ČNB odhlasovala stabilní sazby s překvapivě těsným poměrem hlasů (Tématické reporty)

Úrokové sazby zůstaly i po květnovém zasedání ČNB beze změny. Jestřábím dojmem však působil překvapivě těsný poměr hlasů i komunikace guvernéra Michla. Ten zmínil řadu proinflační rizik. Úrokové sazby na příštím zasedání podle něj buď zůstanou beze změny nebo opět vzrostou. Uvedl také, že sazby vydrží vyšší po delší dobu, než očekával finanční trh či než ukazuje nová prognóza ČNB. My očekáváme první snížení sazeb ČNB letos v září a následný pouze pozvolný pokles kvůli pomalému odeznívání jádrové inflace.

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %. Nad rámec stability úrokových sazeb bankovní rada ve svém prohlášení i nadále uvádí, že je připravena zasáhnout proti nadměrným výkyvům kurzu české koruny. Nic se tedy nemění ani na politice „silné koruny“, kterou centrální banka již delší dobu prosazuje.

Překvapivě těsný byl však tentokrát poměr hlasů a jestřábím dojmem vyzněla i tisková konference guvernéra Michla. Zatímco čtyři členové bankovní rady hlasovali pro stabilitu úrokových sazeb, zbylí tři byli pro jejich zvýšení o 25 bb. Otázkou je, zdali centrální bankéři tímto těsným poměrem chtěli pouze vyslat jestřábí signál či je jejich odhodlání zvýšit sazby skutečné. Guvernér Michl uvedl, že na jednání byl diskutován i vyšší nárůst sazeb než o 25 bb, naproti tomu o jejich snižování podle něj nepadlo ani slovo. Nová prognóza ČNB však v základním scénáři ani ve dvou alternativních (z nichž jeden uvažuje možnost odkotvených inflačních očekáváních po delší dobu) s dalším zvýšením úrokových sazeb již nepočítá. Předchozí prognózy ČNB přitom oproti současné úrovni ukazovaly na potřebu výrazně vyšších úrokových sazeb. Guvernér Michl zopakoval, že očekávání trhu ohledně snižování úrokových sazeb jsou přehnaná (před začátkem tiskové konference finanční trh do konce roku zaceňoval jejich snížení v souhrnu o zhruba 100 bb). Sazby podle něj na příštím zasedáním buď zůstanou beze změny nebo vzrostou. Další kroky ČNB by přitom měly záviset na vývoji ekonomiky a inflace.

Makroekonomický scénář prognózy ČNB je zhruba v souladu s tím naším, my však čekáme pozvolnější pokles úrokových sazeb. Podle základního scénáře nové prognózy ČNB by repo sazba měla začít klesat ve třetím čtvrtletí a do konce letošního roku by se měla snížit o zhruba 125 bb. Guvernér Michl však uvedl, že úrokové sazby podle bankovní rady zůstanou oproti prognóze ČNB vyšší po delší dobu. My v souladu s tím do konce roku očekáváme snížení v souhrnu o 75 bb. Ve srovnání s prognózou ČNB zároveň předpokládáme silnější kurz koruny. Zatímco tak vývoj inflace je v obou prognózách podobný, měnové podmínky budou muset být podle nás přísnější. Vyšší úrokové sazby po delší dobu a silnější koruna podle nás ve výsledku zbrzdí růst ekonomiky v příštím roce. My pro rok 2024 predikujeme růst HDP o 1,8 %, oproti 3 % v prognóze ČNB. Více k naší prognóze píšeme v nově zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q23_CZ.

Ačkoliv podle nás dojde k naplnění proinflačních rizik, tak v další zvýšení úrokových sazeb nevěříme. Jde především o dvojciferný růst nominálních mezd, oživení spotřeby domácností a celé ekonomiky, stejně tak i pokračující expanzivní charakter fiskální politiky. To jsou okolnosti, které centrální bankéři zmiňují, že by mohly být důvodem pro to, aby o dalším zvýšení sazeb uvažovali. Proinflační působení současné fiskální politiky bylo guvernérem ČNB během tiskové konference zmíněno několikrát. S každým dalším měsícem stabilních úrokových sazeb hraje stále významnější roli skutečnost, že bankovní rada již promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit. Guvernér Michl na tiskové konferenci také zopakoval, že současná výše úrokových sazeb je dostatečná k tlumení poptávkových tlaků.

Důvodem pro vyšší sazby po delší dobu podle nás bude jen pozvolné odeznívání jádrové inflace. Zatímco celková inflace by vlivem výrazného zlevnění energií pro konečné spotřebitele měla v příštím roce klesnout v průměru na 2 %, jádrová inflace podle nás zůstane vysoko nad 2 %, a to jak v roce 2023 tak i 2024. Přispět by k tomu měl vyšší růst mezd, oživení ekonomiky a nadále zvýšená inflační očekávání.

Úrokové sazby ČNB zůstanou podle naší prognózy na současné úrovni až do letošního září, kdy by mohlo dojít k jejich prvnímu snížení. Naplnění výše uvedených proinflačních rizik pravděpodobně nepřinutí bankovní radu úrokové sazby dále zvýšit, ale povede k tomu, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu. To je hlavní motto téměř všech dosavadních vyjádření členů bankovní rady. Ve výsledku tak čekáme pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Ještě na konci letošního roku by tak repo sazba podle naší prognózy měla činit 6,25 %, ke konci příštího roku by měla klesnout na 4,25 % a politicky neutrální hladinu 3 % by měla dosáhnout až na konci roku 2025. Očekáváme, že jestřábí rétorika bankovní rady bude pokračovat s cílem tlumit očekávání finančního trhu ohledně budoucího snižování úrokových sazeb a držet korunu na silnějších úrovních.