Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.

Pokročilý odhad HDP eurozóny a předběžné odhady v regionu.

Dnešní čísla průmyslové produkce v eurozóně by měla potvrdit statistiky z jednotlivých členských zemí a ukázat hluboký pokles o 4,1 % m/m v březnu. Výsledek je výrazně ovlivněn poklesem v Irsku o 26,3 % m/m a zároveň překvapivě slabým výsledkem německého průmyslu (-3,4 % m/m). Průmyslová produkce v Q123 byla poznamenána vysokou volatilitou. Mezičtvrtletně dle našeho odhadu jen nepatrně vzrostla o 0,1 % po poklesech v předchozích dvou čtvrtletích. V následujících měsících by průmysl měly podpořit nižší ceny energií, zlepšení dodavatelských řetězců či oživení čínské ekonomiky v souvislosti se zahraniční poptávkou.

Zpřesněný odhad HDP eurozóny by měl potvrdit nepatrný růst v Q123. Pozitivně k tomu podle nás opět přispěl čistý vývoz (+0,2 pb), byť výrazně méně oproti Q422 (+1,0 pb), a také investice (+0,1 pb). Naopak spotřeba domácností zřejmě mezičtvrtletně nadále klesala (-0,1 %). Druhé čtvrtletí by však podle nás mělo přinést již výraznější růst HDP o 0,4 % q/q a odrážet tak přetrvávající převis poptávky nad nabídkou v eurozóně v prostředí odeznívající inflace, vysoké ziskovosti firem a s tím spojenou robustní pozicí v nastavování cen, napjatého trhu práce a stále vysokého objemu úspor domácností. Statistiky HDP za Q123, resp. předběžné odhady HDP, budou zveřejněny v úterý také pro Maďarsko, Polsko či Slovensko.

Americké maloobchodní tržby podle nás v dubnu poměrně výrazně vzrostly o 0,9 %, resp. 0,7 % bez prodeje aut. Dle informací od automobilových producentů prodeje aut celkem výrazně vzrostly v dubnu. Utrácení amerických domácností v maloobchodě se v reálném vyjádření pomalu vrací k předpandemickému trendu poté, co se po pandemii pohybovalo nad tímto dlouhodobým trendem, a to i přes výraznou erozi kupní síly vlivem vysoké inflace. K růstu průmyslové produkce v dubnu o 0,2 % m/m podle nás výrazně přispěla výroba aut.

Síla české koruny se v závěru týdne vytrácela.

Na konci týdne zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Více jsme psali zde: https://bit.ly/3nSBmGy. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %. Ke zpomalení významně přispěla i jádrová složka, když její meziměsíční dynamika podle našeho odhadu výrazně spadla z březnových 0,56 % na 0,25 % (více najdete zde: https://bit.ly/CPI_Apr23_CZ). Na začátku týdne data o vývoji tuzemské reálné ekonomiky překvapila pozitivně, když ukázala na pokračující zlepšování bilance zahraničního obchodu a oživení v průmyslu (více zde: https://bit.ly/42DyuMp). Data o podílu nezaměstnaných osob pak potvrdila napětí na tuzemském trhu práce (více zde: https://bit.ly/44PmLwo). Vládou zveřejněný dlouho očekáváný konsolidační balíček by měl v souladu s prognózou MF snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP na 1,8 % HDP v příštím roce. Optikou měnové politiky ČNB by tato opatření měla představovat protiinflační faktor vůči prognóze centrální banky. Nicméně vnímání efektu fiskální politiky uvnitř BR je poměrně rozmanité, jak ukázal výše zmíněný písemný zápis.

Zejména v reakci na události v závěru týdne česká koruna poměrně výrazně oslabovala a v týdenním srovnání vůči euru ztratila 0,9 %. To zřejmě souviselo i s čtvrtečním výrazným poklesem korunových sazeb, které jsou v týdenním srovnání o 11-14 bb níže dle splatnosti, včetně velmi krátkého konce spojeného s očekáváným uvolňováním tuzemské měnové politiky. Tržní kontrakty implikují v úhrnu pokles klíčové sazby o 50 bb v horizontu půl roku (+12 bb v minulém týdnu). Přičemž zveřejnění písemného zápisu čtvrteční pohyb příliš nekorigovalo.

Ve středu zveřejněná inflace v USA skončila jen nepatrně pod očekáváním, v meziročním vyjádření na 4,9 %. To prvně vedlo finanční trhy k mírnému stupňování sázek na snižování sazeb Fedu již v letošním roce. Pohyb byl nicméně prakticky vymazán v samém konci týdne. V úhrnu budoucí kontrakty však stále implikují pokles klíčové sazby o zhruba 68 bb do konce roku (+3 bb před zveřejněním inflace). Ani to však nezastavilo výrazné posilování amerického dolaru v minulém týdnu. Vůči euru si odnesl výrazný celotýdenní zisk ve výši 1,5 %. Na rozdíl od české koruny se ostatním středoevropským měnám poměrně dařilo. Maďarský forint vcelku během týdne posílil o 0,4 %, polský zlotý pak daleko výrazněji o 1,1 %.