Fed zvýší sazby o 25 bb, ECB o 50 (Tématické reporty)

Tento týden bude patří centrálním bankám. Ve středu ta americká podle našeho odhadu završí současný cyklus zvyšování úrokových sazeb 25bodovým „hikem“. Na úrovni 5,00-5,25 % pak klíčová sazba podle našeho odhadu zůstane až do začátku roku 2024. Na rozdíl od finančních trhů se snižováním sazeb v letošním roce nepočítáme. Uvolňování měnových podmínek neočekáváme v nejbližším období ani od Evropské centrální banky. Ta naopak na svém čtvrtečním zasedání podle našeho odhadu dodá 50bodové zpřísnění měnových podmínek s tím, že depozitní sazba by se podle nás v září měla dostat až na 4 %. Zde by pak měla setrvat až do Q1 25, kdy očekáváme první snižování sazeb. Opět na rozdíl od finančních trhů, které zaceňují první takovýto krok již počátkem příštího roku.

Americká centrální banka podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby o 25 bb na úroveň 5,00-5,25 %. K tomuto předpokladu nás vede inflační vývoj, kdy jádrová inflace dosáhla v březnu vysokých 5,6 %. K jejímu zpomalení bude třeba nižší tempo růstu cen nájemného (které očekáváme v nadcházejících měsících) než současných 8-9 % y/y, a zároveň ochlazení trhu práce. Tvorba nových pracovních míst překvapovala v posledních měsících ve směru nahoru, a i za duben očekáváme vysoký počet 260 tis. nových míst. Trh práce tak zůstává napjatý, což bude podle nás důvodem, proč bude Fed držet úrokové sazby ve zbytku roku beze změny, a ke snížení úroků sáhne až počátkem roku 2024. To je i období, kdy v USA předpokládáme nástup recese. Ta by však mela být krátká a mělká. Očekávání finančních trhů, že Fed v letošním roce sníží sazby nejméně o 50 bb tak považujeme v tuto chvíli za neopodstatněná.

Evropská centrální banka podle nás ve čtvrtek po čtvrté v řadě zvedne sazby o 50 bb. Důvodem jsou stále vysoké poptávkové tlaky v reálné ekonomice, kdy pokles jádrové inflace pod 5 % očekáváme až v září, přičemž na konci roku bude podle našeho odhadu stále na vysokých 4 %. K vyčkávání se zpřísňováním měnové politiky mnoho důvodů nenabízí ani reálná ekonomika, ani bankovní sektor. Ten je ve velmi dobré kondici. Zároveň domácnosti mohou benefitovat vzhledem k vysoké míře úspor z rostoucích úroků, zatímco firmy mají dostatečné finanční polštáře, aby mohly investovat i navzdory rostoucím sazbám. Další zvýšení všech tří sazeb ECB tak čekáme v červnu, to už však pouze o standardních 25 bb. V září by pak podle nás mělo dojít ke zvýšení pouze depozitní sazby, a to o 25 bb na konečná 4 %. Rizika však vnímáme vychýlená ve směru potřeby ještě většího utažení měnové politiky. Pokud by ECB na čtvrtečním zasedání nesáhla k 50bodovému zpřísnění měnových podmínek, očekávali bychom výraznější navýšení kvantitativního omezování v Q3 23. To nyní běží relativně pomalým tempem 15 mld. EUR měsíčně. V případě 50bodového „hiku“ by tak mohla ECB toto tempo zachovat do září a na 20 mld. EUR ho navýšit až v Q4 23. V únoru příštího roku pak očekáváme, že centrální banka přidá i omezování reinvestic z pandemického programu (PEPP), a to v rozsahu 15-20 mld. EUR měsíčně.

I v případě ECB jsme s očekáváním snižování úrokových sazeb opatrnější než finanční trhy. Ty ve svých cenách zahrnují jejích pokles již zkraje příštího roku. Naše prognóza počítá až s Q1 25. Důvodem je jádrová inflace, která by se na cíl centrální banky měla vracet až v roce 2026, i vývoj reálné ekonomiky, kdy ani naše prognóza, ani prognóza ECB s pádem eurozóny do recese nepočítá, a to ani v letošním roce, ani v příštím. Novou makro-ekonomickou prognózu tentokrát ECB zveřejňovat nebude. Platí bude stále ta březnová.