Olaf Scholz: „Potřebujeme geopolitickou, větší a reformovanou EU otevřenou budoucnosti“

Kancléř Scholz zdůraznil, že Evropa má globální odpovědnost přesahující své hranice, „protože blahobyt Evropy nelze oddělit od blahobytu zbytku světa“. Svět 21. století, řekl, „bude multipolární, už je“. Olaf Scholz zmínil tři poučení pro EU: „Zaprvé, budoucnost Evropy je v našich rukou. Za druhé, čím jednotnější Evropa bude, tím snadněji si zajistíme dobrou budoucnost. A za třetí, ne méně, ale více otevřenosti a spolupráce je na denním pořádku.“

Aby si Evropa zajistila místo v budoucím světě, musí se EU změnit, uvedl kancléř. „Potřebujeme geopolitickou EU, rozšířenou a reformovanou EU a EU otevřenou budoucnosti.“

K ruské válce proti Ukrajině uvedl, že EU nyní musí udávat směr obnovy Ukrajiny. Prosperující, demokratická a evropská Ukrajina je nejjasnějším odmítnutím Putinovy imperiální, revizionistické a nezákonné politiky.

V multipolárním světě jsou země globálního jihu důležitými partnery, pokračoval kancléř Scholz. Evropa se musí zasadit o potravinovou bezpečnost a snižování chudoby a musí dodržet své sliby týkající se mezinárodních opatření v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí.

Pokud jde o rozšíření, kancléř uvedl, že „poctivá politika rozšíření plní své sliby - především státům západního Balkánu“. Uvedl také, že bude prosazovat rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou na více rozhodnutí týkajících se zahraniční politiky a daní.

V souvislosti s migrací a azylem řekl: „Spojuje nás cíl lépe řídit a regulovat nelegální migraci, aniž bychom se zpronevěřili našim hodnotám.“ V mnoha částech Evropy jsou zapotřebí pracovníci ze třetích zemí, pokračoval, a pokud Evropa spojí legální migraci s požadavkem, aby země původu a tranzitu přijímaly zpět i ty, kteří nemají právo v Evropě zůstat, „budou z toho mít prospěch všechny strany“.

Reakce poslanců

V reakci na návrhy kancléře Scholze na reformu EU požadovali poslanci od evropských lídrů odvahu, aby EU přivedli do budoucnosti, a vyzvali kancléře Scholze, aby prosazoval konvent ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024. Několik poslanců požadovalo pokračování podpory Ukrajiny v boji v ruské útočné válce, dokud nebude zajištěn spravedlivý mír, zatímco jiní kritizovali Německo za opožděnou podporu Ukrajiny a EU za poskytování dalších peněz zbrojnímu průmyslu.

Řada poslanců zdůraznila význam boje proti ekonomickým dopadům ruské války na Ukrajině na evropské občany. Další vyzvali k přijetí nových právních předpisů, které by zajistily sociální spravedlnost, a k reformě trhu s elektřinou v EU s cílem zaručit spravedlivé ceny. Někteří řečníci zdůraznili význam ekologické a digitální transformace Evropy a požadovali více investic do těchto oblastí, aby Evropa mohla zaujmout vedoucí postavení v oblasti technologických průlomů.

Souvislosti

Jedná se o desátou rozpravu ze série „Toto je Evropa“. Lucemburský premiér Xavier Bettel v parlamentu vystoupil 19. dubna. Před ním vedli rozpravu s poslanci litevský prezident Gitanas Nauseda, estonská premiérka Kaja Kallasová, italský premiér Mario Draghi, irský premiér Micheál Martin, chorvatský premiér Andrej Plenković, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, finská premiérka Sanna Marinová, slovinský premiér Robert Golob.