Jarní hospodářská prognóza 2023 – lepší ekonomický výhled navzdory přetrvávajícím výzvám

Evropská ekonomika dokazuje, že navzdory globálním výzvám je i nadále odolná. Díky nižším cenám energií, zlepšení dodávek a dostatku pracovních míst došlo v prvním čtvrtletí 2023 k mírnému hospodářskému růstu, což rozptýlilo obavy z recese. Díky lepšímu, neočekávánému začátku roku jsme mohli vylepšit výhled ekonomického růstu EU v roce 2023 na 1,0 % (oproti 0,8 % podle zimní průběžné prognózy) a v roce 2024 na 1,7 % (oproti 1,6 % v zimě). Stejně tak jsme mohli vylepšit prognózu pro eurozónu – růst HDP se nyní očekává ve výši 1,1 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024. V důsledku přetrvávajících tlaků na základní ceny byla inflace pro eurozónu ve srovnání se zimou rovněž zrevidována směrem nahoru, a to na 5,8 % v roce 2023 a 2,8 % v roce 2024.

Díky nižším cenám energií se zlepšil ekonomický výhled

Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostlo HDP v prvním čtvrtletí 2023 v EU o 0,3 % a v eurozóně o 0,1 %. Hlavní ukazatele naznačují pokračující růst i ve druhém čtvrtletí.

Evropské ekonomice se podařilo omezit nepříznivý dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině a překonat energetickou krizi díky diverzifikaci dodávek a značnému poklesu spotřeby plynu. Výrazně nižší ceny energií se prolínají celým hospodářstvím a snižují tak výrobní náklady podniků. Pokles výdajů na energie zaznamenávají rovněž spotřebitelé. Očekává se však, že soukromá spotřeba zůstane utlumená, protože růst mezd zaostává za inflací.

Vzhledem k tomu, že inflace zůstává vysoká, podmínky financování se budou dále zpřísňovat. I když ECB a další centrální banky v zemích EU očekávají konec cyklu vysokých úrokových sazeb, nedávné turbulence ve finančním sektoru pravděpodobně zvýší tlak na náklady a na dostupnost úvěrů, zpomalí růst investic a zasáhnou zejména investice do rezidenčních nemovitostí.

Jádrová inflace by se sice měla ještě zvýšit, ale postupně bude klesat

Po dosažení vrcholu v roce 2022 celková inflace v prvním čtvrtletí 2023 nadále klesala díky prudkému zpomalení cen energií. Jádrová inflace (celková inflace bez započtení energií a nezpracovaných potravin) se však ukazuje být trvalejšího charakteru. V březnu dosáhla historického maxima 7,6 %. Předpokládá se však, že v časovém horizontu prognózy bude postupně klesat, jelikož zisková rozpětí absorbují tlaky na vyšší mzdy a zpřísňují se také podmínky financování. Bleskový harmonizovaný index odhadu spotřebitelských cen pro eurozónu z tohoto dubna, který byl zveřejněn po datu uzávěrky této prognózy, ukazuje nepatrný pokles míry jádrové inflace, což naznačuje, že podle projekcí mohla dosáhnout vrcholu v prvním čtvrtletí. Průměrná roční jádrová inflace v eurozóně v roce 2023 má dosáhnout 6,1 %. V roce 2024 by měla klesnout na 3,2 %. V obou letech se tak bude pohybovat nad úrovní celkové inflace.

Trh práce i nadále odolává hospodářskému zpomalení

Rekordně silný trh práce zvyšuje odolnost ekonomiky EU. Míra nezaměstnanosti v Unii dosáhla v březnu 2023 rekordně nízké úrovně 6 % a míra účasti na trhu práce a zaměstnanost jsou rekordně vysoké.

Očekává se, že trh práce v EU bude na pomalejší tempo hospodářského růstu reagovat jen omezeně. V letošním roce se očekává růst zaměstnanosti ve výši 0,5 %, načež se v roce 2024 sníží na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat těsně nad 6 %. Růst mezd se od začátku roku 2022 zrychlil, doposud však zůstává výrazně pod úrovní inflace. Trvalejší růst mezd se očekává kvůli přetrvávající napjatosti trhů práce, vysokému růstu minimálních mezd v několika zemích a obecněji kvůli tlaku ze strany pracovníků na opětovné získání ztracené kupní síly.

Schodky veřejných financí se mají snižovat zejména v roce 2024

Navzdory opatření, jež mají zmírnit dopad vysokých cen energií, vedl silný nominální růst a zrušení zbývajících opatření souvisejících s pandemií k dalšímu poklesu souhrnného schodku veřejných financí zemí EU v roce 2022 na 3,4 % HDP. Klesající ceny energií by měly vládám členských zemí umožnit postupně rušit podpůrná opatření zmírňující dopad vysokých cen, což by mělo vést k dalšímu snižování tohoto schodku na 3,1 % HDP v roce 2023 a 2,4 % HDP v roce 2024. Předpokládá se, že souhrnný poměr dluhu k HDP v EU bude v roce 2024 stabilně klesat až pod úroveň 83 % (v eurozóně 90 %), což je však stále nad úrovní, která tu byla před pandemií. Různorodost fiskálních trajektorií mezi členskými státy Unie je velmi vysoká.

I když inflace může v krátkodobém horizontu zlepšit stav veřejných financí, tento účinek se musí zákonitě časem vytratit, protože se zvyšují náklady na splácení dluhu a veřejné výdaje se postupně přizpůsobují vyšší cenové hladině.

Zvýšila se rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu

Přetrvávající jádrová inflace by mohla i nadále omezovat kupní sílu domácností a nutit měnovou politiku k důraznější reakci. To může mít rozsáhlé makroekonomické důsledky. Kromě toho by nová finanční zátěž mohla vést k dalšímu nárůstu averze k riziku. To může způsobit výraznější zpřísnění úvěrových standardů, než předpokládá tato prognóza. Expanzivní orientace fiskální politiky by dále tlačila na inflaci a směřovala by proti opatřením měnové politiky. Kromě toho může být v důsledku turbulencí v bankovním sektoru či v souvislosti s širším geopolitickým napětím světová ekonomika vystavena novým výzvám. Na druhou stranu příznivější vývoj cen energií může urychlit snížení celkové inflace, což by mělo pozitivní vedlejší účinky na domácí poptávku. V neposlední řadě přetrvává nejistota vyplývající z pokračující ruské invaze na Ukrajinu.

Tato prognóza poprvé obsahuje přehled hospodářských strukturálních prvků, aktuálních výsledků a výhledů pro Ukrajinu, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu, kterým Rada EU v červnu a prosinci 2022 udělila status kandidátské země na členství v Unii.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace, které byly k dispozici do 28. dubna včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Letní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v červenci 2023, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace.

Další informace

Plné znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2023

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Eurokomisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin