Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2023 - na území kraje je celkem 3 497 km silnic a dálnic

V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2023 nacházelo celkem 3 497 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) byla ve srovnání s dalšími kraji mírně podprůměrná. Na silnicích a dálnicích bylo vybudováno 1 913 mostů o celkové délce 69 km, dále 5 tunelů, 499 podjezdů a 141 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2023 celkem 3 497 km silnic a dálnic, což bylo o 42,5 km více než na začátku roku 2013. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,3 %. Nejdelší síť (9 656 km, tj. podíl 17,3 %) měl Středočeský kraj, naopak nejkratší byla v Praze (79 km; 0,1 %). Je na místě připomenout, že mezi tyto komunikace nespadají ty, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (10,1 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (3,0 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 6,0 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 9,2 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (708,3 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km² rozlohy kraje připadalo 643,9 km silnic a dálnic.

V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 17 874 mostů o celkové délce 433 286 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 24,2 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 913 mostů (10,7 % z ČR celkem) o celkové délce 69 446 m. Průměrná délka mostu tak činila 36,3 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty se nacházely pouze v Praze (120,1 m), nejkratší mosty pak byly na Vysočině (14,9 m).

V celém Česku bylo 1 929 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 76,5 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 247 dálničních mostů, což byl druhý nejvyšší počet v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 92,2 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty v Ústeckém kraji (157,0 m), Karlovarském kraji (145,8 m) a v Praze (128,2 m). Raritou byl Liberecký kraj s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (530 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 35,0 m). Nejdelší mosty s průměrnou délkou 72,2 m najdeme v okrese Ostrava-město (331 mostů). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (173 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 10,8 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje v porovnání s průměrem Česka je vyšší počet dlouhých silničních mostů. V kraji bylo 17,5 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice činil jejich podíl 11,0 %. Z ostatních krajů se nejvyšším počtem dlouhých mostů vyznačovalo pouze hlavní město Praha (51,0 %), Moravskoslezskému kraji se s podílem 16,9 % blížil Karlovarský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2023 v nejlepší kondici mosty v okresech Karviná, kde 92,5 % mostů bylo vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Těsně za ním skončily okresy Ostrava-město s 91,8 % a Opava s 90,6 %. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek byl jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu nebyl v kraji ani jediný most. V případě dalších 35 mostů nebyl jejich stav určen.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celé České republice, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 67,0 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 11,9 procentního bodu více než v celém Česku. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo 13,2 % krajských mostů proti 18,6 % v celé republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikacesloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.