalení růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu bylo zaznamenáno u všech hlavních skupin, tedy u cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, ve zpracovatelském průmyslu a také těžby a dobývání.

V případě zpracovatelského průmyslu meziroční růst cen v dubnu zpomalil v naprosté většině odvětví a lze tedy konstatovat, že zmírnění cenových tlaků je patrné napříč zpracovatelským průmyslem.

V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen výrazně zpomalil z březnových 23,4 % na 16,6 %

Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítnout i do cen pro koncové spotřebitele.

V případě zemědělských výrobců se meziroční růst výrobních cen v dubnu prakticky zastavil, když klesl z březnových 11,6 % na 0,1 %.

V rostlinné výrobě meziroční výrobní ceny v dubnu meziročně klesly o 12,0 %, když v březnu jejich meziroční růst činil 1,4 %.

Živočišná výroba hlásí zpomalení meziročního růstu výrobních cen z 29,6 % na 20,4 %.

ČNB ve své květnové prognóze počítala pro letošní druhé čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 4,7 % po meziročním růstu 19,6 % vykázaném v letošním prvním čtvrtletí.

Tendence ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu by měla pokračovat i v dalších měsících a vývoj by se ve druhém čtvrtletí měl přiblížit do oblasti předpokládané prognózou ČNB.

Ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v průmyslu by měl přispět vývoj cen komodit, kurz koruny a vysoká srovnávací základna, kterou představuje vývoj výrobních cen v loňském prvním pololetí.

Pokles cen energií a komodit obecně by měl vést k dalšímu zpomalení růstu výrobních cen také v případě zemědělství.

Vývoji výrobních cen náleží na seznam argumentů, které hovoří proti zpřísnění měnové politiky ČNB.

Zároveň ale údaje o výrobních cenách asi nijak neposunou názor bankovní rady, která se soustředí spíše na proinflační rizika a nechce proto nijak uspěchat první snížení úrokových sazeb.

Sdílím názor, že ČNB své úroky již nezvýší a předpokládám, že dvoutýdenní repo sazbu ČNB ponechá beze změny na úrovni 7 % jak v červnu, tak na srpnovém zasedání bankovní rady.

S počátkem letošního podzimu by ale mohla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků s tím, jak inflace v české ekonomice klesne na jednociferné úrovně.

Z květnové prognózy z dílny ČNB lze vyčíst, že hlavní scénář této prognózy předpokládá, že úrokové sazby začnou v letošním třetím čtvrtletí klesat a osobně bych zahájení tohoto procesu očekával na zářijovém zasedáním bankovní rady.

Z pohledu ČNB ale budou důležitá nejen aktuální data o inflaci, ale také vývoj mezd a inflačních očekávání.

Důležité pro další kroky české centrální banky také bude, jaká bude konečná podoba rozpočtové konsolidace, kterou nedávno představila vláda s tím, že navrhovaná rozpočtová opatření by měla získat svou definitivní podobu v průběhu června.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.

Důvěra v českou ekonomiku klesá, stahuje ji dolů průmysl a spotřebitelé. A obava z Trumpových cel